Jak se změní covidové kompenzace
Kabinet překopává systém pomoci podnikatelům. Nemá se už vázat na nouzový stav.
Kompenzační bonus by měl v nové podobě měsíčně činit nanejvýš 31 tisíc korun, navíc se bude primárně odvíjet od propadu tržeb. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) představila v noci na úterý změny ve vládní pomoci malým firmám a podnikatelům. Schválit je však musí ještě Poslanecká sněmovna.
„Na nový bonus dosáhne širší okruh příjemců a už nebude navázán na nouzový stav. Prodlužovat vyplácení bonusu tak bude vláda, a to vždy o měsíc při trvání opatření,“sdělila Schillerová. Podle ministerstva má systém lépe odrážet ekonomické dopady pandemie napříč obory.
Zatím není jisté, pro které podnikatele bude navýšení kompenzačního bonusu v kombinaci s dalšími změnami příznivou zprávou. Vláda se rozhodla přeměnit většinu stávajících programů, z nichž mohou podnikatelé čerpat pomoc, přičemž podmínky u všech zatím nezveřejnila. Čeká se mimo jiné na připravovaný program ministerstva průmyslu a obchodu, který se zatím pracovně nazývá Covid 21.
Klíčových 50 procent
Vyšší kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a malé firmy s ručením omezeným má platit zpětně od 1. února. Pokud zůstanou v platnosti krizová opatření, trvat by mohl až do konce roku.
„Na bonus tak nově dosáhnou i ti živnostníci, kteří mají třeba jen pokles poptávky po svém zboží či službách. Klíčové přitom bude prokázat propad příjmů vyšší než 50 procent,“uvedla Schillerová.
Podnikatel bude moci pobírat až tisíc korun na den, doteď to bylo 500. Platí zde ale strop. Nemůže totiž dostat víc, než byl jeho skutečný pokles příjmů.
„Pro určení maximální měsíční výše kompenzačního bonusu je zapotřebí vzít pokles příjmů odpovídající tržbám z dané podnikatelské činnosti. Záměrem tohoto opatření je, aby nebylo možné prostřednictvím kompenzace získat více peněz, než činil skutečný pokles těchto příjmů v daném období,“upřesňuje Anna Vasko z tiskového oddělení ministerstva financí.
Propad příjmů o nejméně polovinu posoudí finanční úřady na základě toho, jak se podnikateli dařilo v předkrizovém období. Porovnávat se bude vždy kalendářní měsíc předcházející bonusovému období s měsíčním průměrem za čtvrtletí z doby před pandemií.
Tedy například pokud podnikatel bude žádat pomoc za letošní únor, bude dokládat pokles příjmů za leden 2021 s měsíčním průměrem za období 1. listopadu 2018 až 31. ledna 2019.
„Co se dalšího prokazování týče, bude záviset na okolnostech jednotlivého případu, zda si finanční úřad vyžádá vysvětlení či doložení dalších podrobností, nebo si vystačí s údaji, které má sám k dispozici (například od plátců DPH), aby oprávněnost žádosti posoudil,“doplňuje Vasko. Finanční úřady budou při posuzování zajímat příjmy z tržeb, nikoliv zisk.
Propad příjmů posoudí úřady na základě toho, jak se podnikateli dařilo před krizí.
Měly by skončit programy Covid Nájemné, Covid Ubytování či Covid Sport.
Pokud podnikatel v předkrizovém období nepodnikal, bude srovnávacím obdobím kterékoliv období tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců během prvního půlroku podnikání.
Nic se nemění pro lidi pracující na dohodu o provedení práce, kteří budou mít nadále nárok na 500 korun denně. Naopak živnostníci by nově mohli získat kompenzační bonus 500 korun denně za dny, kdy mají nařízenou karanténu nebo izolaci. To je určené pro ty, kteří podnikat v době pandemie mohou, ale ocitli se v karanténě. Žádat o příspěvek ovšem mohou jen ti, kteří si platí nemocenské pojištění.
Kompenzační bonus budou moci podnikatelé kombinovat pouze s programem Antivirus, s jeho nástupnickým programem a s programem sloužícím k úhradě nájemného. Kombinace s programem Covid 21 možná podle návrhu nebude. Ministerstvo to vysvětluje tím, že oba programy navrhl kabinet tak, aby se doplňovaly.
Počet zaměstnanců rozděluje
Nový systém kompenzací nastínili společně už minulý týden ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) s ministryní financí. Měly by skončit specifické programy na úhradu fixních nákladů, jako je Covid Nájemné, Covid Ubytování či Covid Sport, a nahradit by je měl program zohledňující počet zaměstnanců. Podle vyjádření z minulého týdne by zaměstnavatelé mohli čerpat 500 korun za každého zaměstnance na den.
Proti návrhu se ale zvedla vlna negativních reakcí. Takový systém by podle kritiků vůbec nezohledňoval specifika některých oborů, které jsou náročné na technologie. Nebral by ohledy na rozdíly v nákladech v různých regionech, protože například provozovatel restaurace na venkově platí výrazně nižší nájem než provozovatel v centru Prahy. Návrh z minulého týdne tak může ještě doznat změn.
„Jednání nejsou finální, ale blížíme se ke kompromisní variantě, která umožní podpořit maximální množství dotčených podnikatelů, nebude nikoho zásadně znevýhodňovat a současně bude reflektovat úspěšné programy, které se využívají dnes,“sdělil redakci MF DNES ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.