Marine Le Penová, nová prezidentka Francie?
Šance předsedkyně pravicového Národního sdružení rostou s každým dalším útokem.
Do francouzských prezidentských voleb voleb zbývá ještě rok, přesto už předvolební kampaň jede naplno – tedy alespoň v případě Marine Le Penové. Předsedkyně konzervativně pravicového Národního sdružení, dříve Národní fronty, o hlasy voličů do nejvyššího státního úřadu bude usilovat již potřetí. Od doby, kdy v roce 2012 nepostoupila do druhého kola, a o pět let později v něm pak prohrála s Emmanuelem Macronem, se její šance stále zvyšují.
Podle všech dosavadních průzkumů z letošního roku by v prvním kole prezidentské volby Macron i Le Penová shodně získali zhruba 25 procent hlasů. Nedávný
PAŘÍŽ
průzkum agentury Harris Interactive sice odhaduje výsledek druhého kola na 54 procent hlasů pro Macrona, stále více prognóz ovšem hovoří o velmi reálné možnosti, že Le Penová nakonec skutečně může vyhrát. Není to jen přání jejích příznivců, ale i střízlivý odhad jejích politických oponentů. „Le Penová vyhraje a bude to jen Macronova vina. Její vítězství vyjde ze stejného základu jako vítězství Donalda Trumpa a brexit,“řekl nedávno bývalý socialistický ministr hospodářství Arnaud Montebourg.
Řada Francouzů má vůči Macronovi stále silnější antipatie, současný prezident navíc výrazně ztrácí podporu levicově orientovaných voličů, kteří mu minule zajistili relativně hladké vítězství se 66 procenty hlasů. Kromě toho nejméně pětina republikánů uvádí, že místo vlastního stranického kandidáta podpoří Le Penovou. Její popularita navíc roste s každým dalším teroristickým útokem na území Francie. Naposledy poté, co před ani ne dvěma týdny v malém městě Rambouillet nedaleko Paříže během pátečního odpoledne Tunisan ubodal 49letou policejní úřednici před vstupem do budovy.
Krátce předtím již osmnáct bývalých generálů francouzské armády
Hlavní soupeři v otevřeném dopise Macrona varovalo, že země kvůli stále větším konfliktům uvnitř společnosti, etnické nesnášenlivosti a postupující náboženské radikalizaci směřuje až k občanské válce.
To vše posiluje pozici Le Penové, která dlouhodobě vystupuje proti imigraci, kritizuje bezpečnostní situaci v zemi, vznik paralelních muslimských společností, stále častější násilí a selhávající integraci migrantů a jejich potomků. „Chci obnovit národní jednotu a klid a mír ve společnosti, které v současné době tak zoufale chybí,“řekla v projevu k 1. máji, který mimochodem opět skončil rozsáhlým násilím a střety pravicových a levicových radikálů s policií.
Nechtějí ani jednoho
Macron oficiálně svou kandidaturu ještě neohlásil a nechává si čas do konce roku. I tak se s tím, že se ve finále dalších prezidentských voleb opět střetnou Macron a Le Penová, nyní víceméně počítá. A to i přesto, že téměř tři čtvrtiny Francouzů si právě mezi těmito dvěma kandidáty vybírat nechtějí. Ostatní strany nicméně dosud nedokázaly nabídnout jinou možnost. Nejlépe je na tom nyní republikán Xavier Bertrand, bývalý ministr za Chiraka a Sarkozyho, s podporou 12 procent, případně stálice z minulých voleb, předseda krajně levicové Nepoddajné Francie Jean-Luc Mélenchon s 11 procenty, nebo pak současná starostka Paříže a možná kandidátka socialistů Anne Hidalgová se šesti procenty.
Na politické pravici začíná být těsno: konzervativní republikáni se v tomto prostoru snaží odlišit od Le Penové a ze svého původního levého středu se sem ideově posouvá také Macron. Jsou to právě klasická témata pravice, která rozhodnou o výsledku voleb: bezpečnost a terorismus, francouzská identita, imigrace, integrace a asimilace. Styl a odpovědi Le Penové na tyto otázky k ní navíc přitahují i mladé voliče. Ve věkové skupině do 34 let má podporu zhruba čtvrtinovou.
Nejméně pětina republikánů namísto vlastního kandidáta podpoří Le Penovou.