V Praze se lze učit u včelařů
V metropoli žije pět a půl tisíce včelstev. Díky pestré městské flóře produkují kvalitní med
Chovat včely lze i ve velkoměstě a ani k tomu není zapotřebí mít vlastní úl a jeho osazenstvo. Naučit se umění práce se včelami a jako originální odměnu si vytočit pár kilo medu lze nyní také v komunitní včelnici v ekocentru Prales ve Kbelích. To od května do prosince zájemcům pronajímá úly spolu se včelstvem v produkční síle. O nabídku je mimořádný zájem.
Pět komunitních úlů nachystalo ekoncentrum k pronájmu a každý z nich záhy získal svého dočasného ošetřovatele. „Nabídku zamýšlíme postupně rozšířit o další úly,“slibuje Beata Sýkorová, která má včelí projekt na starosti.
Zájemce o práci se včelstvem neodradil ani poplatek deset tisíc korun za sezonu. „Přihlásili se zájemci ze všech sociálních skupin. Jeden pán měl původně prosbu o pronájem úlu na splátky, ale poté vstupní poplatek poslal. Hlásili se i cizinci,“uvedla k zájmu Beata Sýkorová.
V ceně je plně vybavený úl typu Langstroth s náhradními nástavky, vybavení na získávání medu a další náčiní. K úlu náleží též porce pěti kilo medu, která přibližně odpovídá výtěžnosti úlu. A samozřejmost představuje spolupráce s odborníky. „Komunitním včelařům zajistíme také úvodní přednášku na téma péče o včelstvo a podle potřeby průběžnou odbornou podporu ve formě konzultace s naším včelařem či kontroly na včelnici,“vysvětlují zástupci ekocentra.
Začít včelařit je jednoduché, ale často bývají překážkou vysoké vstupní náklady. Včelstvo samo o sobě lze koupit za dva a půl až tři tisíce
KBELY
Úly k pronájmu korun. K úspěšnému chovu jsou potřeba alespoň tři včelstva.
Bez obav ze žihadla
Řada zájemců má obavy z alergie na včelí bodnutí. „Dobré je se poradit s lékařem a pro návštěvy mít na včelnici k dispozici základní balíček první pomoci obsahující některé jednoduše aplikovatelné léky tlumící alergické reakce,“radí experti.
Počáteční náklady na včelaření ve vlastní režii se nakonec snadno mohou přehoupnout i přes 20 tisíc korun. Kromě úlů je k tomu potřeba mít také medomet neboli zařízení pro získávání medu ze včelích plástů. Nezbytná je také ochranná kukla anebo klobouk.
Začátek v ekocentru je tedy značným ulehčením. „Lidé, kteří se k nám přihlásili, mají o včelařství základní znalosti. My jsme jim samozřejmě vždy k dispozici ke konzultaci, ať na telefonu, anebo přímo u včelstev,“říká Beata Sýkorová.
Komunitní včelnice se nachází v dolním areálu ekocentra na kraji Kbel. Ve středisku a jeho okolí mají včely bohaté možnosti k pastvě – jsou tu ovocné stromy, lesní dřeviny i luční porosty. To vše se pozitivně promítne do chutě medu.
Včelstva nad Prahou
V Praze je v současnosti okolo osmi set včelařů a více než pět a půl tisíce včelstev, z toho přibližně pětatřicet jich je umístěno na střeše. Úly na střechu v centru města na Vinohradech instalovala také Státní veterinární správa (SVS).
Jan Rosmus z oddělení chemie Státního veterinárního ústavu potvrzuje, že prostředí metropole kvalitu medu nesnižuje. „V rámci srovnávací analýzy byl kromě medu z centra velkoměsta testován také med z venkovské oblasti v Královéhradeckém kraji. Přes určité rozdíly v některých parametrech můžeme konstatovat, že oba medy vyšly z testování jako srovnatelně bezpečná a kvalitní potravina,“uvedl Jan Rosmus.
Kvalitu medu podporuje v Praze řada faktorů. „Pro včely medonosné je Praha paradoxně dobrá adresa, protože je tu v různých parcích velká druhová skladba, to dělá med chuťově zajímavější a bohatší na živiny a různé prospěšné látky,“vysvětlují experti.
Společnost Lesy hlavního města Prahy (LHMP) zahájila v roce 2011 projekt Návrat včel do pražských lesů. Za deset let odborníci obnovili anebo založili řadu včelnic napříč Prahou od Prokopského údolí po hostivařskou přehradu.
Sběr medu pro jeho nenahraditelnou kalorickou i konzervační hodnotu patřil k nejstarším aktivitám dávných obyvatel Prahy od raného středověku.
„Tehdejšího člověka les neuživil, ale přiživit se v něm mohl. Les poskytoval totiž med,“uvedl archeolog Zdeněk Smetánka. Med se tehdy získával z brtí, upravených nebo uměle vydlabaných dutin v živých stromech, ideálně v lípě, smrku nebo dubu. Brť byla asi jeden metr dlouhá, deset centimetrů široká a 30 centimetrů hluboká. Tři brtě prý vyprodukovaly stejně medu jako čtyři úly u domu.
Včely představují i pozoruhodný živočišný druh. „Včela nejenže nám vyrábí med a je fascinující svým společenstvím, dorozumíváním a stavbou úlů, ale hlavně má na starosti opylování rostlin,“připomíná entomolog Jiří Čepelák.