Policie pátrala po úplatku pro šéfa ČEZ

MF DNES se dostala k dokumentům o vyšetřování stavby skladu pro Temelín.

Ještě nikdy se policie nedostala tak daleko ve vyšetřování podezření na vyvádění peněz energetického gigantu ČEZ jako vloni. Detektivové jihočeské hospodářské kriminálky pod dohledem státní zástupkyně Jany Ullrichové z Vrchního státního zastupitelství v Praze sledovali tok peněz z téměř dvoumiliardové zakázky na stavbu meziskladu vyhořelého paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín. Šlo o stavbu z doby, kdy ČEZ jako generální ředitel vedl Martin Roman.

Toho policisté podezřívali, že si v souvislosti s tendrem nechal slíbit úplatek 5,54 milionu eur (asi 155 milionů korun). Důkazy však detektivové nenašli. „V průběhu prověřování byly získány další indicie, které předmětné podezření zesílily. Přesto se podezření nepodařilo prokázat,“uzavřeli vyšetřovatelé. Případ vloni v lednu odložili a nikdo nebyl obviněn.

MF DNES nyní získala dokumenty, které sumarizují policejní práci na této kauze. „Jakýkoliv úplatek je nesmysl. Neměl jsem to zapotřebí i díky štědrému opčnímu programu, který jsem zdědil po svém předchůdci,“říká dnes Martin Roman s tím, že zakázka byla prověřována interně (tedy v ČEZ) i externě (policií) a nikdy nebylo zjištěno žádné pochybení. Přesto, že se policistům nepodařilo úplatek pro někoho z vedení ČEZ prokázat, odhalili pozoruhodnou transakci.

Zakázku získala firma CEEI v roce 2008. Ovládala ji lichtenštejnská firma UBIE. Firma UBIE pak poslala přes 18 milionů korun na švýcarské konto společnosti Belmont Bellville Services z Britských Panenských ostrovů. Konto i firma Belmont patřily stomatologovi René Foltánovi, blízkému příteli Martina Romana. Foltán navíc nebyl schopný policii vysvětlit, za co přesně peníze dostal.

Zakázka na mezisklad byla už v době, kdy ji ČEZ vysoutěžil, kritizována jako předražená. Firma CEEI která za ni od ČEZ inkasovala 1,76 miliardy korun. Vznikla navíc jen chvíli před vyhlášením tendru a k tomu nebylo jasné, kdo za ní stojí. Až po letech vyšetřovatelé prohlásili, že vlastníkem UBIE podle nich byl lobbista a bývalý šéf Úřadu vlády za dob Václava Klause Jiří Kovář. Ten vždy tvrdil, že UBIE jen zastupuje, a komu firma patří, neví.

Po čase společnost CEEI, která zakázku od ČEZ získala, převzala kyperská firma Panweco. V té figuroval někdejší šéf strany Soukromníků Rostislav Senjuk. Oba muži pak podle policie působili v zahraničních firmách, kam přistály peníze od ČEZ vyplacené za mezisklad.

Zubař René Foltán je uznávanou kapacitou ve své branži, jeho životní dráhu však zřejmě ještě více ovlivnilo

Stomatolog, spolužák Martina Romana. Peníze od UBIE dostala jeho firma Belmont Bellville Services za "IT zboží či služby".

Bývalý šéf Úřadu vlády. Vystupoval za lichtenštejnskou společnost UBIE, lobboval u vedení ČEZ. Také k firmám, ve kterých figuroval, zamířily později miliony od CEEI.

Někdejší šéf strany Soukromníci. Figuroval v několika firmách, ke kterým přitekly miliony ze společnosti CEEI. Jeho tehdejší firma Gompa navíc CEEI dělala účetnictví.

přátelství se spolužákem z gymnázia v Havířově Martinem Romanem. Zatímco Roman seděl ve vedení ČEZ, Foltán dostal peníze od firmy, která ovládala společnost, s níž ČEZ smlouvu uzavřel.

Konkrétně šlo o 750 tisíc eur, tedy přes 18,4 milionu korun. Policie k tomu připsala, že „právní titul plateb se nepodařilo objasnit“. Jinými slovy, nikdo nedokázal věrohodně vysvětlit, proč a za co lichtenštejnská společnost UBIE na Foltánovo švýcarské konto peníze poslala.

A jasno do věci nepřinesl ani Foltánův výslech. „K dotazu na Belmont Bellvelle Services konstatoval že se jednalo o jeho společnost se sídlem na Britských Panenských ostrovech, nějaký offshore, více si nepamatoval,“sumarizovali Foltánův výslech detektivové. Foltán vlastně věděl jen, že firma Belmont patřila jen jemu a také jen on měl přístup ke kontu v curyšské bance EFG Bank, kam peníze od společnosti UBIE přistály. Také tvrdil, že rozhodně neměly souvislost se zakázkou na temelínský mezisklad.

„Peníze od UBIE byly zřejmě „platby za IT zboží či služby,“nadiktoval Foltán do protokolu. Nevěděl ani, s kým jednal, jen že se se zástupcem UBIE sešli „asi ve Švýcarsku“. Když měl popsat, čím se jeho offshorová firma zabývala, řekl, že levně kupovala a draze prodávala. A dodal: „obchod všeho druhu“.

Na dotaz MF DNES, Foltán zopakoval, že peníze s meziskladem nesouvisely. „V energetice jsem nepodnikal a tato legitimní platba s ní nijak nesouvisí,“napsal zubař.

Oficiálně byla u plateb od UBIE uvedena poznámka „poplatek za služby poskytnuté dle dohody o poradenství a poskytování služeb“. Vyšetřovatelé konstatovali, že do Lichtenštejnska peníze za mezisklad přišly až v září 2009. Tedy na Foltánovo švýcarské konto nešly přímo peníze od ČEZ. V té době však CEEI měla první část peněz za mezisklad na svých kontech. Nebyla to jediná platba, kterou detektivové označili za podezřelou. Celkem podle nich na účtech CEEI po zaplacení stavby zůstalo 360 milionů. Půlka odešla na konta v zahraničí.

Účetnictví lehlo popelem

Na Belmont se policie ptala i samotného Martina Romana. Prohlásil, že ji nezná. Detektivové se ho ptali i na to, jestli měl od roku 2006 práva k účtu nebo účtům ve Švýcarsku. Roman odvětil, že ne. Jeho odpovědi policisté vyhodnotili jako „přinejmenším vyhýbavé“.

Dál se však vyšetřovatelé nedostali. Mimo jiné i proto, že veškeré doklady a výkazy CEEI shořely v březnu 2015. A také proto, že lichtenštejnská banka zaslala policii údaje v kuriózní a neúplné podobě. Část byla psaná rukou.

Mezisklad se podařilo v roce 2010 dobudovat.

Celý text najdete na iDNES.cz