Doktoři: Nemáme kde léčit
Tornádo zničilo ordinace lékařů. Doufají v pomoc armády.
Praktická lékařka pro dospělé z Lužic Rudolfa Pernicová měla v červenci odejít do penze. Její ordinace je ale jednou z mála, které v okolních jihomoravských obcích tornádo zcela nezdevastovalo. Odchod do důchodu proto odložila.
„Teď budu týden z domu posílat přes internet recepty a řešit, co bude nutné. Za týden bych se měla do ordinace vrátit,“říká pětasedmdesátiletá doktorka.
O pokračování v práci ji požádal lékař z Moravské Nové Vsi Jiří Bartoš, který po ní měl ordinaci převzít. Ta jeho v Nové Vsi je totiž na stržení, bude se za ni muset najít náhrada a on chce být nyní pacientům k dispozici v místě tragédie. „Vypadá to tu jako po kobercovém náletu. Lidé potřebují jednak klasickou lékařskou péči a také bude přibývat lidí s posttraumatickými psychickými poruchami,“upozorňuje Bartoš.
Bez ordinací v postižených obcích zůstali i další lékaři, zejména praktici pro dospělé a děti. Tornádo zničilo také jednu stomatologii a gynekologii. Jedné dětské lékařce živel zlikvidoval hned dvě ordinace, jednu v Moravské Nové Vsi a druhou v Lužicích.
„Podařilo se nám konkrétně zmapovat stav jednotlivých ordinací – primárně řešíme praktické lékaře a praktické lékaře pro děti a dorost. Většina těchto ordinací je poničených a nejsou schopné provozu,“řekla včera MF DNES mluvčí Jihomoravského
kraje Markéta Chumchalová.
Kraj se nyní ve spolupráci s Českou lékařskou komorou a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou snaží zajistit náhradní prostory.
Těm, kteří nemají kde ordinovat, by mohla prý provizorně pomoci i armáda. Ta má pro krizové situace připravené dvě kompletní polní nemocnice, které je schopná uvést do provozu. Nejnutnější zázemí umí zbudovat v horizontu dnů, kompletní nemocnici do dvou týdnů.
„V případě potřeby můžeme poskytnout materiál – od stanu až po zdravotnické kontejnery a specializované přístroje,“uvedla mluvčí generálního štábu Magda Dvořáková. Zároveň ale upozornila, že armádní kapacity jsou primárně určené pro situace, během kterých není možné se ke zdravotnické péči dostat jinak než právě díky ní. Péči vojenských lékařů by musela navíc schválit pojišťovna.
Vojáci jsou podle ní připraveni pomoci více než dosud. O nasazení ale podle Dvořákové nerozhodují sami, museli by reagovat na žádost krizového štábu nebo hasičů. „Taková žádost zatím nepřišla,“uvedla. Ze strany lékařů ale zájem o pomoc je.
„Náš viceprezident aktuálně vyjednává s velitelem zásahu o případném využití armádních buněk pro naše lékaře,“řekl včera mluvčí České lékařské komory Michal Sojka s tím, že komora už odhlasovala také finanční pomoc pro své zdravotníky postižené tragédií.
Současné síly nestačí
Zatím armáda pomáhá především s odklízením trosek. „Na místě je 200 vojáků s technikou, dalších 500 je v pohotovosti,“řekl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Jihomoravským lékařům by se armádní buňky hodily i podle Bartoše. Mají vlastní zdroj vody, elektřiny i wi-fi a lékaři by v nich podle něj mohli začít pacienty zase přijímat.
„Moravská Nová Ves je těžce zdevastovaná a jediné prostory, které by tam připadaly v úvahu, jsou kabiny na fotbalovém hřišti. Ani ty ale nejsou příliš vhodné. Upínáme se proto k armádě,“uvedl Bartoš.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) včera uvedl, že vláda odsouhlasila vyslání mobilního týmu zdravotníků na postižená místa. „Současné síly na místě už nestačí,“uznal ministr.
Lékařskou péči ve zničených vesnicích prozatím zajišťují záchranáři.