Zbyla v Rusku nějaká opozice?
Pravidelně chodil na protivládní protesty, mimo jiné na ty organizované opozičním předákem Alexejem Navalným. Oficiálně s ním nikdy nespolupracoval, podporu mu ale nejednou vyjádřil. A kvůli tomu teď známý moskevský komunální politik Ilja Jašin přišel o možnost kandidovat do moskevského zastupitelstva.
Ruské úřady totiž začínají používat v praxi kontroverzní novelu zákona o extremistických organizacích, podle níž všichni, kdo se na působení takového subjektu jakkoliv podíleli, přicházejí o pasivní volební právo – tedy možnost se nechat zvolit. Legislativu schválili jen několik měsíců před blížícími se volbami do Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu).
Zatímco rozsudek o zařazení Navalného štábů a fondů na seznam extremistů ještě není pravomocný, zákaz pro Jašina je už druhým takovým rozhodnutím. Stejné nařízení padlo několik dnů předtím vůči Olegu Stěpanovovi, šéfovi moskevského štábu Navalného. Ten se chtěl ucházet o křeslo přímo v dumě.
Kandidovat do úřadů zakazovali nejen „Navalného aktivistům“i dříve – před dvěma lety zažívala Moskva bouřlivé léto poté, co volební komise vyškrtla z kandidátek desítky opozičníků. Odůvodněním byl většinou nedostatečný počet sesbíraných podpisů. Novela, kterou média nazývají „zákonem proti FBK“(Fond boje s korupcí), ale dává možnost pro mnohem masovější vyřazování případných kandidátů na jakoukoliv veřejnou funkci v zemi.
Podle nedávné analýzy nevládního hnutí Golos, které volby v zemi monitoruje, nemá pasivní volební právo v současnosti nejméně devět milionů Rusů. Drtivá většina z nich o ně přišla kvůli dvojímu občanství, další kvůli údajné trestné činnosti včetně podílu na extremismu. Hnutí odhaduje, že v souvislosti s novelou přibude několik stovek tisíc nových zákazů pro politicky aktivní lidi.
Tresty se přitom mohou dotknout jak vedoucích představitelů a členů „extremistických organizací“, tak i těch, kteří je podpořili – účastí na akcích, finančně nebo i jen výroky na internetu. Ostatně ani Jašin, který patřil ke spolupracovníkům zabitého expremiéra Borise Němcova, členem Navalného týmu nikdy nebyl, patřil ale prý ke sponzorům jeho protikorupčního fondu.
Kdo zbude?
Ruský režim přitvrzuje v boji proti takzvané nesystémové opozici zejména v posledních dvou letech. Zatímco dříve úřady jen házely opozičníkům byrokratické klacky pod nohy, nyní režim tlak stupňuje.
Dveře do dumy tak zůstávají otevřené už jen „systémovým stranám“– mimo jiné především komunistům a liberálním demokratům nacionalisty Vladimira Žirinovského. To ovšem jen ukazuje, jak jsou tyto strany bezzubé v boji s vládním Jednotným Ruskem, pro které nejsou reálně žádnou hrozbou. Ba naopak.
Pravidelně se ucházejí o přízeň voličů, nikoliv však o reálnou moc v zemi. A svou roli plní dobře – v regionech dokážou vládní straně často
Přijdou stovky tisíc zákazů kandidovat, odhaduje hnutí Golos.