The Grid a Robert Fripp plují na pozvolně plynoucí relaxační vlně

Robert Fripp je jedním z nejvlivnějších kytaristů všech dob, letitý mozek kapely King Crimson a také hlava otevřená, která nelpí za každou cenu na rockovém fundamentu a je nakloněná spolupráci s hudebníky z jiných žánrových zátočin. Viz třeba jeho alba s Brianem Enem, Davidem Sylvianem nebo s britskou dvojicí The Grid. Její hudba spadá do elektronického ranku – nejčastěji se hovoří o technu – a s Frippem už natáčela v minulosti například na deskách 456 nebo asi nejznámějším Evolver s hitem Swamp Thing.

Aktuální Leviathan je výsledkem symbiózy dvou hudebních těles, která jsou si velmi blízká, byť každé vyrůstá z jiných kořenů. Richard

Norris a David Ball, čili The Grid, dodali vzdušné a prostorné rámce skladeb, které pak Robert Fripp dokreslil a zaplnil svými typickými soundscapes, tedy kytarovými zvukovými krajinami.

Sympatická „staroba“

Výsledkem je ambientní, vyloženě poslechová a relaxační hudba, pozvolna plynoucí, prostá jakýchkoliv rušivých elementů. To jen pro pořádek, aby snad někdo nečekal techno sbíječky, do nichž úctyhodná kytarová legenda preluduje sóla, nic takového se nekoná.

Nemá cenu hledat styčné body se staršími hitovkami The Grid, natožpak s hudbou King Crimson. Maximálně

lze občas zaslechnout ozvěny táhlých instrumentálních ploch z období sestavy s Adrianem Bellewem a desek jako Discipline nebo Beat. Jinak je Leviathan spíš v duchu Tangerine Dream a podobné kosmické hudby. Tedy nic extra nového pod sluncem – první fragmenty a náčrty skladeb ostatně vznikly už před několika lety, čemuž odpovídá i lehce archaický ráz desky i jeho vyznění. Není to ovšem míněno jako výtka, hra na trendy modernu by v tomto případě působila nepatřičně.

Leviathan

The Grid & Robert Fripp 75%