500 Kč k penzi za dítě budí pochyby
Nesystémové řešení, předvolební populismus. Ekonomové cupují návrhy, které mají přidat důchodkyním několik stovek za dřívější péči o děti.
Průměrná důchodkyně dostala v květnu penzi 14 873 korun, průměrný důchodce 17 080 korun. Přetrvávající nepoměr by mělo zmírnit takzvané výchovné, což je příspěvek 500 korun k důchodu za každé vychované dítě pro pečujícího rodiče. Částka by se postupem času zvyšovala.
Návrh je součástí důchodové reformy, kterou ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) hodlá předložit vládě. Protože se ale vláda k její reformě ještě nedostala, Maláčová chce některé dílčí návrhy prosadit prostřednictvím poslanců ČSSD.
„Snahou paní ministryně bude získat podporu návrhů z dílny ministerstva práce a sociálních věcí,“přibližuje tiskové oddělení resortu. Mezi ně patří snížení věku odchodu do důchodu u náročných profesí a zmíněné výchovné.
Podle ekonomů je však předložené řešení nesystémové. Podobný návrh ostatně v pravidelných intervalech předkládají také lidovci – naposledy minulý týden před hlasováním o navýšení důchodů nad zákonnou valorizaci společně s koaličními partnery TOP 09 a ODS.
„Sice se tu za poslední roky zvyšují důchody i nad zákonnou valorizaci, ale ty nůžky zůstávají stále stejně rozevřené. Proto chceme předložit návrhy, jež budou směřovat k seniorům, kteří jsou dlouhodobě na velmi nízkých starobních důchodech. Jsou to především maminky, které řádně pracovaly a zároveň vychovávaly svoje děti,“řekl šéf lidovců Marian Jurečka. I on hovoří o 500 korunách za vychované dítě, návrh ale zatím není veřejný.
Jak zjistit, kdo dítě vychoval?
Jedním z důvodů finančního rozdílu mezi důchody mužů a žen – byť ne jediným – je to, že ženy jsou hlavními pečovatelkami o děti. Několik let tráví doma s dětmi, takže jejich kariéra stagnuje a tím zároveň trpí jejich finanční odměny v práci. Výsledkem průměrně nižších mezd jsou pak výrazně nižší důchody.
Rozdíl je o to problematičtější, že se ženy dožívají vyššího věku a své manžele přežívají. Častěji tak musejí vyžít jen z jedné penze.
„Smyslem výchovného je ocenit osoby, které získaly významnou zásluhu z hlediska budoucnosti financování základního důchodového pojištění tím, že dlouhodobě zajišťovaly výchovu dítěte, čímž se (obvykle) postaraly o přínos nového pojištěnce do systému,“píše se v návrhu sociální demokracie. Ročně by výplata výchovného stála dalších 18 miliard korun.
Podle oslovených ekonomů jsou obdobné návrhy problematické z mnoha důvodů. „Rozdíly v úrovni mezd a platů mezi muži a ženami jsou kolem 20 procent, rozdíly v úrovni důchodů jen kolem 13 procent. Z hlediska zásluhovosti tak současný systém z pohledu odvodů pojistného na sociální zabezpečení znevýhodňuje spíše muže,“konstatuje Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady.
Podle ní by dávalo větší smysl
řešit důvody, které za nižšími důchody stojí. „Mezi ně dle mého názoru patří extrémně dlouhá doba rodičovské dovolené v České republice a nedostatečná aktivita státu v oblasti pozitivní motivace žen-matek k brzkému návratu do práce,“doplňuje. Sociální pomoc osamělým důchodkyním s nízkými penzemi je podle ní třeba řešit cílenými opatřeními, nikoli plošným přídavkem za vychované dítě.
Ani z hlediska proveditelnosti není krok přesvědčivý. „Stát nic neví o tom, kdo vychovával dítě, takže to bude nějak zjišťovat čestným prohlášením či podobným administrativním úkonem. A co když se přihlásí dva rodiče, jak se spor bude řešit?“ptá se ekonom Filip Pertold z CERGE-EI. „Je to typický předvolební populismus, který nemíří na opravdu chudé důchodce, ale hlavně na elektorát stran, které to navrhují,“říká.
Doplňuje, že důchodový systém částečně kompenzuje roky strávené na rodičovské a mateřské započtením do rozhodné doby. „Může to dále kompenzovat započtením fiktivního příjmu, ale k tomu se zatím stát neodhodlal.
Ženy jsou hlavními pečovatelkami o děti a doplácejí na to výší svého důchodu.