Za obhajobou
Loňský vítěz Tadej Pogačar míří na Tour za druhým žlutým trikotem
Po skončení minulého ročníku Tour nechal Tadej Pogačar vyrobit kopie svého žlutého dresu a věnoval je každému ze svých týmových parťáků a dalším členům realizačního týmu stáje Emirates. „Všem by měly připomínat to naše fantastické dobrodružství. Protože můj úspěch byl i jejich dílem,“řekl.
Brzy možná bude objednávat kopie další. Maillot jaune, vzor 2021.
A to i přesto, že po prezentaci letošního ročníku vyřkl: „Profilem nevyhovuje mým jezdeckým vlastnostem tolik jako ten minulý. Na můj vkus je málo horských dojezdů, jeden nebo dva bych přidal.“
Až dnes narazí peloton na kopce vyšší než 300 metrů. A teprve zítra vjedou v Alpách do vysokých hor. Ale už nyní si Pogačar vybudoval výrazný náskok na své největší soky v celkovém pořadí.
To vše při druhé účasti na Tour. Ve 22 letech.
Začíná snad nedlouho po Froomově éře ta dominátora Pogačara? I takové otázky zaznívají.
Belgický profesionál Thomas de Gendt, svolný ke každé legraci i nadsázce, už na Twitteru nastínil vlastní vizi, jak bude vypadat cyklistika v roce 2032: „Pogačar a Evenepoel (obrovský belgický talent) už mají po šesti titulech z Tour. Van der Poel se chystá na olympiádě usilovat o medaile v 17 disciplínách. Van Aert posedmé vyhrál Paříž–Roubaix. A Valverde v 52 letech oznámil, že bude pokračovat další rok, protože se stále na svůj věk necítí.“
Jakým bude šachistou?
De Gendt svůj tweet sepsal ve středečním večeru poté, co Pogačar zasadil drtivý úder všem v časovce v Lavalu. Dosud je vystoupení mladého Slovince na této Tour bezchybné. Pohyboval se v popředí při úvodních klasikářských dojezdech, sbíral i bonifikační sekundy, podařilo se mu vyhýbat pádům, skvěle se připravil na časovku.
„Když organizátoři ubrali kopce a naopak proti loňsku přidali jednu časovku, speciálně jsem se na ni zaměřil,“ líčil. Pět dní před startem Tour si trať mezi Changé a Lavalem projel. Vzápětí poslal sportovnímu řediteli Allanu Peiperovi textovou zprávu: „Páni, je jen dobře, že jsme se na ni zajeli podívat. Vypadá jinak než na papíře. Ta časovka bude důležitá.“
Jeho závodní jízda potom vypadala tak lehce... Nepůsobil vynervovaně, nešlapal příliš silově, nepředváděl žádné utrápené grimasy.
Na vedoucího Mathieua van der Poela celkově ztrácí osm sekund, ovšem excelentní nizozemský klasikář zřejmě v Alpách žlutý dres odevzdá. Podstatnější je Pogačarův náskok před největšími soupeři pro celkovou klasifikaci.
Na Juliana Alaphilippa, jenž naznačil, že možná, ale opravdu jen možná opět jednou zkusí usilovat o absolutní pořadí, má k dobru 40 sekund. Na Rigoberta Urána 1:21 minuty, na Richarda Carapaze 1:36, na Primože Rogliče 1:40, na Gerainta
Thomase 1:46. „Ale pořád jsme teprve na začátku,“připomínal také včera za cílem rovinaté 6. etapy v Chateauroux, ve které si Mark Cavendish připsal další, už 32. sprinterský triumf na Tour.
Z pohledu Pogačarových protivníků současná podoba pořadí znamená, že se musí pokusit o časté a opakované útoky v Alpách, na Mont Ventoux i v Pyrenejích, jestliže chtějí jeho vládu ohrozit.
Pokud na něj postupně zaútočí například dva jezdci Ineosu a dva z Rogličova Jumba (z nějž si zatím dobře stojí i dánský mladík Vingegaard), nemůže se vrhat za každým kolem a bude muset zvažovat výdej sil. Ač se nyní zdá nedotknutelný a sociální sítě zaplavily fotomontáže Pogačara coby marvelovského komiksového svalnatce s nadpřirozenými schopnostmi, ve skutečnosti nezničitelný není.
Dosud se v kariéře nejraději řídil pravidlem útoč, útoč, útoč. Tak se prezentoval při odvážných kouscích na Vueltě 2019. Tak bojoval i loni na Tour. Jen vzpomeňme na Peyresourde. Nebo na vzepětí v časovce na Planinu krásných dívek. Teď nastává čas, aby ukázal, jak dobrým může být obráncem. Strážcem žlutého trikotu. „Známe už Pogačara coby demoliční kouli. Těším se, až ho na trati uvidím jako šachistu,“říká přední cyklistický analytik Jim Cotton.
Na neprozkoumaném území
Ineos se ho už v březnu na Tirrenu-Adriatiku pokusil izolovat a odrovnat, ale Pogačar tlaku odolal a vypořádal se s Bernalem i Thomasem. Jeho závodní inteligence sehraje také nyní významnou roli. Stejně jako kvalita podpůrného týmu.
Ani stáj Emirates ještě neokusila, jaké je to hájit dres lídra na Grand Tour. S Pogačarem tudíž vstoupí na neprozkoumané území.
Hirschi a McNulty, jeho pomocníci do středních kopců, jsou po kolizích dost potlučení. Stále však má k sobě do hor zkušené vrchaře Majku, Costu a Formola.
Richard Carapaz se pravděpodobně pustí do útoků už v Alpách. Naopak Primož Roglič a Geraint Thomas možná počkají až na druhou půli závodu, až se jejich po pádech zbitá těla víc vzpamatují.
A co když si Pogačar usmyslí, že nejlepší obranou je útok?
„Z pohledu fanoušků by to mohla být vzrušující Tour,“tuší jeho šéf Allan Peiper. „Agresivní cyklistiky se můžeme dočkat už i v páteční zvlněné etapě s obtížným závěrem po 250 kilometrech.“
Čtyřnásobný šampion Chris Froome před letošním ročníkem tvrdil: „Bude to otevřená Tour. Nevidím momentálně žádného jezdce, který by nad ostatní vyčníval.“
Už to neplatí. Tour má po šesti dnech jasného favorita.
Ale ještě ani zdaleka nemůže být rozhodnuta.
2 závody
Grand Tour zatím jel: předloni Vueltu (3.), loni Tour (1.)