50 českých krás: zpívající Mikulov
Historický Mikulov voní vínem i levandulí
Mikulov je město, ve kterém zpívají domy, napsal básník Jan Skácel o městečku na úpatí Pálavy, obklopeném vinohrady. Také se o něm říká, že je to kus slunné Itálie přenesené na jih Moravy. A obojí je pravda.
Když se po cestě z vápence, uhlazené už nohama tisíců výletníků, stoupá na Svatý kopeček, obklopuje turisty vůně levandule. Odměnou za výšlap, který nakonec není tak náročný, jak se z úpatí kopce zdá, může být nejen lahev dobrého vína z mnoha zdejších vinařství a sklípků, ale také fascinující pohled z ptačí perspektivy na historické město se zámkem, kde se psala historie. Vážná i ta kuriózní.
Právě tady prožila větší část života třeba Perchta, třebaže ji všichni řadí do jihočeského Rožmberka. Jako mladá se do Mikulova přivdala. Pověst praví, že ji manžel na smrtelném loži proklel, a ona tak musí strašit jako bílá paní. Napoleon tu zase svými ostruhami roztrhal klasicistní sofa, když na něj ulehl, aniž si zul boty. A Marie Kristina z Dietrichštejna zde údajně vlastnoručně ušila jeden z prvních horkovzdušných balonů.
I to připomíná současná výstava na zámku, jež mapuje zájmy a sběratelskou vášeň Dietrichštejnů. „Nahlíží na osobnosti členů rodu prostřednictvím jejich sběratelských aktivit. V mysli diváka podněcuje fantazie o životě na mikulovském zámku a všedních dnech šlechty, ve kterých se prolínal svět oficialit se světem osobních libůstek a radostí,“láká kurátorka výstavy Kristýna Jandová.
I na práci archeologů se na zámku dívají. Letošní nejzajímavější výstava nese název Keltové pod Pálavou – návštěvníky zavede na cestu historií starou více než dva tisíce let, kdy okolo žili Keltové. Ukazují oblíbené komiksy s Asterixem a Obelixem skutečně to, jak Keltové žili, nebo bylo všechno jinak?
„Snažili jsme se představit nejen život Keltů pod Pálavou, ale také archeologů, kteří často tráví na lokalitách při terénních výzkumech celé dny. Ještě více času však věnují práci v archivech a depozitářích. Díky tomu mohou nálezy zasadit do kontextu, propůjčit jim smysl a význam,“uvádí ředitel muzea Petr Kubín o výstavě, která zabaví děti i dospělé.
Stejně jako návštěva jeskyně na Turoldu. Složitý sedmipatrový labyrint chodeb, síní a dómů nezdobí krápníky, ale unikátní výzdoba připomínající mořské korály, kterou odborníci nazývají turoldskou.
Navětralé vápence tvoří místy bizarní tvary, jež připomínají nejrůznější figurky. Zejména malí návštěvníci v nich vidí madonu, kulturistu, psa, hokejového brankáře i zříceninu hradu.
Přes amfiteátr, jenž v létě hostí řadu koncertů, divadelních představení nebo filmových promítání, se pak návštěvníci můžou dostat na rozhlednu Kozí hrádek, ke kostelu s kostnicí a vyhlídkou ve věži, židovskému hřbitovu a synagoze nebo Dietrichštejnské hrobce. Stačí si jen vybrat, jestli zůstat ve městě, nebo se vydat třeba na kole do okolí protkaného hustou sítí cyklostezek.