Místopředseda vládní rady pro výzkum Pavel Baran: kolik peněz věda potřebuje
„Ve vědě se nesmí stát, abychom hráli čtvrtou ligu“
Do vědy mělo jít příští rok 38 miliard korun. Jenže přišla pandemie a šetří se. Zatímco rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace vyčíslila potřeby české vědy i kvůli pandemii na 39,4 miliardy korun, ministerstvo financí chce uvolnit pouze 36,1 miliardy. To je znatelně méně, než s čím vědci počítali. Peníze z Evropské unie v Národním plánu obnovy, které mají pomoci dostat se zemím z krize, nemohou univerzity a další vědecké instituce použít na běžný chod či naplánované projekty. V rozhovoru místopředseda vládní rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavel Baran vysvětluje, proč česká věda peníze potřebuje.
Poslední týdny je mezi ministerstvem financí a Radou pro výzkum, vývoj a inovace neshoda na tom, kolik peněz by do české vědy mělo jít. Proč má společnost vědu podporovat?
Věda a výzkum patří k základním civilizačním kompetencím a mají představovat oporu pro společnost a člověka ve všech situacích, zejména v těch krizových. I na první pohled banální technologie, nástroje, přístroje i zkušenosti, kterými disponujeme, jsou výsledky výzkumu a vývoje, který často probíhá po generace. Třeba tato voda ve sklenici, kterou držím v ruce, nejde jen o její úpravu, ale i o dopravu na náš stůl a vše další s tím související. Vztáhnu-li to k dnešku, vakcinace proti koronaviru přece není banálním výsledkem výzkumu za poslední měsíce, de facto jde o výsledek snažení celých generací výzkumníků.
Dobře, ale nepočká to, až odezní krize?
Je zřejmé, že i z makroekonomického hlediska je růst po pandemické krizi podmíněn mimo jiné investicemi veřejných prostředků do oblasti vědy a výzkumu včetně jejich návratnosti. Nemluvě o ohrožení naplňování závazků v této oblasti vyplývajících z platných střednědobých výhledů státního rozpočtu na vědu a výzkum. Podpora vědy proto musí být stabilní a trvalá, a to i ve složitých situacích. V případě podpory vědy a výzkumu se nejedná o výdajové položky, které jsou určeny k běžné spotřebě, ale o zásadní investice, které budou rozhodovat o kvalitě řešení současných i budoucích výzev.
Je česká věda ve světě vůbec konkurenceschopná? O některých oborech se říká, že jsou špička, některé tolik ne, a závisí to vůbec na penězích?
Na to by bylo dobré zeptat se našich nejlepších vědců, kteří jsou v každodenním kontaktu s globální a špičkovou vědou a je jich u nás mnoho. Na druhé straně by nebylo rozumné na situaci nahlížet tak, že s námi v Česku stojí a padá výzkum jako celek v Evropě a ve světě. Faktem ale je, že stabilní podpora výzkumu v České republice v posledních pěti šesti letech přinesla evidentní nárůst kvalitních výsledků, a to nejen v oborech, v nichž jsou výsledky tradičně bibliometricky měřitelné. Rostoucí investice byly dobře užity a zvyšování výdajů vedlo k růstu konkurenceschopnosti výzkumu, nebo přesněji formulováno k jeho kompatibilitě a také srovnatelnosti a schopnosti spolupráce s excelentním výzkumem evropským a světovým. Nesmíme se dostat do situace, kdy bychom hráli na poli vědy a výzkumu jakousi třetí nebo čtvrtou ligu.
Na co všechno jdou peníze, o kterých se teď bavíme?
Pokud bych měl připomenout alespoň zásadní rozpočtové kapitoly, jimž jsou prostředky na podporu výzkumu určeny, zmíním alespoň kapitolu ministerstva školství (univerzity a průřezové finance), kapitolu Akademie věd, dvě významné grantové agentury – Grantová agentura ČR a Technická agentura ČR, ale také důležitou kapitolu ministerstva průmyslu a obchodu. A je to také řada dalších rozpočtových kapitol příslušných ministerstev.
Nestačí finance z Národního plánu obnovy na pokrytí chybějících zdrojů, jak nepřímo argumentuje ministerstvo financí? Kolik to je celkově?
Podpora z Národního plánu obnovy je zacílena na oživení a odolnost v situaci vyvolané pandemií covidu-19. Vědou a výzkumem se primárně zabývá pátý pilíř Výzkum, vývoj a inovace. Tyto evropské zdroje mají podporovat vědu a výzkum ve specifických oblastech. Jde o oblast základního výzkumu a oblast aplikovaného průmyslového výzkumu. Celkově má jít o pět miliard korun na aktivity v oblasti základního výzkumu a další zdroje na aplikovaný průmyslový výzkum, rovněž v řádu miliard korun. Nejde o jednorázovou podporu, nýbrž o podporu rozloženou do horizontu přibližně pěti let. Podpora z NPO tedy nemůže, nemá, ale ani nesmí strukturálně nahrazovat prostředky z národního rozpočtu pro systém výzkumu, vývoje a inovací.