Daň z paliva zdraží letenky
Konec výjimky zvažovaný Unií by prodražil létání. Na revoluci v dopravě je to ale stále málo.
Evropská komise plánuje zdanit letecké palivo. Jeho zatížení spotřební daní by létání po Evropě prodražilo řádově o stokoruny. Podle dopravních expertů se ale pouze tímto finančním nástrojem nepodaří splnit hlavní cíl, tedy přesunutí cestujících z letadel do mnohem ekologičtějších vlaků. K tomu by bylo potřeba cenu dopravy výrazněji vychýlit ve prospěch železnice.
Co ale nezvládne finanční motivace, může podle dopravců způsobit změna myšlení. Zejména mladší generace totiž daleko více řeší, jakou ekologickou stopu po sobě zanechává.
„Uvidíme efekt třeba ve Francii nebo v Rakousku, kde je snaha nahradit krátké letecké spoje vlaky, ovšem tam už je vysokorychlostní železniční síť k dispozici. To u nás není. Nemyslím si, že by to železnici nějak výrazně pomohlo, respektive že by to pomohlo u nás,“uvedl dopravní expert Hospodářské komory Emanuel Šíp.
V budoucnu, když bude Česko napojené na vysokorychlostní železnice, patrně bude možné nahradit letecké spojení z Prahy do Berlína či do Vídně. Bez rychlovlaků ale bude přechod na železnici minimální.
Zavedení spotřební daně, která například u motorové nafty tvoří bezmála třetinu ceny, by podle aerolinek náklady na letecké palivo výrazně navýšilo. Například letadlo na zpáteční cestě mezi Prahou a Londýnem spálí zhruba devět tun kerosinu. „To při cenách paliva na pražském Letišti Václava Havla vychází na 6 480 amerických dolarů, tedy 142 tisíc korun,“uvedla mluvčí společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Zavedením minimální spotřební daně 0,39 USD na litr se cena tuny paliva zvýší z nynějších 720 na 1 210 dolarů. V uvedené relaci mezi Prahou a Londýnem by pak platba za palivo vzrostla na 238 tisíc korun, dodala Dufková. Už nyní přitom leteckou dopravu na místo spotřební daně navyšují takzvané emisní povolenky. Jsou ale mnohem lacinější, na tunu paliva vycházejí tyto ekologické náklady na 185 dolarů.
I přes více než šedesátiprocentní nárůst nákladů na palivo by se podle prodejců letenek Letuška a Kiwi.com konečná cena leteckých dokladů zvyšovala v průměru jen zhruba o desetinu.
„O něco nižší nárůst lze čekat u kratších letů, kde cena paliva tvoří menší část z celkové ceny letenky a vyšší pro delší lety,“uvedl ředitel vyhledávače Kiwi.com Oliver Dlouhý. I při delších cestách mimo Evropu pak případné zdanění paliva ovlivní cenu alespoň jedné cesty. Letadla nemají prostor pro palivo na zpáteční cestu a každé kilo hmotnosti spotřebu letadla navyšuje. Dopravci proto před delším letem vždy čerpají palivo, a nemohou tak spoléhat na nákup levnějšího kerosinu mimo EU.
Stokorunové navýšení cen za letenky nenažene lidi do vlaků ani podle podnikatele v dopravě Radima Jančury. To by podle provozovatele žlutých vlaků způsobila až tisícikorunová hranice. Renesance železnice, zejména nočních lůžkových vlaků v Evropě, podle něj bude spíše souviset se změnou chování mladší generace.
„Silnější bude to, že mladá generace se chce chovat jinak a být ekologická,“uvedl Jančura, který během loňska úspěšně zavedl dálkovou linku spojující Prahu s chorvatskými letovisky a nově připravuje lyžařské spojení do Alp nebo ve spolupráci s nizozemskou společností European Sleeper lůžkový vlak propojující Prahu, Berlín, Amsterdam a Brusel.
Snahu lidí o snižování uhlíkové stopy aktivně využívají například rakouské dráhy OBB.
„Rakouské nebo nizozemské železnice odebírají výhradně elektřinu z obnovitelných zdrojů a tvrdí, že mají nulovou emisní stopu. Na jízdenkách pak cestující najde informaci, kolik gramů CO2 ušetří proti jízdě osobním autem,“uvedl Tomáš Jungwirth z Centra pro dopravu a energetiku. Letadlo má ale uhlíkovou stopu ještě výrazně vyšší. Zatímco vlak na trase mezi českou a rakouskou metropolí vypustí podle kalkulačky na stránkách ecopassenger.org při standardní obsazenosti 17,4 kg oxidu uhlíku, u automobilu je to 35 kg a u letadla 105,8 kg CO2.
O úspěchu dálkových vlaků i tak ale v současnosti rozhoduje nižší cena. Té se podle mluvčího RegioJetu Aleše Ondrůje podařilo dosáhnout masivní propagací, jež umožnila vypravit dlouhé a obsazené vlaky a náklady na jejich provoz tak rozpočítat mezi velký počet cestujících.
Podobnou cestou bude nutné jít i u nočních vlaků do Bruselu. „Vlak musí vézt zhruba 400 cestujících, spíš více. Budeme tedy muset ukrojit část cestujících, kteří nyní do Bruselu nebo Amsterdamu létají,“říká Jančura.
Letectví se podílí na emisích skleníkových plynů 3,5 procenta. Je to ale nejrychleji rostoucí zdroj znečištění.