Litva staví plot, Minsk jí z pomsty posílá migranty
Minsk nehlídá hranice ,doEU proudí uprchlíci z Iráku i Afriky.
Doslova v novou migrační krizi přerůstá spor mezi Evropskou unií a režimem běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Pod náporem migrantů od svého jihovýchodního souseda se nyní prohýbá především Litva. Paradoxně se však nejedná o uprchlíky před vládou tvrdé ruky v Minsku, nýbrž o běžence z Blízkého východu. Ty zřejmě v Bělorusku vozí na litevskou hranici cíleně v rámci odvetného aktu za poslední řadu západních sankcí vůči režimu. Ostatně ani sám Lukašenko se nijak netají tím, že nelegálně příchozím migrantům nikdo nebrání a bránit nebude.
„Upřímně jsem jim (Západu – pozn. red.) řekl, že už nebudeme zdržovat ty, mezi které jste šířili hnilobu v Afghánistánu, Íránu a Iráku. V důsledku vašich sankcí na to nemáme ani peníze, ani energii,“prohlásil Lukašenko s tím, že země už odmítá chránit Evropu před nelegální migrací.
Podle komentátorů se tak běloruský prezident zřejmě inspiroval u svého tureckého kolegy Recepa Tayyipa Erdogana, který se „migrační kartou“v minulosti rovněž snažil tlačit na Brusel. Lukašenko se totiž nechal slyšet, že je o problému ochoten se Západem jednat, což se však za stávajících podmínek zdá nemožné. V porovnání s Tureckem tak postup běloruského vůdce spíše ještě prohloubí izolaci, do níž se země po loňských prezidentských volbách dostala.
Řízená vlna?
Situace na více než 680kilometrové litevsko–běloruské hranici je tak kritická, že Vilnius nyní oznámil, že na ní vznikne fyzická bariéra pravděpodobně v podobě plotu z ostnatého drátu. Pomáhat při ochraně hranice má Litevcům také evropská pohraniční agentura Frontex. Do země od počátku léta proudí denně desítky běženců především z Iráku, ale například i z Konga, Kamerunu, Mali nebo Íránu – podle portálu Delfi ve středu zadrželi litevští pohraničníci dalších 93 lidí. Celkově už letos do země přišlo nelegálně přes jižní hranici více než 1 500 migrantů z Blízkého východu, což je zhruba 18násobně více než za celý loňský rok. Zhruba polovina z nich dorazila teprve počátkem července.
Vilnius tak kvůli tomu vyhlásil koncem minulého týdne celonárodní zvláštní stav. Pro zemi je přírůstek problémem i proto, že na takový nápor není připravená. Města v pohraničí začínají podle tamních médií připomínat ghetta, na některých místech museli běžence ubytovat ve školách. Místní obyvatelé proto žádají okamžitá řešení. Vláda už slibuje do konce července postavit nejméně jeden běženecký tábor o kapacitě 1 000 lidí.
Podle litevských činitelů je migrační proud řízený a podílejí se na tom mimo jiné zřejmě i běloruské cestovní agentury, které vozí uprchlíky z irácké metropole Bagdádu, odkud lítá přímý spoj do Minska teprve od května, nebo z Turecka. Dokazovat to mají dokumenty, které úřady u zadržených našly – vedle letenek běloruské státní aerolinky Belavia na let z Istanbulu do Minska třeba žádosti o běloruská víza pro Iráčany, která měly pro „turisty“zařizovat běloruské cestovky. Z Minska pak uprchlíkům poskytují dopravu k hranici, tvrdí litevské ministerstvo vnitra.
Podle analytiků se Bělorusko nezaměřuje jen na Litvu, ale i na sousední Polsko. Obě země poskytly v posledních měsících útočiště pro běloruské aktivisty. Baštou běloruské opozice je nicméně právě Litva, kam uprchla i nynější vůdkyně opozice a hlavní vyzývatelka Lukašenka Svjatlana Cichanouská.