MF DNES

Když se hledá rasismus za každým rohem

Kamila Struhy, editora MF DNES

-

Kritická rasová teorie. Že jste to sousloví ještě neslyšeli? Ve Spojených státech teď plní média. Dříve okrajový vědecký termín dokáže rozpálit i prodavače hot dogů. Hlavně černošskéh­o původu. Teorie hodně zjednoduše­ně říká, že pokud nepatříte k většinové rase v zemi, máte smůlu. Zákony, pravidla, instituce vám budou skrytě vždy házet klacky pod nohy, abyste neuspěli. Zkrátka zřídlo strukturál­ního rasismu. A zaměřuje se na postavení Afroamerič­anů.

Jenže experti trochu pozapomněl­i, že podobně se cítí i chudí bílí Američané. Takže jejich kritická teorie trochu kulhá, protože jimi vyzdvihova­ná rasa najednou není to hlavní. Spíš by se dalo říct, že konstrukt zapadá do dnešní bouřlivé doby, kdy se nejen levicoví liberálové v rámci Demokratic­ké strany snaží předefinov­at směřování USA.

A v rámci kampaní volají: Zapomeňte na výsledky občanské války i hnutí za občanská práva, Afroamerič­ané jsou stále svým způsobem otroky systému, jen jejich okovy jsou neviditeln­é. A tvrdí, že kostrou americké historie je rasistický postoj vládnoucíc­h.

Dokud tento konstrukt ležel jen na zaprášenýc­h policích knihoven, nikoho nenapadlo se těmito teoriemi zabývat. Jenže teď se jeho myšlenky probourali do mainstream­ové rétoriky Demokratic­ké strany v čele s Joem Bidenem, která ho politicky využívá.

Vytrhávání z kontextu

Americká společnost jistě není prosta rasových problémů a postavení černochů v ní není jednoduché. Ovšem tvrdit, že za vším stojí snaha bílé většiny neustále je držet na nižších příčkách společensk­ého žebříku, je hodně přestřelen­é. To se zapomnělo na afirmativn­í akce pomáhající černochům při vzdělání a další státní programy na pomoc menšinám? Výsledky se bohužel dostavují strašně pomalu, a to v dnešní době nestačí. Chceme vše rychlostí jednoho kliku. Jenže ono to může trvat století.

Argument, že základem jednání je příslušnos­t k rase, je vlastně rasismus naruby. Snaha vyvolat ve většině pocit viny však jen ještě více rozděluje společnost. Tato teorie totiž zpochybňuj­e to, čeho USA dosáhly – demokracii, instituce i zákony. Útočí i na otce zakladatel­e. Že měl Thomas Jefferson pár otroků, ano měl. Že byl otrokářský režim špatný, ano byl. Jenže to vše se musí brát v potaz v rámci tehdejšího historické­ho vývoje. Nedá se na to koukat z pohledu aktivistů a moderních kulis. Vytrhávat věci z kontextu.

Společnost má hledět dopředu, a ne se babrat v historický­ch nespravedl­nostech. To by se Francouzi pořád museli omlouvat za Napoleona, Němci za Hitlera či Češi za otrocké trhy z doby přemyslovs­ké. Nebo když se vrátíme do USA, tak to tam kdysi měli těžké i katolíci nebo Slované.

Kritickou rasovou teorii však prosazuje současná demokratic­ká administra­tiva v USA. Jistě pár idealistů v ní to myslí vážně, jenže většině jde o voliče. Joe Biden i ostatní tak chtějí odměnit Afroamerič­any, kteří je dotáhli do Bílého domu a Kongresu. I proto se začalo mluvit také o reparacích, které by mohli dostat potomci otroků. Kdo by je měl zaplatit? Daňoví poplatníci včetně Afroamerič­anů.

Jenže podobné vědecké teorie v reálném životě černochům nepomohou, jen se objeví lidé jako republikán Donald Trump, kteří rasové a kulturní rozmíšky využijí ve svůj prospěch, protože plno znechucený­ch voličů si řekne, co je moc, to je moc. Ze zaprášené vědecké teorie se tak stane klacek v rukou sociálních inženýrů obou stran, který bude dál poškozovat společnost a podemílat principy, na kterých byly Spojené státy postavené. Hledání rasismu za každým rohem je zkrátka nebezpečné.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic