Zubaři ošetří více pacientů
Stomatologové začnou dostávat za každého pacienta paušál. Vyplatí se jim přibrat klienty. Péče tak bude dostupnější.
VČerveném Kostelci na Náchodsku vyvolala před pár dny rozruch dlouho očekávaná událost. V tamním zdravotním středisku otevřela nová zubní ordinace. Už od brzkých ranních hodin čekalo ve frontě na registraci přes čtyři sta lidí. Na všechny zájemce se stejně nedostalo.
Podobnou situaci zažívají lidé napříč republikou. S nedostatkem zubařů mají problémy zejména ve Středočeském, Karlovarském, Pardubickém, Moravskoslezském nebo Ústeckém kraji.
Naopak nejvíce ordinací na počet obyvatel je v Praze a v Brně. Nejde však jen o množství zubařů, kterých dlouhodobě dokonce přibývá, ale hlavně o to, že většina má stop stav na nové pacienty. Z více než 8 600 stomatologů jich přes tisíc nebere pojištěnce.
Paušál 15 korun za pacienta
Současný trend by měla zvrátit změna v úhradách od pojišťoven. Zavede od ledna měsíční platbu 15 korun za jednoho registrovaného pojištěnce i pro stomatology. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) půjde o podobný systém, jaký už funguje u praktických lékařů. „Cílem změny je zachování stability fungování zubních ordinací,“uvedl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Vladimír Sršeň.
Stomatologové, kteří pracují na pojišťovnu, jsou pro změnu. Ti, kteří ošetřují samoplátce, jsou proti. Zubaři, kteří mají smlouvy s pojišťovnami, totiž budou moci nově dostat desetitisíce korun ročně. Ti, kteří berou jen platící klienty, se bojí, že jim část z nich odejde.
„Nežádoucí“zdraví pacienti
„Příspěvek nebude natolik veliký, že by se lékaři o všechny pacienty poprali. Čekáme ale, že řádově nízké stovky tisíc by registrací mohli získat,“řekl prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
Chystaná novinka je z jeho pohledu cestou k tomu, aby vznikla oboustranně smysluplná vazba mezi pacientem a lékařem. „Stomatolog totiž dostane zaplaceno, i když pacient nedojde, tedy se lékaři vyplatí, aby byl zdráv. Nyní se naopak pacient vyplatil, jen když často docházel a čerpal řadu služeb,“dodal Šmucler.
Novou dohodu se zdravotními pojišťovnami vítají hlavně lékaři, kteří přijímají pojištěnce. „Může to skutečně motivovat k registracím v zubních ordinacích a tím pomoci pacientům snáze se zařadit do státem garantované a hrazené zdravotní péče. Je zajímavé, že proti stálým platbám se stavějí kolegové, kteří jsou mimo tento segment péče,“říká primář stomatologické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň Daniel Hrušák.
Péče jen pro movité?
Zákroky si nyní musejí zcela nebo alespoň z velké části hradit ze svého hlavně klienti soukromých klinik, které tvrdí, že úhrady od pojišťoven nepokryjí kvalitní péči. A to ani přesto, že jsou každoročně valorizovány. Například na bílou fotokompozitní výplň přispívají nyní pojišťovny 795 korun, zatímco před pěti lety to bylo 350 korun.
Některé kliniky nabízejí „na pojišťovnu“jen prohlídky, vytržení zubu nebo provedení rentgenů. Většinu výkonů si musí pacient hradit sám. Jde zpravidla o tisícové částky. Například zubní klinika CDC Praha účtuje bílou plombu od 1 740 do 4 220 korun. V další pražské klinice Dent Medico začíná cena výplně na 2 800 korunách.
Přesto si na klinikách na nedostatek zákazníků nestěžují. „Noví klienti se nám hlásí stále více. Nárůst jsme zaznamenali už během první vlny pandemie,“říká manažerka zdravotnické skupiny Care Medico Jana Studničková.
Jednou z nejdražších věcí u zubaře jsou zubní implantáty, na něž pojišťovny nepřispívají. Pokud nechtějí pacienti „klapačky“hrazené pojišťovnou, musí si připravit 15 až 35 tisíc na jeden zub.
V řádu desetitisíců se pohybují i ceny za fixní rovnátka. V závislosti na materiálu a rozsahu si ortodontisté u samoplátců účtují od 50 do 100 tisíc za narovnání zubů na obou čelistech.
Ortodontická léčba je sice částečně hrazena zdravotními pojišťovnami, ale ne všichni specialisté to nabízejí. Pokud už má lékař uzavřenou smlouvu s pojišťovnou, má pacient nárok na příspěvek 1 370 korun u nasazení rovnátek na jeden zub. Musí si ale uhradit materiál, tedy samotná rovnátka, dále také doplatky k laboratorním výrobkům.
Za zubařem jezdí 80 kilometrů
Zejména pro rodiče dětí, které mají nosit fixní rovnátka, mohou doplatky představovat zátěž. Veronika Suchomelová z Čáslavi nemohla pro neteř sehnat ortodontistu více než rok. Nakonec ji přijali až v 80 kilometrů vzdálené Praze. „Na léčbu fixními rovnátky musíme doplatit přes deset tisíc korun,“řekla Suchomelová.
Zatímco v roce 2015 pracovalo v Česku zhruba 8 100 zubařů, loni to bylo přes 8 600. Ale i když po republice přibývají mladí lékaři, kteří by rádi brali pojištěnce, narážejí často na to, že s nimi pojišťovny nechtějí uzavírat smlouvy.
„Ochota zdravotních pojišťoven uzavírat smlouvy se zdravotnickými zařízeními je obecně nízká. To samo o sobě vytváří prostředí, ve kterém mnoho pacientů obtížně hledá jakéhokoliv zubního lékaře. Zároveň narůstá počet zubních ordinací beze smlouvy se zdravotní pojišťovnou,“potvrdil Hrušák.
Podle něj v Česku narážíme na paradox, kdy se některá zařízení orientují komerčně a o smlouvy s pojišťovnami se neucházejí. Naopak jiná zařízení, která by o smlouvy stála, je nedostanou. Což je ke škodě pacientů. Pojišťovny však tvrdí, že na hrazení většího rozsahu péče nemají peníze. Neoficiálně naznačují také to, že někteří lékaři vykazují i výkony, které reálně neprovedli.
8 600 zubařů celkem poskytuje své služby v České republice.
15 Kč za pojištěnce měsíčně dostane zubař nově jako paušál.
35 tis. může být cena zubního implantátu. Jde o nejdražší úkon.