„Útočníkům jde nejčastěji o výkupné“

PRAHA Dohlížet na kybernetickou ochranu má zejména Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Současná kybernetická rizika popisuje tiskový mluvčí úřadu Jiří Táborský.

Jaké jsou současné největší kybernetické hrozby?

Dlouhodobě na vzestupu jsou útoky pomocí takzvaného ransomwaru. Jde o škodlivý kód, který po proniknutí do počítače nebo celé sítě zašifruje data a obvykle vyžaduje výkupné, tedy anglicky ransom, za jejich opětovné odemčení. Útočníci vyhrožují také tím, že když oběť nezaplatí, tak data zveřejní. Tento škodlivý kód se zpravidla dostane do zařízení chybou uživatele. Klasicky se jedná o otevření zavirované přílohy podvodného e-mailu nebo kliknutí na zavirovaný odkaz. Proto lze za velkou hrozbu považovat i nízké povědomí uživatelů o rizicích v kyberprostoru.

Co může takový kybernetický útok způsobit?

To záleží na typu. U zmíněného ransomwaru může dojít v krajním případě k naprosté paralýze organizace, protože počítače nefungují a data nejsou dostupná. U jiných typů útoků hrozí například krádež přihlašovacích údajů. Jindy může jít o kyberšpionáž, kde je cílem odposlech například e-mailové konverzace, zcizení výsledků výzkumu, firemního účetnictví nebo jiných cenných dat.

Je vůbec možné se útokům stoprocentně ubránit?

Stoprocentní bezpečnost neexistuje. Klíčové je mít v organizaci dostatek odborníků na kybernetickou bezpečnost, všechny uživatele výpočetních technologií pravidelně školit na hrozící rizika a kybernetickou bezpečnost řešit na úrovni vysokého managementu. (hej)