Rychlokurz života v Česku
Čtyřhodinové školení má informační charakter, s konkrétními problémy nepomůže
PRAHA Čtyři hodiny školení o České republice z cizince Čecha neudělají. Umožnit lidem ze zahraničí lepší orientaci v české společnosti by ale podle ministerstva vnitra mohly. Od začátku letošního roku se proto musí každý, kdo nepochází z Evropské unie a získal u nás nově dlouhodobý nebo trvalý pobyt, zúčastnit adaptačně-integračních kurzů. Na nich se seznámí s hodnotami české společnosti, se svými základními právy a povinnostmi a získá praktické rady do života v Česku.
Legislativa nařizuje cizincům, že kurz musí absolvovat do roka od získání pobytu. Kvůli koronaviru se však první kurzy začaly konat až na začátku června, ministerstvo vnitra nicméně prodloužení roční lhůty neplánuje, cizincům na jejich splnění tedy zbylo jen šest měsíců.
Z češtiny do ruštiny
Ke vzdělávacímu semináři o české společnosti se v Integračním centru Praha (ICP) sešli zahraniční obyvatelé metropole i minulý týden ve středu ráno. Kurz orientovaný na ruskojazyčné osoby navštívilo osm lidí. V Praze žijí různě dlouhou dobu, někdo přijel před třemi měsíci, jiný už před čtyřmi roky.
„Kurz má informační charakter, takže bohužel nemáme čas a kapacitu řešit vaše jednotlivé situace,“říká na úvod semináře lektorka Alexandra. Mluví česky, jelikož podle pravidel ministerstva musí být kurz vedený v češtině. V její řeči je ale slyšet silný ruský přízvuk. Alexandra je totiž původem z Ruska, minulý rok získala po dvanácti letech české občanství. Do ruštiny její slova tlumočí druhá lektorka – Češka. Paradoxní složení lektorského týmu vzniklo kvůli specializaci jednotlivých školitelů. „Lektoři jsou i Češi, ale často pocházejí z (cizineckých –
pozn. red.) komunit. Musí jít o sociální pracovníky nebo právníky se zkušenostmi z praxe. To jim dává předpoklady být lektorem,“vysvětluje manažer projektu kurzů Branislav Makúch z ICP. Zákonem stanovenou odbornou způsobilost pak musí prokázat i tlumočník.
Základní české hodnoty
Harmonogram kurzu je nabitý, za čtyři hodiny cizinci vyslechnou informace například z oblasti vzdělávání, pobytové legislativy, zaměstnání, bydlení i podnikání. S tak obsáhlým programem nezbývá čas na řešení individuálních praktických problémů nově příchozích do republiky. Místo toho se účastníci musí na úvod „dozvědět“, jak vypadá česká vlajka a kdy na hradě visí prezidentská standarta...
Větší část rychlokurzu nicméně obsahuje praktické informace pro každodenní život. Například co by měla obsahovat nájemní smlouva nebo jak zjistit, zda ji člověk uzavírá s opravdovým vlastníkem bytu. Součástí školení je také krátký film, který cizince seznámí se základními hodnotami české společnosti a její kulturou.
Za povinné kurzy cizinci zaplatí 1 500 korun. Pokud se jim ho do roku od získání povolení nepodaří navštívit, hrozí jim desetitisícová pokuta. „Radši dám 1 500 korun než zaplatit pokutu,“říká účastnice kurzu Mariana Špak. Pochází z Ukrajiny a v Česku je už čtvrtým rokem. „Je to dobrý nápad, že tím kurzem musíme projít,“hodnotí seminář Špak. „Bydlím tu už několik let, ale dozvěděla jsem se něco nového. Například, že když jsem zaměstnaná, tak můžu zároveň podnikat,“říká Ukrajinka.
„Dáváme lidem popříjezdový servis,“říká Makúch a pokračuje: „Budou-li mít dostatečné informace hned na začátku při příjezdu, můžeme předejít třeba tomu, že je odchytí zprostředkovatelé, kteří jim trable za úplatu řeší a tím je udržují v nevýhodné situaci, aby na nich vydělávali.“
Většina cizinců, kteří se seminářů zúčastnili, je hodnotí jako přínosné. Někteří uvedli, že by je klidně absolvovali i podruhé – kdyby za ně nemuseli platit.
Protože v metropoli žije více cizinců než jinde v republice, pořádá pražské centrum nyní kurzy dvakrát až třikrát denně. „Snažíme se teď pořádat co nejvíce kurzů, abychom vykryli lidi, kteří přijeli během koronavirové pandemie,“říká Makúch a připomíná povinnost absolvovat kurz do jednoho roku. Pracovníky ICP poněkud paradoxně trápí nízká obsazenost kurzů. „Lidé si nejsou jistí, jestli mají nebo nemají přijít, navíc musí dodržovat nepříjemná opatření, třeba absolvovat celou výuku v roušce...“krčí rameny manažer a dodává: „Mají ještě čas půl roku, takže mnozí čekají, jestli se hygienická nařízení zlepší.“