Kuba čelí největším protestům proti vládě za téměř třicet let
Tisíce Kubánců vyšly v neděli do ulic v řadě měst tohoto karibského ostrova protestovat proti autoritářské vládě, kterou kromě potlačování lidských práv viní i z ekonomické krize prohloubené pandemií covidu-19.
Při protestech, které zahraniční agentury označily za největší protivládní demonstrace na Kubě za tři dekády, policie zatkla podle deníku El País přes sto lidí a několik lidí, včetně španělského reportéra agentury AP, utrpělo zranění. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel vyzval příznivce vlády, aby vyšli do ulic, a z vyvolání nepokojů obvinil Spojené státy. „Pokyn k boji je dán: revolucionáři do ulic,“prohlásil po vypuknutí demonstrací prezident Díaz-Canel, který je i šéfem jediné povolené strany v zemi – komunistické. Protivládní protesty přičetl Spojeným státům, jejich od 60. let minulého století trvajícímu obchodnímu embargu a zpřísnění ekonomických sankcí za předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle serveru BBC je důvodem protestů výrazné zhoršení epidemické situace, která je poslední kapkou nespokojenosti Kubánců sužovaných léta nedostatkem základního zboží a léků. Pandemie omezila cesty turistů do této země závislé na cestovním ruchu. Počty nákaz koronavirem na Kubě od června výrazně stoupají. V neděli oznámila vláda na
6 750 potvrzených případů za den, což je více než čtyřnásobek oproti začátku června. Mnohé nemocnice mají přitom nedostatek zdravotnického materiálu. Protesty vypukly ve městě San Antonio de los Baňos nedaleko Havany a záhy se prostřednictvím sociálních sítí rozšířily do dalších měst v zemi. Lidé křičeli „Pryč s diktaturou“či „Vlast a život“s odkazem na populární videoklip mladých hudebníků, kteří jím parafrázovali heslo kubánských revolucionářů „Vlast, nebo smrt“. „Chceme změnu, nechceme už diktaturu,“uvedl demonstrant z města San Antonio. (ČTK)