Proč Ineos nezáří
Drtivá síla se vytratila. Na Tour nekraluje. Cyklistický Ineos se zadřel.
Nejbohatší stáj ze všech. Továrna na triumfy. Dlouho, dlouho byl Ineos nezdolný. Ale už to neplatí. „Ineos je najednou bezbranný. Je zvláštní sledovat, jak rychle se tenhle sport mění. V předchozích letech by si kdekdo řekl, že vlak Ineosu a dříve Sky tady s námi bude donekonečna. Vidíte, nemusí to tak být,“říká Philippa Yorková, expertka odborného serveru Cyclingnews. Dříve, ještě coby Robert Millar, získal trikoty krále hor na Tour i na Giru. Vyhrál taky etapy na všech třech Grand Tour.
Britská stáj Ineos už nenahání konkurentům strach. Už to není tak, že lídři dalších stájí přijíždějí na Tour s vědomím, že nemají šanci.
Už loni to tak bylo a letos jakbysmet.
Nejlepší muž Ineosu Richard Carapaz je až čtvrtý v celkovém pořadí se ztrátou pět a půl minuty na lídra Tour Tadeje Pogačara z SAE Team
Emirates. Nevlastní žádný slavný dres, Ineos nemá letos jediné etapové prvenství.
Řeknete si, že čtvrté místo průběžně není špatné, ale Tour je pro Ineos zásadní. Nejslavnější závod a nejlepší stáj. Měřítko úspěchu.
„A to sem přijeli s týmem, kterému těžko mohl někdo konkurovat,“říká Yorková.
Tým hvězd, který nešlape
Pompéznější sestavu byste na papíře hledali těžko. Tak obrovskou palebnou silou se nemohla chlubit žádná další stáj.
Geraint Thomas – šampion Tour 2018.
Richard Carapaz – šampion Gira 2019.
Tao Geoghegan Hart – šampion loňského Gira.
K tomu Richie Porte, král generálky Critérium du Dauphiné, loni třetí muž Tour.
Exmistr světa Michal Kwiatkowski, skvělí časovkáři Jonathan Castroviejo s Dylanem Van Baarlem a Luke Rowe. Muž, který byl snad u všech velkých triumfů Ineosu na Tour v minulých letech.
„Očekávejte od nás neočekávané,“říkal před startem Tour i šéf týmu Dave Brailsford. Neočekávané opravdu bylo, když po třech dnech ze čtyř lídrů zůstal ve hře o žlutý dres jediný. Hned v první etapě upadli Hart s Portem, ve třetí i Thomas, který si vykloubil rameno.
Ineos se místo ohňostroje útoků vrátil k modu operandi z předchozích let – vysokému tempu, které má utavit konkurenci.
„Jenže nemají nejsilnějšího muže v balíku,“tvrdí Yorková.
Všichni kroutí hlavou
Tady je pár momentů, které to ilustrují. Předminulou neděli táhl vláček Ineosu skupinu favoritů při stoupání na Tignes. Ale když pak Pogačar zaútočil, Carapaz vůbec nereagoval.
Minulou středu při etapě na Mont Ventoux dokonce zničili celý tým. Michal Kwiatkowski vypadal, že na trati nechá duši, a pak místo drtivého nástupu Carapaze přišel Jonas Vingegaard z Jumbo-Visma a ujel všem.
Teď v neděli to při štrece do Andorry bylo podobné. Znovu oběť všech ve prospěch Carapaze a... nic. „Všichni tady kroutí hlavou nad tím, proč dělají to, co dělají. Vzhledem k tomu, že Pogačar je momentálně ve všem lepší než Carapaz, zdálo se přinejlepším optimistické vyplýtvat na něj tolik sil,“všímá si Yorková.
„Zatím tu jejich strategii nechápu. Kdyby se aspoň snažili vyhrát etapu, ale oni tahali vždycky, kdy už to nebylo možné. Spíš to vypadá, že jedou pro Pogačara,“rýpl si do stáje i bývalý francouzský cyklista Benoit Vaugrenard.
Ineos momentálně používá stejnou taktiku, se kterou vtrhl na Tour v roce 2012. Tehdy jejich vpád na nejslavnější cyklistickou pouť začal s Bradleym Wigginsem, pokračoval čtyřmi triumfy Chrise Frooma, následovanými Geraintem Thomasem a Eganem Bernalem. Při všech těchto vítězstvích tým vyznával stejnou taktiku.
A stejné to bylo i letos na italském Giru, kde byl jediným lídrem Bernala a závod vyhrál.
Na Tour to ale už dva roky za sebou nefunguje.
„Jsme na dosud nezmapovaném území,“přiznává Brailsford, šéf týmu, který vyhrál sedm z posledních devíti Tour. „Ale není to tak, že bychom se vzdávali, chceme využít každé příležitosti.“
Naskytne se nějaká?