Zůstávám! Messi, král věrných
Messi a Barcelona: láska, která trvá. Kdo jsou další legendy oddané jednomu klubu?
Když si vyhledáte jeho profil na webu Transfermarkt, největší fotbalové databázi, pořád u něj svítí nápis, který působí jaksi nepatřičně. Volný hráč.
On? Šestinásobný vítěz Zlatého míče, fotbalový génius, legenda a pro leckoho nejlepší hráč historie, a bez angažmá?
Dlouho to tak nezůstane, nebojte. Co nevidět fotbalová Barcelona oficiálně potvrdí zprávu, která se už během středy rozletěla do světa: Lionel Messi zůstává.
Podepíše smlouvu na pět let, což znamená, že v dresu, který obléká od třinácti let, může kopat až do devětatřiceti.
A pozor – aby ulevil klubu v těžké finanční situaci, kývl na snížení platu o polovinu! Tomu se říká velkorysé gesto.
Tak má vypadat loajalita.
Přitom jste možná po událostech loňského léta zapochybovali, jestli má Messi skutečně k Barceloně tak silný vztah, jak se léta tvrdilo. Tehdy na něj část fanoušků nahlížela jako na zrádce, protože s tátou Jorgem, který mu dělá agenta, sepsal dopis, v němž Barcelonu rok před koncem smlouvy žádal: „Nechte mě odejít, prosím!“
Neshodl se s prezidentem Bartomeuem, dokonce spolu přestali mluvit. Nelíbila se mu atmosféra v klubu, vadilo mu, že Barcelona ztrácí krok s evropskou špičkou, a rozzlobil se, když zjistil, že nový kouč Koeman chce ukázat dveře jeho parťákovi Suárezovi. Tenhle nebezpečný mix negativních emocí v něm bouchl a fotbalový svět byl na nohou. Hned se rojili zájemci: v první řadě Manchester City, ve druhé Paris Saint-Germain, pak třeba Inter Miami, vlastněný Davidem Beckhamem. Ať by se rozhodl pro kteroukoli variantu, čekala by na Messiho nová výzva, pravděpodobně i víc peněz, v některých případech i větší šance získat další trofeje. Jenže během posledních měsíců se situace uklidnila, staronový prezident Laporta si dokázal Messiho udobřit a pouto, které drží už jedenadvacet let, se nepřetrhne. Messi zůstává v klubu věrných.
Mezi těmi, kteří celou kariéru v dospělém fotbale strávili v jednom klubu, což je čím dál vzácnější jev. A na špičkové úrovni už dnes zcela výjimečný.
Nepřekvapí, že mezi aktivními hráči jsou nejloajálnější ti, jejichž jména vám pravděpodobně vůbec nic neřeknou. Vede gibraltarský útočník Casciaro, který hraje za tým Lincoln Red Imps už třiadvacet let, japonskému brankáři Hommovi je čtyřiačtyřicet a od dvaadvaceti chytá ve druhé lize za Mito Hollyhock. Z elitní desítky vyčnívá jen známý ruský gólman Akinfejev, osmnáct let jasná jednička CSKA Moskva.
Jen pro zajímavost, nejoddanější borci z české ligy: Bartek z Bohemians, teplický Vondrášek a pardubický kapitán Jeřábek válí za jeden tým patnáct let v kuse.
Všechna čest, ale co je to proti legendám minulosti! Určitě si vzpomenete na Italy Maldiniho a Tottiho, kteří nastupovali za mateřské AC Milán a AS Řím i po čtyřicítce. Celkem pětadvacet let!
Oba lákaly snad všechny velkokluby světa, oba vytrvale říkali ne. U Maldiniho byl vztah ke klubu o to silnější, že v AC léta hrál i trénoval jeho otec. Ten, když se dozvěděl, že syna chce získat Manchester United, tehdejšímu kouči Fergusonovi vzkázal: „Můj dědeček byl Milán. Můj otec byl Milán. Já jsem Milán a můj syn je také Milán. Zapomeňte!“
V počtu ligových zápasů oba Italy trumfl Ryan Giggs, současný kouč velšské reprezentace: v dresu Manchesteru United odkopal 672 utkání. V tomhle ohledu má i Messi co dohánět, za Barcelonu jich zvládl zatím 520. Pokud vážně vydrží až do devětatřiceti, může Giggse překonat, stejně tak třeba brazilského mistra světa Níltona Santose z Botafoga.
Ale jednoho chlapíka asi bude nahánět marně. Said Altinordu, turecký obránce, mezi lety 1929–1956 naskočil do 847 zápasů za tým... Altinordu! Shoda jmen? Kdepak, s klubem srostl natolik, že opustil původní příjmení Bey a nechal se přejmenovat.
Lionela Barcelony se asi nedočkáme, i tak se sluší smeknout. Věrných ubývá, ale Messi je dál jedním z nich.