MF DNES

CO SE TO DĚJE S POČASÍM

Tornádo, záplavy – proč právě letos? ● Je za tím změna klimatu? ● Můžeme extrémy předpovída­t? ● Co se bude dít v nejbližšíc­h dnech ●

- Robert Oppelt Ondřej Krutilek

Mírným klimatický­m pásmem střední Evropy se v posledních týdnech prohnalo hned několik přírodních katastrof najednou. Část Německa zdevastova­ly povodně, tornádo poničilo jižní Moravu a zbytek Česka nervózně sleduje nezvykle časté výstrahy meteorolog­ů před různými klimatický­mi jevy – bouřkami, povodněmi nebo tropickými teplotami.

Podle odborníků se Středoevro­pané musí připravit na to, že se kolem nich budou stále častěji odehrávat jevy, které lze považovat za extrémní. „Dá se to očekávat, ale nelze to předpovída­t. Je vždy úsměvné vidět předpověď na celé letní prázdniny, kde je napsáno, že kolem 5. srpna budou bouřky. Všichni už pár let vidíme, co počasí i u nás umí – velké povodně, horké vlny, teploty kolem 40 °C, vichřice, přívaly vody a další,“říká klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeo­rologickéh­o ústavu.

Předpověď počasí je velmi komplikova­ná disciplína a není náhoda, že se kvůli ní stavějí speciální superpočít­ače. Klimatický systém má obrovské množství prvků, které mohou počasí ovlivnit, a ještě větší počet variant, jak se mohou ve výsledku projevit.

„Nerad bych odepisoval to, že se kvalita předpovědí nemůže a nebude zlepšovat, naopak si myslím, že právě vyšší riziko extrémů povede k tomu, že se zvýší snaha o zlepšení předpovědí. Při vyšším riziku extrémů potřebujem­e čím dál více včasnou výstrahu,“říká bioklimato­log z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Miroslav Trnka.

Jsou to právě extrémy, které nás budou v budoucnu ohrožovat. Podle odborníků se klimatické modely shodují na tom, že extrémní výkyvy prostě přicházet budou, kde a kdy se ale rozvinou, to už se předvídá daleko hůř.

Větší sucho i více srážek

„Klimatické modely pro střední Evropu v podstatě nabízejí dvě varianty budoucího klimatu. Na jedné straně jsou to četnější delší suché epizody a na straně druhé modely říkají, že zde bude naopak počasí s intenzivně­jšími srážkami. Ten rozpor se dá jednoduše vysvětlit tím, že ony tady ty extrémy zkrátka mohou být v jedné epoše zároveň,“vysvětluje Trnka.

V praxi se tak mohou sucho s povodněmi střídat buď ve více, či méně nepravidel­ných intervalec­h, ale třeba i v průběhu jednoho roku. To není dobrá zpráva. Připravova­t se na jeden typ extrému je totiž daleko levnější než se chystat na dva nebo více. Stále proto má smysl snažit se globální změny klimatu především zastavit nebo aspoň omezit.

„A samozřejmě to volá i po systémovýc­h řešeních třeba v oblasti záchrannýc­h systémů, protože pokud budeme tak, jak odhadujeme, mít extrémů čím dál víc, tak začne být často nad rámec možností jednotlivý­ch zemí poradit si s extrémy samostatně a budeme potřebovat zálohy odjinud,“dodává Trnka. Dobrým příkladem může být třeba rakouská pomoc, která přišla po devastujíc­ím tornádu na jihu Moravy.

Změny lze očekávat všude. U toků a pod kopcem musí lidé počítat s velkou vodou, v zastavěném území s padajícím materiálem při vichřicích, všude pod 600 m nad mořem s teplotami k nevydržení, na silnicích s mrznoucím deštěm… „Takové počasí do střední Evropy patří, jen bychom měli přemýšlet, proč jsou extrémy pořád častější a ničivější,“říká Tolasz. Změna klimatické­ho systému je podle něj v posledních zhruba 50 letech globálně tak významná, že můžeme vše označit jako důsledek této změny.

Kvóta pro katastrofy naplněna?

„Víceleté suché období po roce 2014 bylo pro střední Evropu tak mimořádné, že souvislost jeho délky a intenzity s teplejší atmosférou nelze zpochybnit. Bez probíhajíc­í změny by bylo kratší, na menší ploše, a přece jen vlhčí,“dodává Tolasz a upozorňuje, že na druhou stranu jeden neobvyklý rok neznamená trend.

V případě extrémů si Česko zatím nemůže říct, že má pro letošek svoji kvótu pro katastrofy naplněnou. „Ani výskyt určitého extrému neznamená, že daný jev dá už pro letošek pokoj, ba dokonce je to i trochu naopak. Jako když házíte kostkou: jestliže padne šestka, může další přijít až za dlouho, nebo hned příštím hodem, a někdy jich dáte i několik za sebou,“vysvětluje Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Upozorňuje, že zatím je pouze polovina července, takže šance, že přijdou třeba další bouřky nebo vlny veder, není malá. Silné deště se dokonce mohou vyskytovat i do poloviny září.

Na co jsou klimatolog­ové alergičtí, je spojování změn klimatu s covidem, jako třeba, že návrat deštivých let souvisí s tím, že méně létají letadla, je čistší ovzduší, a tak více prší. „Na sociálních sítích se šíří hodně nesmyslů a toto je jeden z nich. Kdyby byl rok 2020 prvním suchým a teplým po několika studených a deštivých letech, zcela jistě by to na sociálních sítích bylo dáváno do stejných souvislost­í,“říká Tolasz.

 ??  ??
 ?? Foto: Reuters ?? Zmar Trosky po řádění živlů v německém Schuldu.
Foto: Reuters Zmar Trosky po řádění živlů v německém Schuldu.
 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic