Hluboš. První zámek prezidenta Masaryka
Před třiceti lety se začaly schvalovat restituční zákony a vracet památky. Letní seriál MF DNES přináší příběhy objektů, které restituce otevřely veřejnosti.
Před sto lety koupil československý stát pro prezidenta Masaryka zámek Lány. Objekt se stal podobným symbolem pro prezidentské sídlo jako Pražský hrad. Lány však nebyly prvním místem, kam jezdil prezident Masaryk pracovat a odpočívat.
Prvním zámkem, který se mohl pyšnit titulem reprezentačního sídla prezidenta T. G. Masaryka, byla podbrdská Hluboš nedaleko Příbrami. Zámek s parkem se letos po delší době opět otevírá veřejnosti.
Na vznik místa, kde by prezident Masaryk mohl v klidu pracovat a odpočívat, tlačila především jeho rodina. Masarykovi bylo v době zvolení bezmála sedmdesát a jeho zdraví nebylo nejlepší. Masarykova dcera Alice se proto obrátila na prezidentského kancléře Přemysla Šámala. A uspěla s naléhavou prosbou, aby se vyřešilo hledání prezidentského sídla.
Když se jednání o koupi lánského zámku protahovala, tak byla pro prezidenta prozatímně pronajata právě Hluboš. Ta ale nebyla jen provizoriem, podle svědectví se stala místem, které si Masaryk opravdu zamiloval a kde se cítil jako doma. Hlavně proto, že se zde poprvé od války sešla pohromadě celá jeho početná rodina.
Chvíle s nemocnou Charlottou
Na zámku pobýval s tehdy už nemocnou manželkou Charlottou, jezdily sem jeho děti i první vnoučata. Naposledy zde trávil Vánoce a Nový rok na přelomu let 1920 a 1921. Léto 1921 už trávil v Lánech.
Do dnešní doby se zachovala řada svědectví v obecních kronikách o tom, kam přijel prezident na koni pozdravit místní, i pár fotografií připomínajících jeho návštěvu v nedaleké Příbrami.
Za dnešní opadanou fasádou by málokdo hledal skvostné knížecí sídlo, kde kdysi prezident pobýval. Ve druhé polovině 18. století nechali tehdejší majitelé hlubošského panství Hochbergové z Hennersdorfu
přestavět starou tvrz na reprezentativní barokní zámek. Kolem něj vznikla jedna z prvních botanických zahrad u nás.
Další přestavba přišla za knížat Oettingen-Wallerstein na konci 19. století. Výsledkem těchto úprav je dnešní pseudorenesanční podoba. Jako letní sídlo prezidenta Masaryka sloužila Hluboš v letech 1920 a 1921. Prezidentská kancelář zámek pronajala od knížete Oettingena za 4 000 korun ročně.
Pozemková reforma i protiněmecké nálady v nové republice přinutili později knížecí rodinu zámek prodat v roce 1925 příbramskému továrníkovi Josefu Kolaříkovi. Jeho rodina vlastnila zámek s velkostatkem až do znárodnění v roce 1948.
Kasárny i internát
Na zámku se poté vystřídala celá řada uživatelů. Byla zde politická škola, kasárny, ubytovna pro dělníky uranových dolů i střední odborná škola s internátem.
V 90. letech zámek restituovala rodina původních majitelů. Komplikované vztahy mezi několika vlastníky ve spojení s milionovými ročními náklady na údržbu mnohahektarového
Zde pobýval prezident
areálu vedly ale k tomu, že majitelé zámek po sedmnácti letech prodali. Jeho nový držitel měl velké plány, například vznik minipivovaru. Nakonec byl ale zámek opět na prodej a loni v listopadu ho koupila obecně prospěšná společnost Zámek Hluboš.
„Naším cílem je vytvořit ze zámku významné vzdělávací a kulturní centrum s akcentem na historicko-společenský význam osobnosti Tomáše Garrigua Masaryka,“říká
Sídlo šlechty i ubytovna
zakladatelka společnosti Jana Merunková. Uvnitř zámku, v pokojích, kde pobýval první československý prezident, je opět nainstalovaná výstava připomínající Masarykův pobyt. „Připravujeme další expozice. Jednou z nich budou mince a medaile s tématem české státnosti,“plánuje Merunková.
Během kulturních akcí je přístupný i velký freskový sál, pro individuální modlitby je otevřena zámecká kaple.
Lidé, kteří se budou chtít koupat v pražském rybníku Šeberák, musí počítat s tím, že ve vodě jsou sinice. Ty mohou citlivým jedincům způsobovat obtíže. V ostatních přírodních koupalištích v Praze je kvalita vody dobrá s výjimkou hostivařské nádrže, vyplývá ze včerejších informací hygieniků. Sinice zhoršily kvalitu vody také například v Hamerském jezeře na Českolipsku, Velkém rybníku v obci Hroznětín na Karlovarsku nebo na Pahrbku na Zlínsku. (ČTK)
čas T. G. Masaryk.