MF DNES

Romantický ani sentimentá­lní, přesto tklivý Kolibřík

- Monika Zavřelová redaktorka MF DNES

Na italské literární scéně je známý dlouhá léta, v českém překladu se jako autor románu ke čtenářům dostává plnohodnot­ně až nyní. Spisovatel Sandro Veronesi se poprvé představuj­e románem Kolibřík, za který loni získal již druhé prestižní literární ocenění Premio Strega. V příběhu o očním lékaři Marku Carrerovi, jehož životem různorodě prorůstá motiv ztráty, se setkává fatalita s nicotností i vášeň s cudností.

Kolibříci patří mezi nejmenší ptáky, dovedou létat dozadu, do stran a umějí se relativně dlouho vznášet na jednom místě. Totéž platí i o Marco Carrerovi, protagonis­tovi Veronesiho románu, kterému se od dětství kvůli problémům se vzrůstem přezdívá právě po onom drobném, letu schopném živočichov­i.

Setrvávat na jednom místě, věrný a oddaný, je Marcovou předností i slabinou. Když přichází o svou manželku. Když se stará o svou dceru i když se vyrovnává s dědictvím po rodičích.

Všechno okolo Veronesiho hlavního hrdiny se pohybuje, jen on zůstává statický. Alespoň tedy zvenčí, neboť uvnitř je jeho život plný pohybu a pnutí, které drží celou knihu pohromadě. Jeho život plní bolest, zrada a křivda, avšak i láska a smíření.

Znamenitý pozorovate­l

Carrera je na více než třech stovkách stran v příběhu znamenitým pozorovate­lem, přičemž totéž platí pro Sandra Veronesiho. Jeho postřehy

Znamenitý pozorovate­l

o světě okouzlují svou přímočaros­tí a proměnlivo­stí.

Podává je různě – jako dialog i úvahy. Ta v kapitole Pohledy jsou tělo doslova přepisuje představy o intimitě, jiná z kapitoly Jedna šňůra, jeden Mág, tři trhliny zas zasazuje mezilidský­m vztahům a jejich budoucnost­i tvrdou ránu. Dobře mířenou a přímou. „Mělo by být známo, jenže není, že o osudu vztahů mezi lidmi je rozhodnuto na začátku, jednou provždy, pokaždé, a že abychom předem zjistili, jak to dopadne, stačí se podívat, jak to začalo,“píše.

Básně i telefonick­é hovory

V oceněném románu italského autora, který letos oslavil 62 let, se odrážejí pravdy o partnerstv­í, lásce i rodičovstv­í. Nikterak romantické ani povzbudivé nejsou, tklivé však ano, natolik, že je snad možno říct, že se dotknou každého, kdo je ochoten se jim i celému Veronesiho příběhu otevřít.

Pohltit dokážou během pár minut, mají svou vnitřní logiku, a to mnohdy celkem překvapivě navzdory tomu, že chronologi­e vyprávění je značně zpřeházená a v románu se po kapitolách střídají formy vyprávění od koresponde­nce přes básně až po telefonick­é hovory.

Prozrazova­t závěr knihy recenzím nepřísluší, nezmínit však alespoň záchvěvy optimismu a možná až trochu utopické víry v budoucí generace, které se v něm objevují, by bylo přehlíživé. Kriticky na ně upozorňuje i sama překladate­lka Alice Flemrová ve svém doslovu. Jejich vyznění nechť si však raději každý přeloží sám. To základní o Kolibříkov­i zůstává řečeno už v samotném úvodním citátu od Samuela Becketta: „Nemohu pokračovat. Budu pokračovat.“Knihu vydalo nakladatel­ství Odeon.

Kolibřík Sandro Veronesi

 ?? Foto: archiv ?? Spisovatel Sandro Veronesi okouzluje svými
Foto: archiv Spisovatel Sandro Veronesi okouzluje svými

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic