Kouč Ginzburg povede basketbalisty proti Íránu, čili státu, který neuznává jeho rodný Izrael.
V Tokiu
Po vyčerpávající a úspěšné olympijské kvalifikaci strávil trenér českých basketbalistů Ronen Ginzburg pár dní v rodném Izraeli. Příliš si však neodpočinul. Čelil pozornosti kvůli tomu, že jeho svěřenci se na hrách v Tokiu utkají s Íránem. Tedy se zemí, která židovský stát neuznává a například na mistrovství světa v judu 2019 zápasy s jeho reprezentanty bojkotovala.
„Věřím, že proti nám hrát budou, jsem přece pod českou vlajkou,“míní sedmapadesátiletý kouč.
Právě proti Íránu čeští basketbalisté za týden v neděli (od 3.00 SEČ) zahájí své olympijské představení. A pokud chtějí postoupit do čtvrtfinále, musí zvítězit, dál je totiž čekají favorité z Ameriky a Francie. Mezi osmičku projdou přímo první dva celky z každé ze tří skupin, plus nejlepší dva ze třetích míst.
„Nejdřív bylo naším cílem se do Tokia dostat, což jsme splnili,“těší Ginzburga mise českého týmu na kvalifikačním turnaji v Kanadě. „Teď chceme postoupit do čtvrtfinále. Musíme porazit Írán a potom potřebujeme dobré skóre.“
Duel s asijským soupeřem tedy bude pro trenéra mimořádný nejen kvůli postupové matematice, ale i zmíněným okolnostem.
Dlouhodobé a vyhrocené politické napětí mezi Izraelem a Íránem se totiž promítá i do sportu. Před dvěma lety na světovém šampionátu v judu íránští funkcionáři nutili svého reprezentanta opustit soutěž, aby se nesetkal s izraelským soupeřem. Mezinárodní federace juda za to Írán suspendovala, načež její rozhodnutí letos v březnu zrušila arbitráž.
Proto se Ginzburg dostal ve vlasti pod drobnohled. „Všichni tam mluví o našem zápasu s Íránem,“popisuje trenér. „Je to velký příběh, ale já jsem sportovec, ne politik. Není to můj problém.“
Američané? Budou se zlepšovat
V souvislosti s Íránem jej tak nejvíce zajímá, jak na soupeře vyzrát. „Teprve o něm sbíráme informace. Ale hrají spolu už hodně let, jsou nejlepším týmem Asie, určitě budou bojovat,“předpovídá Ginzburg.
Pro srovnání: ve světovém žebříčku patří Íránu 23. pozice, Češi figurují na 12. příčce.
O zbylých dvou soupeřích mají reprezentanti lepší přehled, což ale neznamená, že mohou být v klidu. Za Američany nastoupí třeba superstar NBA Kevin Durant, dres
Francie oblékne Rudy Gobert, jenž si v elitní zámořské lize třikrát vysloužil ocenění pro nejlépe bránícího hráče.
Hvězdní Američané, šampioni posledních tří her, sice v přípravě dvakrát za sebou prohráli, přesto jsou jednoznačnými favority celého turnaje.
„Ve třetím zápase už porazili Argentinu,“připomíná Ginzburg. „Budou se určitě každý den zlepšovat. Když posbíráte hodně dobrých hráčů, potřebují čas, aby se sehráli.“
S výběrem USA se Češi potkali už cestou za šestým místem na světovém šampionátu 2019. Tehdy v Číně prohráli 67:88. Leč pro Tokio Američané poskládali ještě kvalitnější sestavu.
Zase v roli outsiderů
„Víme, že s nimi můžeme hrát. Musíme ale předvést to nejlepší,“nabádá Ginzburg. „Znáte nás, hodněkrát jsme byli v roli outsiderů,“spokojeně se pousměje nejen při vzpomínce na nedávnou olympijskou kvalifikaci, ale i předloňský světový šampionát.
Už když izraelský kouč nastupoval k české reprezentaci na podzim 2013, ten vzdálený cíl vyřkl. „Náš tým má potenciál se na olympiádu dostat,“prohlásil tehdy. České prostředí i hráče už dobře znal, protože od roku 2006 pracoval v Nymburku. Nejdřív jako asistent, později jako hlavní kouč.
A jakmile se ujal národního týmu, začal jej přetvářet ve fungující, odhodlaný a semknutý tým.
Basketbalisté pod vedením rodáka z Tel Avivu, který v roce 2020 získal české občanství, skončili sedmí na mistrovství Evropy 2015, o senzacích na světovém šampionátu i olympijské kvalifikaci už řeč byla.
Pod pěti kruhy se národní tým ukáže poprvé v samostatné historii.
„Nejdůležitější je chemie mezi hráči,“vyzdvihuje Ginzburg. „Když v tréninku nebo v zápase nastanou špatné okamžiky, všichni pořád drží spolu. To je hlavní ingredience úspěchu národního týmu.“
Čechům také vyhovuje, že s izraelským koučem spolupracují už osm let. Vědí, co od něj očekávat, znají svou roli v týmu. Díky tomu se jim snadněji přepíná z klubového do reprezentačního módu.
„Kde je limit týmu? To nevím, uvidíme,“mrká spiklenecky Ginzburg.
„Postupem do Tokia jsme každopádně udělali něco skvělého. Teď doufám, že nezklameme fanoušky ani sami sebe.“