MF DNES

Přepravci využili krize

Za lodní kontejner se teď platí i 25 000 dolarů. Problémy potrvají možná tři roky. Problémy se řetězí.

- Dagmar Langová spolupraco­vnice MF DNES

Není to jen problém Izraele, ale celého světa. „Covid způsobil zádrhele v námořní přepravě. Návrat do normálu bude trvat roky,“odhaduje Shiko Zana, generální ředitel přístavu Ašdod.

„Podle Mezinárodn­í asociace přístavů je to největší krize v přepravním řetězci od druhé světové války,“říká Eli Bar Jossef, viceprezid­ent marketingu přístavu Ašdod. Na mysli má nárůst cen a záseky v námořní přepravě, které způsobila koronakriz­e. „Za 35 let mojí práce v byznysu nic takového nepamatuji,“dodává.

Stojíme na terase správní budovy největšího izraelskéh­o přístavu Ašdod. Má rozlohu jako 182 velkých stadionů. Ani z výšky nejde dohlédnout na jeho konce.

„Je na nás velký tlak, každý chce svoji službu. Je to jako začarovaný kruh: protože někde se kvůli covidu zdrželo nakládání, lodě především v pacificko-transatlan­tické kontejnero­vé přepravě nepřijíždě­jí podle jízdního řádu, a tak déle čekají na vyložení a naložení. V přístavu musí být pro nakládané zboží místo a současně také prostor, aby se zboží mohlo vyložit a odvézt. To znamená, že některé kontejnery čekají dál od lodi, a tudíž nakládání trvá déle,“vysvětluje komplikace v námořní přepravě Shiko Zana, generální manažer přístavu Ašdod. Je to jako padající kostičky domina, když se něco zadrhne v jednom přístavu, přenese se hned zásek do dalších.

Taxík, nebo autobus?

„Vše je automatizo­vané. Kontejnero­vá loď funguje jako autobus, pluje na pravidelný­ch trasách, v daném přístavu část nákladu vyloží a nabere jiný,“přibližuje Eli Bar Jossef. Naopak lodě, které přepravují třeba železo anebo stavební materiály, fungují jako taxík. „V jednom přístavu celý náklad vyzvednou a ve druhém vyloží,“dodává. Právě fakt, že se vykládají jen některé kontejnery a jiné musí na uvolněné místo naložit, plynulost námořní přepravy narušil.

Přístav Ašdod však z terasy nepůsobí dojmem, že by nevěděli, kam dřív skočit. V horkém úterním odpoledni vypadá ospale. Jako by už měli „padla“. Je to jen zdání, hlavní izraelská brána pro import a export funguje čtyřiadvac­et hodin denně, sedm dní v týdnu. Dokonce ani při raketových útocích z Gazy na Izrael práci nezastavil­i, byť byl Ašdod jedním z terčů. Nejenže se z lodi a z jeřábu za 30 vteřin do krytu doběhnout nedá, ale kdyby práci zastavili, škody hlavně pro Izrael by byly nedozírné.

Tu a tam projede vůz s velkými koly pro přepravu kontejnerů. Rušno je u vzdálených lodí: „Před koronaviro­vou krizí čekalo na moři zpravidla deset lodí, teď je to pětadvacet,“dodává viceprezid­ent Eli Bar Jossef. „Všechny přístavy teď mají čekací listiny,“upřesňuje generální ředitel.

Vyložení kontejneru trvá v Ašdodu dvě až čtyři minuty. Je to dřina. V Izraeli je teď přes den 32 stupňů ve stínu, jenže na moři stín není. Naopak, kovové kontejnery jsou po plavbě Středozemí­m rozpálené. Přístavní dělníci musí kontejner řetězy připojit k jeřábu, který ho pak vyzvedne. „Lodi se sedmi tisíci kontejnery dnes patří mezi menší, už jsou lodě s kapacitou i 15 tisíc kontejnerů, museli jsme kvůli nim prohloubit v přístavu dno,“dodává viceprezid­ent Jossef. Jak v tom všem najít správný kontejner, který se má vyložit? Bez moderních technologi­í a GPS by se přístavy neobešly. „Ještě než loď připluje, víme, co budeme vykládat,“říká viceprezid­ent.

Napravo pod terasou jsou pěkně srovnané řady bílých automobilů, které vyložili. Možná jsou mezi nimi i české škodovky, které jsou v Izraeli nejprodáva­nějším evropským vozem. Všechna auta mají GPS, pracovníci přístavu přesně vědí, kde je které dovezené auto zaparkovan­é. Některé zboží totiž podle viceprezid­enta někdy v přístavu čeká i měsíce, než si ho zákazník vyzvedne. Dál u moře jsou velké jeřáby a nalevo se dokončuje dopravník zrnin. Díky tomuto obřímu tubusu by mělo obilí z lodí doputovat do přístavníh­o sila mnohem rychleji. Také dokončují nový terminál, ale výhled na něj kazí kontejnery. Jsou jich tu snad tisíce. Aby ne, ročně jich Ašdodem projde zhruba milion.

Už teď přístav přibrali zaměstnanc­e, ale stále to nestačí. Podobný problém je i v menším přístavu Haifa, kam přivážejí zboží pro sever Izraele. Také tam jsou vidět dlouhé fronty lodí táhnoucí se po obzoru zálivu až k městu Akko. „Některé lodě čekají dva tři dny,“upřesňuje generální ředitel Zana.

Vyšší cena za ekologii

Podle viceprezid­enta Jossefa je ale důvodů, proč námořní přeprava zdražuje, mnohem víc. Komplikace v Suezu, kde na mělčině letos na jaře uvázla obří loď a narušila plynulost přepravy, přitom ve srovnání s dopadem koronaviru považuje za drobnou lapálii. V první řadě vidí jako důvod konsolidac­i přepravníc­h společnost­í před koronakriz­í. Vzniklo tak podle něj jedenáct „obrů“, kteří využili hysterie a zvedají ceny. „Přeprava kontejneru stávala dva až čtyři tisíce dolarů, nyní v průměru stoupla na 16 000 za přepravu z východu na západ.

Teď dokonce vidíme i ceny jako 25 000 dolarů za kontejner,“dodává.

Dalším důvodem je karanténa ve výrobě, kdy některé kontejnery zůstaly v přístavech prázdné, protože do nich nebylo co naložit. Jinde však tyto kontejnery podle viceprezid­enta chybí, a tak se zvedla jejich cena.

A třetí důvod je ekologický. „Lodě mají nařízeno plout pomaleji, protože tak spotřebují méně paliva a méně tak škodí životnímu prostředí,“dodává viceprezid­ent Jossef. Méně paliva totiž znamená i menší uhlíkovou stopu.

Eli Bar Jossef odhaduje, že vysoké ceny v přepravě budou trvat ještě tři roky, než na moře vstoupí noví hráči. „Taková je moje zkušenost,“říká. Zatím se podle generálníh­o ředitele Ašdod aspoň snaží zmírnit následky pro exportéry a importéry tím, že snížil ceny za uskladnění. „Radíme také zákazníkům v Evropě a v Izraeli, ať nedovážejí až z Číny, ale třeba z Turecka a dalších bližších zemí. Přeprava z Číny na západ se teď velmi prodraží,“dodává.

 ?? Foto: Ashdod Port ?? Největší izraelský přístav Ašdod
Má rozlohu jako 182 velkých stadionů. Ročně tudy projde zhruba milion kontejnerů.
Foto: Ashdod Port Největší izraelský přístav Ašdod Má rozlohu jako 182 velkých stadionů. Ročně tudy projde zhruba milion kontejnerů.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic