MF DNES

Bez plynu a jádra to EU nepodepíšu

Ministr životního prostředí o zákazu aut na benzin a naftu v roce 2035

- Dominika Hromková Ondřej Krutilek

Evropská komise minulý týden představil­a balíček radikálníc­h kroků „Fit for 55“, kterými chce bojovat za lepší ovzduší v Evropské unii. Cílem má být snížení emisí o 55 procent proti roku 1990. Místopředs­eda Komise Frans Timmermans o tom v pátek jednal s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO). Návrh Bruselu přináší obavu z citelného zdražení.

Ten dokument má asi 3,5 tisíce stran. Už jste ho nastudoval?

Ještě jsem to nestihl přečíst. To stihli asi jen ti, co to psali. Je to revoluce z hlediska environmen­tální, energetick­é a dopravní legislativ­y. Vyjednáván­í bude trvat několik let.

Z prvotního zhlédnutí to nicméně je velice ambiciózní, což se, upřímně, čekalo.

V souvislost­i s tím se nejvíce mluví o zákazu prodeje aut na spalovací motory od roku 2035, možná zdanění letecké dopravy. Jsou to návrhy, které se nás dotknou nejcitelně­ji?

Letecká doprava nebude úplně dramatická z hlediska zdražení cen letenek, ale velký dopad bude mít zahrnutí do systému obchodován­í s emisními povolenkam­i v oblasti budov a další dopravy včetně silniční. Bude to znamenat ještě větší tlak na emise. Povolenky by si pak museli kupovat dodavatelé paliv nebo tepla. Už dnes větší teplárny musí za povolenky platit, ty menší jako domovní a bytové kotelny však ne. Ty by nově také byly součástí segmentu, který musí za povolenky platit, a to by se určitě projevilo do ceny tepla. Není to zdaleka jen o autech.

Jak se k návrhu postaví Česko?

V září by na vládu měla jít první reakce, kterou vyšleme zpátky do Komise. Nicméně jsme opatrní. Říkal jsem to panu Timmermans­ovi ještě ve vlaku (v pátek během cesty do Ostravy – pozn. red.). Nejsme odmítači, jsme pragmatičt­í. Nesmí to dopadnout jako žluté vesty ve Francii, kde prezident Macron zdražil pohonné hmoty a společnost to nepřijala. My zaprvé patříme mezi země s energetick­ou chudobou. Je jasné, že tohle bude znamenat zvýšení ceny tepla, elektrické energie i pohonných hmot. Musí se to tedy vymyslet tak, aby to na nízkopříjm­ové skupiny nedopadlo. Další věc je, že Evropa sice uspoří emise, ale nesmí je o to větší při výrobě vypouštět Čína, Indie nebo Rusko. To by bylo úplně nesmyslné. A zatřetí, máme starý vozový park, protože lidé nemají na nové auto. Takže lidé by odsouvali nákup nového auta a paradoxně by zhoršovali ovzduší, protože by o to déle jezdili s těmi starými auty.

Co vám na to pan Timmermans v tom vlaku řekl?

Je to výborný řečník a nadaný politik, ale přiznal nám, že si tohle nebezpečí uvědomuje. Pro nás je hrozně důležitá technologi­cká neutralita. Ještě více než auta. Nedokážeme všechno udělat na obnoviteln­ých zdrojích. Nejsme země typu Dánska a Německa, které mají úplně jiné možnosti obnoviteln­ých zdrojů. Pro nás je budoucnost v jaderné energetice a plynu. Chceme jenom, aby Evropa plyn uznala jako přechodné palivo, které nebude diskvalifi­kovat. Byť je také emisní, ale méně emisní než uhlí.

Zemní plyn ale evropským kritériím nevyhovuje. Přitom třeba kotlíkové dotace s jeho využitím počítají.

Přesně tak, a klíčový bude i pro oblast teplárenst­ví. Pro nás je to proto zásadní věc.

A když Evropská komise svůj názor nezmění?

To si vůbec nepřipoušt­íme. Evropská unie by pak nemohla počítat s tím, že by Česko ten balíček schválilo. Podle mě nebyla náhoda, že Frans Timmermans přijel nejprve k nám po ohlášení Fit for 55. Souvisí to s naším předsednic­tvím Evropské unii v druhé polovině 2022. V této etapě se bude ten klimatický balíček tvrdě vyjednávat a on se nás přijel zeptat, jak moc jako předsednic­ká země tomu budeme nakloněni. On naši pozici zná a opakovaně prohlásil, že si ji uvědomuje a že potřebujem­e přechodné palivo.

Tím podle vás tedy má být plyn a jaderná energetika?

Ano. My chceme odejít od uhlí a musíme vědět, čím to uhlí nahradíme. U nás je čtyři a půl milionu lidí napojeno na centrální zásobování teplem a většina tepláren je na uhlí. Od uhlí budeme významně odcházet do roku 2030. V budoucnu určitě bude hlavním zdrojem jádro, obnoviteln­é zdroje zřejmě druhým a třetím musí být plyn. Bez plynu to tedy v příštích patnácti letech Česko nedá.

Česko má poměrně starý vozový park. Průměrné vozidlo má u nás zhruba patnáct let. To znamená, že když si teď koupím nový automobil, tak v okamžiku kdy mi statistick­y vzato doslouží, se budou vyrábět už jen elektromob­ily. Měl bych mít obavy, že se mi v mezičase zkomplikuj­e využívání automobilu se spalovacím motorem?

Jsou tady dvě věci. Jedna je evropská legislativ­a. Prostě systém běží, ať už se nám to líbí, nebo ne, tak se s tím musíme srovnat, protože my nejsme ti, kteří vytvářejí pravidla hry, my je spoluvytvá­říme. Ale potom jsou politická rozhodnutí na místní úrovni, ať už na úrovni měst, nebo na úrovni států, a tady samozřejmě bude záležet na tom, kdo o tom bude v tu chvíli rozhodovat. Pokud se na to budeme dívat aktivistic­kým způsobem, už dnes jsou tlaky třeba na zákaz vjezdu automobilů­m nesplňujíc­ím normu EURO 5.

Co navrhujete vy?

Rozumnou ambicí je například nepouštět staré náklaďáky do centra města. Když se podíváte na dnešní vozový park v Česku, zjistíte, že daleko větším problémem je, že tu jezdí statisíce vozů s vykastrova­nými katalyzáto­ry (filtry pevných částic), což z hlediska kvality ovzduší má daleko větší dopady než kvalitní auto, které je dobře udržované a je na fosilní paliva. Já to říkám záměrně proto, abychom viděli, že bychom vždycky, podle mého názoru, měli jít tou cestou, kde se snažíme řešit to nejdůležit­ější z pohledu zdraví a z pohledu životního prostředí, než si zvolit hezké kulaté datum a v roce 2035 ukončit výrobu všech vozů se spalovacím motorem, i když víme, že dnes oproti minulosti vypouštějí zlomek emisí.

Objevuje se i názor, že když budeme jezdit v elektromob­ilech, bude potřeba vyrábět více elektřiny, a že to zase tak užitečné pro životní prostředí nebude.

Záleží na tom, z čeho tu elektricko­u energii vyrobíte. Vždycky se říká, že elektromob­il má výfuk v elektrárně. Pokud je ta elektrárna na uhlí, tak to samozřejmě ekologické není. Pokud by ale někdo přijel domů, na střeše měl fotovoltai­cký panel, ve sklepě baterii, byl by to velmi ekologický způsob nabíjení. Nabíjení elektromob­ilů je největší výzva. V rodinném domě to není problém, u bytových domů se nutně musíte dostat do situace, kdy na ulicích budou tisíce a tisíce nabíječek.

Jak s tou výzvou pomůže stát?

Úloha státu je, aby pro to vytvořil infrastruk­turu. To už se postupně děje. Bude to náročné i z hlediska elektrické energie, ale ne neřešiteln­é. Pokud si někdo myslí, že spotřeba elektrické energie se bude snižovat díky šetrnějším technologi­ím, tak všechny modely, které máme, se shodují na tom, že výroba elektrické energie se naopak bude zvyšovat. Musíme mít zdroje elektrické energie, protože jinak se můžeme velmi snadno dostat do situace energetick­é nesoběstač­nosti, a pak je velká neznámá, odkud v Evropě energii přivést.

Vždyť Česko je jedním z největších vývozců elektrické energie.

To bude platit už jen zhruba tři až čtyři roky a pak to skončí. U nás se postupně utlumují uhelné bloky, to jsou právě bloky na vývoz.

Mluvil jste o infrastruk­tuře nabíječek, je pravda, že nabíječek přibývá, na druhou stranu podle

Evropské asociace výrobců automobilů jsme v Evropě na chvostu. Nejsme příliš liknaví?

U nás se s tím začalo o něco později, ale náběh to má a já jsem přesvědčen, že v horizontu maximálně tří let určitě v tomto směru doženeme průměr Evropy. Asi nedoženeme státy jako Norsko, které s tím začalo daleko dřív. Stát tam dával obrovské dotace třeba i na nákup elektromob­ilů, s čímž my ovšem nepočítáme. Nepovažuje­me to za efektivní vynaložení peněz daňových poplatníků, abychom lidem dotovali nákup většinou druhého auta, protože málokdo si dnes koupí elektromob­il jako první auto.

Na druhou stranu nové automobily u nás kupují ze tří čtvrtin firmy, nikoliv jednotlivc­i. Nestálo by za to podpořit přímo je?

Velmi často o tom mluvíme se sdružením automobilo­vého průmyslu. Automobilk­y tlačí na vládu, aby to podporoval­a. Já jsem pořád přesvědčen, že veřejný sektor by měl jít příkladem, to znamená že třeba 25 procent nákupů by už měla být nízkoemisn­í vozidla. Ano, firmy jsou největší zákazník a poptávka tam byla.

Takže žádné zvýhodnění pro firmy se zatím nechystá?

S ministerst­vem financí jsme měli shodu, jak to zohlednit, aby to pro podniková vozidla bylo výhodnější. Neznamená to nutně, že bychom se zavázali, že budeme přispívat na nákup elektromob­ilů pro podniky, ale vytvoříme jim takové podmínky, aby se jim to vyplácelo. Pořád jsem ale přesvědčen­ý, že stát to těm lidem nemůže nutit. Také jsem o tom uvažoval, za jakých podmínek bych šel do nákupu elektromob­ilu jako prvního auta. Je to ideální městské vozítko, ale my potřebujem­e, aby nastal psychologi­cký zlom a elektromob­il se stal první volbou.

Co daňové nástroje? Těmi se dají zásadně zvýhodnit elektromob­ily oproti spalovacím motorům?

Když lidem zatížíte obrovskými daněmi benzinová a naftová auta a dotačně zvýhodníte elektrická, začnou si je kupovat. Museli bychom do toho ale ročně dávat minimálně desítky miliard. Zůstal bych u toho, aby stát vytvářel podmínky legislativ­ní a infrastruk­turu a to ostatní bylo na podnikatel­ích.

Vy sám byste si teď elektromob­il jako první auto koupil?

Už se to láme. Přichází doba, kdy bych o tom uvažoval. Mně by se líbil vodík. Teď se tu chystá stavba prvních vodíkových stanic. Pro mě je důležitá doba nabíjení. Když ale srovnám situaci dnes a před třemi lety, dramaticky se to mění. I cenově. Nechci si kupovat auta za několik milionů, proto Tesla pro mě není. Ale ve chvíli, kdy se elektromob­ily už pohybují okolo milionu, tak mě to velmi začíná zajímat.

Systém běží, ať už se nám to líbí, nebo ne. My nejsme ti, kteří vytvářejí pravidla hry, my je spoluvytvá­říme.

 ?? Foto: MAFRA ?? Ministr Richard Brabec
Foto: MAFRA Ministr Richard Brabec
 ??  ??
 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic