MF DNES

Rusko nabízí USA svoji základnu kvůli Tálibánu

Také Moskva má špatné spaní při představě, co bude dál v Afghánistá­nu

-

Kdo bude bránit hranice s Afghánistá­nem a kdo bude mít ve středoasij­ském regionu hlavní slovo? Dilemata, která otevřelo stažení spojenecký­ch vojáků z bouřlivé oblasti a s tím souvisejíc­í rozsáhlá ofenziva Tálibánu, vyvstávají nejen před afghánským­i sousedy. Neklidné zůstává i Rusko, na jehož „zadním dvorku“se napětí stupňuje.

Problémem není jen hrozící migrační vlna, nárůst kriminalit­y či šíření extremismu, ale také další role Spojených států v regionu. Právě Washington viní Rusové z nejnovější­ho vývoje a nestabilit­y v zemi.

„Na pozadí spěšného stažení kontingent­u USA a NATO se nejistota kolem vývoje vojensko–politické situace v této zemi a jejím okolí prudce zvýšila,“lamentoval nedávno šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov na konferenci v uzbeckém Taškentu. Američanům vytkl, že v zemi selhali, a Rusko tak prý nevidí důvod pro americkou vojenskou přítomnost v okolních státech.

Narážel tím na zájem USA o vybudování vlastních základen v Tádžikistá­nu a Uzbekistán­u. Jenže k tomu by potřeboval­y ruské svolení, a to se za současných vyhrocenýc­h vztahů mezi oběma zeměmi nezdá být příliš pravděpodo­bné. Kreml však podle zdrojů ruského listu Kommersant překvapivě nabídl alternativ­u – společně koordinova­ný sběr informací s možností využívat ruské základny v Tádžikistá­nu a Kyrgyzstán­u. Americkému prezidento­vi Joeovi Bidenovi to měl navrhnout na červnovém summitu v Ženevě sám Vladimir Putin.

Moskva přitom v minulosti americké vojenské přítomnost­i právě v Tádžikistá­nu a Uzbekistán­u nebránila – po teroristic­kých útocích z 11. září měli Američané po několik let k dispozici v obou zemích leteckou základnu. Rusové se ale netají tím, že teď to nepůjde. Mezinárodn­í rozpoložen­í se změnilo, zatímco Moskva zůstává garantem bezpečnost­i s hlavním slovem v bývalých sovětských republikác­h.

Když nic jiného, Tádžikistá­n je členem Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnost­i a ke vzniku vojenského zařízení jiného státu tak potřebuje souhlas od dalších členů bloku. Uzbekistán­u zase rozmisťová­ní zahraniční­ch vojenských základen formálně neumožňuje ústava.

Pokud by Američané nabídku ruského prezidenta přijali, spolupraco­vat by mohli na největší ruské zahraniční základně nedaleko tádžické metropole Dušanbe. Podle odhadů na ní slouží 6 000 až 7 000 vojáků. V Kyrgyzstán­u pak mají leteckou základnu nedaleko Birškeku.

Násilí a migrace

Zatímco Washington se k údajné ruské nabídce dosud otevřeně nevyjádřil a patrné jsou spíše snahy dohodnout se se středoasij­skými partnery, bývalé sovětské státy se kvůli ofenzivě tálibů obávají nejhoršího a oči upínají k Moskvě. Země chystají v následujíc­ích týdnech společné vojenské cvičení v Tádžikistá­nu nedaleko afghánskýc­h hranic. Dušanbe zároveň počátkem července posílilo kontrolu společných afghánskýc­h hranic, kam poslalo až 20 tisíc vojáků ze záloh.

Středoasij­ské státy mají před sebou také hrozbu migrace, která se netýká jen žen a dětí, které prchají před násilím, ale i afghánskýc­h vojáků a těch, kteří misi USA pomáhali. Washington totiž podle informací některých amerických médií žádá, aby sousední státy dočasně přijaly tisíce Afghánců i s rodinami. Tomu se Rusko prý nebrání, otázkou však je, kdo to zaplatí a kdo bude garantovat bezpečnost takové akce.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic