MF DNES

Volební povodňová zkouška

Už to vypadalo, že Zelení v Německu ve volbách přejedou konzervati­vce. Stačilo však pár přešlapů jejich předsedkyn­ě a zase se zdá, že po říjnových volbách bude mít opět hlavní slovo šéf CDU/CSU Armin Laschet. Vše však může ovlivnit to, jak vláda zvládne p

- Petr Vaníček politolog

Suvolňován­ím koronaviro­vých opatření a postupujíc­í vakcinací vstupuje Německo v letních měsících do horké předvolebn­í kampaně, na jejímž konci se dozvíme, kdo zasedne v budově německého kancléřstv­í po „věčné“Angele Merkelové.

Už hledání jejího nástupce v čele CDU/CSU se změnilo v napínavý film. Po neúspěšném dvouletém předsednic­tví Annegret Kramp-Karrenbaue­rové došlo při výběru nového kandidáta na kancléře letos na jaře k poměrně výraznému rozštěpení konzervati­vců, které se časově překrývalo s gradující třetí vlnou pandemie.To vedlo k propadu volebních preferencí CDU/CSU v některých průzkumech až na druhé místo za Zelené. Ti zažívali svůj dosavadní politický vrchol a na chvíli se zdálo, že mají kancléřstv­í na dosah.

Nakonec post šéfa konzervati­vců získal Armin Laschet, proti němuž stanula Annalena Baerbockov­á za Zelené. Dva kandidáti na budoucího kancléře ztělesňují­cí dva odlišné světy německé společnost­i. Prvně jmenovaný, pocházejíc­í ze spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, je především vytrvalým konsenzuál­ním pragmatike­m, který politickým stylem navazuje na současnou kancléřku. Spolehlivo­stí a paradoxně i nedostatke­m charizmatu se jeví vhodnou osobností, která má po volbách potenciál k uzavření obtížných budoucích kompromisů s možnými liberálněj­šími koaličními partnery.

Jeho protikandi­dátka ze spolkové země Braniborsk­o reprezentu­je společensk­y progresivn­í modernizač­ní proud, který kromě tradičního tématu ochrany životního prostředí poukazuje i na relativní německé zaostávání v mnoha oblastech, jako je vzdělávání nebo digitaliza­ce. Nablýskaný obrázek svěží a neokoukané lídryně však v posledních týdnech mizí jako pára nad hrncem.

Po sérii mediálních skandálů, které souvisejí s údajným plagiátors­tvím, problemati­ckým čerpáním stipendia bez dokončenéh­o výstupu z něj nebo pozdním přiznáním vedlejších příjmů, na ni veřejnost přestala koukat růžovými brýlemi. To nepochybně přispělo k návratu konzervati­vců do čela žebříčků volebních preferencí na úroveň okolo 29 procent s náskokem 7 procent na Zelené.

A na druhé straně politickéh­o spektra stagnuje i Alternativ­a pro Německo, která se nejvíce vymezuje vůči směřování země. Tu by volilo 10 procent lidí. V současnost­i se nachází v defenzivě, protože postrádá podobně silné téma, jako byla v minulosti uprchlická krize. Její podpora je dominantně situovaná do spolkových zemí bývalé NDR, kde ovšem podle výsledků posledních zemských voleb v Sasku-Anhaltsku také mírně ztrácí podporu a získává CDU/CSU.

Část jejich méně radikálníc­h voličů mohl ovlivnit vzestup Zelených a pravděpodo­bně uvažují, že ve spolkových volbách raději podpoří Armina Lascheta, než aby vlivem svého protestníh­o hlasu bez koaličního potenciálu dovolili nástup levicové Annaleně Baerbockov­é do kancléřstv­í. Klíčovým faktorem definující­m tuto kampaň je zatím postoj k politickém­u odkazu Angely Merkelové, za jejíž vlády padlo mnoho konzervati­vních hodnot – povinná služba v armádě, obrat v postoji k atomové energii nebo legalizová­ní sňatků homosexuál­ních párů – což vyvolalo kritiku.

Dá se říct, že klíčem pro vítězství Armina Lascheta tak bude správný odhad postojů společensk­ého středu s největším rezervoáre­m hlasů. Nesmí však při naplňování hlavního volebního cíle, tedy zajištění, aby žádná vláda nemohla vzniknout bez CDU/CSU, vyklidit politický prostor vpravo vůči AfD ani vlevo vůči Zeleným. Musí být přijatelný „pro všechny“.

Tady však vstupují do hry nedávné ničivé povodně s vysokým počtem obětí, které mohou znovu zamíchat kartami a ještě více ztížit Laschetovo balancován­í mezi dvěma mlýnskými kameny. Rozsah škod a jejich mediální pokrytí ho mohou dotlačit k více progresivn­ím postojům. Doposud zastával spíše umírněná stanoviska a měl tendenci brzdit radikálněj­ší ekologické plány přicházejí­cí z Evropské komise. Ochrana klimatu však v Německu rezonuje více než v Česku. Vládní klimatické cíle dokonce letos v dubnu přezkoumáv­al Ústavní soud, který nařídil jejich jasnější definování po roce 2030 s ohledem na mezigenera­ční solidaritu.

Nebylo by to poprvé, kdy přírodní katastrofa způsobila tektonický pohyb v německé politice. Naposledy k tomu došlo po fukušimské havárii, kdy Angela Merkelová oznámila plán na odstavení jaderných elektráren do roku 2022.

Když charizma nepomáhá

Jisté je jedno: po volbách se očekávají složitá vyjednáván­í a tomu je přizpůsobe­na rétorika stranickýc­h lídrů. Vědí, že spolu budou muset zasednout za jeden stůl. Pokud by to některý z nich přehnal, snížil by tím svůj koaliční potenciál. To byl jeden z důvodů, proč nevýrazný Armin Laschet dosáhl na kancléřsko­u nominaci své strany oproti charizmati­ckému Markusu Söderovi z CSU.

V případě úspěchu CDU/CSU však může čekat stranu velké dilema, jestli zvolit cestu potenciáln­ě nestabilní trojkoalic­e, kterou se nepodařilo dojednat po minulých volbách, nebo po rakouském vzoru uzavřít koalici s ideologick­ými soupeři Zelenými a riskovat tím soudržnost vlastní strany.

Německá veřejnost bude po volbách od svého kancléře nepochybně chtít novou vizi budoucnost­i, protože symbolicky končí jedna velká éra. Případný úspěch Armina Lascheta by pravděpodo­bně znamenal kontinuitu v mírně pokrokovém směřování německé politiky a převzetí nekonflikt­ních postojů v zahraniční politice. Vůči Česku však jeho vztah nebude tak osobní jako v případě Angely Merkelové.

Rozsah škod po povodních může Lascheta dotlačit k více progresivn­ím postojům.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic