Arca: nejhorší krach dekády
Boj o miliardy po zkrachovalé skupině Arca vstupuje do další fáze. Věřitelé se přihlásili o 12 miliard korun.
Upražského soudu skončilo minulý týden přihlašování pohledávek za Arca Investments, podle předběžných údajů chtějí věřitelé zpět celkem téměř 12 miliard korun. O tom, kdo a zda vůbec se ke svým penězům dostane, rozhodne insolvenční řízení. A to nejen v Česku, ale také na Slovensku.
Nejvíce věřitelů podle informací MF DNES z prozatímního věřitelského výboru s pohledávkami za zhruba 2,5 miliardy korun zastupuje spolek AVEA – Aktivní věřitelé Arca, přes jednu miliardu žádají fond IFIS, Traficon Advisors a advokát Pavel Korman. Hráči, kteří zastupují největší objem pohledávek, budou mít největší vliv na obsazení věřitelského výboru. A tím budou moci ovlivnit schvalování předložených návrhů reorganizace.
Slovensko-česká skupina, kterou založil finančník Pavol Krúpa a v posledních letech ji z větší části vlastnil Rastislav Velič, za sebou nechala závazky přinejmenším ve výši 18,6 miliardy korun. Arca za peníze od investorů nakupovala firmy působící od finančnictví přes energetiku až po reality. Do skupiny ale patří také například pracovní agentura, maloobchodní síť potravin Delia či rekreační resort Gothal na Slovensku.
Holdingu s více než dvěma stovkami společností před rokem zlomilo vaz vyschnutí bankovního financování během první vlny pandemie. Další směnky – což byl hlavní nástroj růstu skupiny – už na pokrytí závazků nestačily. Vedení skupiny proto označilo právě covid a s ním související opatření za hlavního viníka současné situace.
Mezi věřiteli, kteří své pohledávky u pražského městského soudu přihlásili, je řada vlivných a majetných lidí. A také řada renomovaných institucí. Pohledávku za více než pět milionů korun přihlásil například miliardář a majitel holdingu Koh-i-noor Vlastislav Bříza. Arcibiskupství olomoucké vedené Janem Graubnerem přihlásilo pohledávku za 106 milionů korun (včetně úroků z prodlení), Syndikát novinářů téměř 68 milionů.
Mezi věřiteli je s pohledávkou 800 tisíc eur také Odborový svaz Kovo či Svaz českých a moravských spotřebních družstev za 16 milionů korun. Jediným zajištěným věřitelem je J&T Banka.
„Čeští věřitelé by se měli přihlásit také na Slovensku. Majetek skupiny Arca v Česku zdaleka není dostačující, aby z něj byli uspokojeni všichni věřitelé,“tvrdí Jan Stávek ze společnosti Traficon Advisors. V Česku má Arca jen 15 až 20 procent majetku a jeho řešení nebude moci probíhat bez koordinace s hlavním řízením u slovenského soudu. Přihlášení v obou zemích naráz je možné.
Správci si s největší pravděpodobností během hlavního řízení budou moci „stáhnout“peníze ze skupiny Arca i z ostatních států. Na českého věřitele, který se přihlásil jen v Praze, by tedy teoreticky mohlo zbýt méně peněz. V tuzemsku je přitom zhruba 80 procent všech věřitelů Arky.
Na rozdíl od Česka se však zatím řízení v Bratislavě nerozběhlo. Podle všeho by se tak mělo stát v následujících týdnech, pak budou mít věřitelé měsíc na přihlášení svých pohledávek.
Prodat, nebo nechat žít
Management skupiny Arca i zástupci věřitelů mluví o tom, že nejlepším řešením bude restrukturalizace skupiny. O její podobu i o to, kdo firmu ve skutečnosti povede, se však ještě povede tuhý boj. Představy jednotlivých hráčů se značně rozcházejí.
„Za nejlepší řešení považujeme restrukturalizaci. Umožní vypořádání pohledávek v maximální možné výši díky zachování a rozvoji podstatné části skupiny. Restrukturalizace se zapojením investora počítá. Způsob jeho zapojení musí být v první řadě výhodný především pro věřitele,“říká ředitel pro restrukturalizaci skupiny Arca Peter Janiga. „Dovedeme si představit reorganizaci se vstupem investora, který převezme veškerý majetek skupiny Arca, který bude vlastnit zcela a bez jakéhokoli vlivu původních vlastníků. Taková reorganizace by byla žádoucí. Ale nemyslím si, že o takovouto reorganizaci dlužník reálně usiluje. Šance na takovéto řešení by byla, pokud by iniciativu převzali věřitelé a pokusili se takovouto reorganizaci prosadit,“uvádí Marek Indra z vedení fondu IFIS. Naopak reorganizace v režii dlužníka by podle něj byla pro věřitele tím vůbec nejhorším řešením. „Vzhledem k předchozímu jednání nejsou majitelé a management důvěryhodní. Důvěru nebudí ani kroky současného insolvenčního správce Lee Loudy,“tvrdí Indra. „Na rozdíl od některých jiných insolvencí, které nyní probíhají v Česku, je ve skupině Arca dostatek majetku. Většina firem ze skupiny normálně funguje, je tam i velké množství pozemků, jejichž tržní hodnota v posledních letech stoupla. Je ale potřeba tři až pět let, aby se věřitelé dostali ke svým penězům. To nejhorší by bylo udělat rychlý rozprodej,“říká Stávek.
„Rozhodně ve mně nevzbuzuje důvěru to, jak k možnosti reorganizace přistupuje vedení Arca Investments, tedy její hlavní akcionář Rastislav Velič. Během roku, kdy je jeho společnost prakticky v úpadku, o reorganizaci jen mluví, ale nic konkrétního zatím nepředstavil. Nespolupracuje s věřitelským výborem, stále nemáme vhled do toho, co v Arca Investments vlastně zbylo za majetek, za funkční aktiva a byznys,“popisuje další ze zástupců věřitelů, advokát Jan Langmeier.
Ani podle něj není možné, aby restrukturalizaci připravoval dlužník, tedy vedení Arca Investments. „Pan Velič už téměř rok mluví o investorovi Blantyre Capital Limited, což je poměrně záhadná společnost z Velké Británie. Nikdo přesně neví, kdo za ní stojí, v zákulisí jsou slyšet jen různé spekulace. Ve skutečnosti se ale za ten rok nic nestalo a já nevěřím, že se ještě stane,“říká Langmeier.
Kdy prodali poslední směnky
Arca se podle Stávka dostala do problémů hlavně kvůli špatnému finančnímu řízení. V posledních letech si totiž Arca oblíbila čtvrtletní směnky – podle všeho tvoří jejich podíl většinu dluhu. Když pak před rokem přišla první vlna pandemie, lidé chtěli své peníze zpět a do dalšího kola už vzhledem k nejistotě nechtěli dát peníze. „Není možné financovat dlouhodobý majetek krátkodobými směnkami,“říká Stávek.
Fond IFIS dokonce podal minulý týden na představitele Arca Investments trestní oznámení. „Máme podloženo, že docházelo k prodeji směnek poškozeným věřitelům, ačkoliv se společnost již prokazatelně nacházela v úpadkové situaci,“uvádí Indra. Arca podle něj soudu ve svém vlastním insolvenčním návrhu uvedla, že od dubna 2020 nebyla schopna své dluhy hradit, současně ale IFIS drží v ruce směnky podepsané v květnu 2020.
Podle Janigy to však není pravda. „IFIS dlouhodobě činí kroky, které Arca Investments vnímá jako snahu IFIS o vlastní obohacení a zmaření reorganizace společnosti Arca Investments. Podání daného trestního oznámení proto považujeme za tendenční krok a součást nepřátelské kampaně, kterou se IFIS snaží o vlastní propagaci,“říká Janiga.