NOVÁ PRAVIDLA EXEKUCÍ

Jak snáze vyřešit své finanční závazky

Od příštího roku bude platit několik změn, které by lidem, kteří se topí v dluzích, měly pomoci k rychlejšímu vyřešení svízelné situace. Novelu, která změní tuzemské exekuce, včera podepsal prezident Miloš Zeman. Podle ní by mělo být těžší lidem zabavit majetek, mění se také způsob splácení dluhu, upravují se podmínky vymáhání bezvýsledných exekucí.

MF DNES vypichuje osm hlavních změn, z nichž většina by měla být účinná od ledna příštího roku. Exekutorská komora ČR nicméně novelu hodlá napadnout u Ústavního soudu. Exekutorům vadí, že by neměli nárok na úhradu nákladů u bezvýsledných exekucí, které mají řádně ve své evidenci. Výsledek soudu nelze předjímat.

1 Evidence exekucí shromáždí dluhy na jednom místě

Na každého člověka v exekuci v průměru připadá šest exekučních řízení. Pokud je tedy dlužník chce vyřešit, musí kontaktovat každého ze „svých“šesti exekutorů zvlášť, aby zjistil, kolik komu dluží peněz a za co. Centrální evidence exekucí proto nově dlužníkovi umožní zjistit, jak na tom je. Exekutoři budou nově muset evidenci pravidelně aktualizovat a na vyžádání informovat dlužníky. První výpis z evidence exekutor poskytne dlužníkovi zdarma, další budou za poplatek.

2 Dá se domluvit, aby exekutoři nezabavovali maličkosti

Dosud se stávalo, že exekutoři zabavovali věci, které měly sice nízkou hodnotu, ale pro dlužníka byly důležité. Ten si proto raději vzal jinde další půjčku, aby část dluhu umazal. Tato takzvaná mobiliární exekuce by nově měla být složitější. Člověk se může domluvit na odložení zabavení majetku, pokud bude splácet třetinu zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky, nejméně aspoň 1 500 korun.

Změna se týká pouze fyzických osob. Před zabavením věcí bude zákon chránit také starobní důchodce s nárokem na důchod nižším, než je minimální mzda, lidé ve druhém nebo třetím stupni invalidity a osoby s dluhy z dětství. Luxusnější věci, nemovitosti či motorová vozidla budou zpeněžení nadále podléhat.

3 Exekutoři budou muset nahrávat telefonáty

Exekutor a další zaměstnanci soudního exekutora budou muset nově nahrávat telefonní hovory a záznamy uchovávat ve spisu. Tímto způsobem by měl vzniknout vždy doklad o tom, jak komunikace mezi exekutorem a dlužníkem vypadala. Novela si od toho slibuje omezení manipulativních hovorů.

4 Stát poskytne dlužníkům „milostivé léto“

Až vejde zákon v platnost, začne běžet lhůta pro takzvané milostivé léto, kdy lidé budou moci levně zaplatit dluhy vůči státu a veřejným institucím. Kromě původního dluhu bude stačit doplatit jen 750 korun na náklady zastavení exekuce. Odpadnou tedy úroky, pokuty a poplatky za nesplácení. Lidé budou mít na splacení celkově půl roku od účinnosti zákona. Jde o jednorázovou záležitost a řeč je o dluzích vůči pojišťovnám, dopravním podnikům či třeba televizi a rozhlasu.

5 Exekuce do 1 500 Kč po třech letech bez výsledku skončí

Stovky tisíc exekucí se týkají drobných dluhů do 1 500 korun, kde se

následně úroky a penále vyšplhaly do několikanásobně vyšších částek. Drobné exekuce do této částky, které běží bezvýsledně víc než tři roky, mají skončit. Exekutorovi bude náležet za každou zastavenou exekuci 1 050 korun a u jednoho člověka bude mít nárok na proplacení pěti takových exekucí. Věřitelé si budou moci z daní odečíst 450 korun za každou zastavenou pohledávku.

6 Nevymahatelnost, nový důvod pro zastavení exekuce

Dnes lze exekuci zastavit jen pro nezákonnost. Novela nově umožní jako důvod i nevymahatelnost. Podle předlohy bude po uplynutí šestileté lhůty muset exekutor bezvýslednou exekuci zastavit. Podle návrhu

7 Změní se pořadí, v jakém dlužník splácí dluh

půjde zastavovat marné exekuce retrospektivně zahájené od roku 2017, přičemž exekutoři mají rok na to se připravit. Zastavovat exekuce pro nevymahatelnost bude možné od roku 2023.

Bezvýsledná exekuce se bude moci ještě dvakrát prodloužit po zaplacení poplatku věřitelem, trvat by však mohla nejdéle dvanáct let. Netýká se to nicméně všech pohledávek, výjimku mají dluhy na výživném na děti či náhrada újmy při ublížení na zdraví.

Nově má dlužník nejdříve splácet jistinu, poté úrok z prodlení a teprve pak přijdou na řadu náklady věřitele. Nemělo by se tak stávat, že celková dlužná částka kvůli úrokům stále narůstá, i když dlužník pravidelně splácí. K penězům se dostanou podle předkladatelů novely tímto způsobem rychleji rovněž věřitelé.

8 Penále za neuhrazení pojištění bude u dluhů nižší

Sníží se také penále u dluhů za neuhrazené zdravotní a sociální pojištění na úroveň úroků z prodlení podle občanského zákoníku. Ta činí ročně repo sazbu České národní banky navýšenou o osm procent ročně. Dnes je penále 0,05 procenta za každý den prodlení. (Dvoutýdenní repo sazba ČNB v současnosti činí 0,5 procenta, takže úrok z prodlení by podle novely za rok dosáhl 8,5 procenta.)