Dron fotí stropní fresky
Nepřístupná místa chrámů i zámků pro památkáře mapují sofistikovaní roboti
Robotické drony startují do akce. Nasvěcují temná a těžce přístupná místa a nahlížejí do nich, aby podpořily památkáře. Unikátní průzkum umožnili experti ze skupiny Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Inženýři z Dejvic vyvinuli pozoruhodné stroje, které se dovedou v interiérech objektů pohybovat autonomně po předem určené bezpečné trase a zároveň reagovat na neočekávané překážky.
Průzkum obtížně přístupných míst ve staroměstském chrámu sv. Mikuláše, kompletní 3D sken interiéru v kostele sv. Maří Magdalény v Chlumíně na Mělnicku a podobné zásahy v řadě dalších lokalit nejen v České republice – také to památkářům umožňuje unikátní projekt nazvaný Dronument. Napomáhají mu právě systémy vyvinuté odborníky z ČVUT.
„Pokud uvažujeme jen cenu komponent, senzoru a palubního počítače, cena dronu, který pracoval například v moravském kostele v Libavé, je necelých půl milionu korun,“uvedl Martin Saska, vedoucí týmu Multirobotických systémů z ČVUT. Vývoj softwaru, který je na dronu
DEJVICE
nejcennější, trval pět let a v průměru na různých komponentách řízení po tu dobu pracovalo deset lidí.
„Skupina spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil,“vysvětlil Radovan Suk z ČVUT. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu.
Robotičtí výzkumníci nabízejí památkářům mimořádné možnosti a zbavují je nutnosti budovat lešení anebo komplikovaně manévrovat s vysokozdvižnou plošinou. Drony dohlédnou také do těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst, jako jsou kopule, balkony, sochy, vitráže anebo předměty, u kterých je ze země vidět pouze jejich přední část. Proniknou například též do míst, kam kvůli špatnému technickému stavu bývá zakázán přístup.
Létající průzkumníci si dokážou zapamatovat trajektorii, kterou proletěli, a následně ji zopakovat automaticky. Zvládnou to také s jinou pozicí osvětlovacích strojů.
Opravdu ostrý obraz
„Výsledkem je tak plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst více informací nejenom o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných
V akci míst, ale také například o jejich vlhkosti,“uvedl Martin Saska. Mimořádný technologický posun umožnil vývoj pokročilého softwaru pro autonomní let. Pro výzkum a mapování rozměrných a špatně dostupných vnitřních prostor, jako jsou chrámy a zámecké sály, představuje nasazení těchto strojů český unikát. „K autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze tým Martina Sasky,“uvedl Radovan Suk.
Multirobotické systémy by měly v nejbližší době podle předpokladů zmapovat stav dalších památkových objektů.
„Tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme ostré snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy,“řekl k využití dronů památkář Milan Škobrtal. Nejčastěji podle něj odborníci zkoumají nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy, jako jsou trhliny.
Ve zmíněném barokním kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze před pěti lety kamera na bezpilotní helikoptéře snímala sochy ve 40 metrů vysoké kopuli z úhlu, který není možné zachytit teleobjektivem ze země.
Šlo o první nasazení tohoto stroje ve službách památkářů. „Tehdy se nám sice podařilo v kostele letět, ale získané výsledky byly pro památkáře a historiky prakticky nepoužitelné,“uvedl Martin Saska. Nicméně právě létání v takto mediálně exponovaném kostele nastartovalo podle Martina Sasky boom v celé této oblasti.
Dokonalí pomocníci
Sofistikované drony nejsou jedinou špičkovou technologií, jež slouží v současné době památkářům a archeologům. „V dnešní době využíváme dálkové průzkumy Země – LIDAR. Tedy skenování povrchu, dále různé sonary a geomagnetické přístroje, měřící anomálie,“popsal technické možnosti Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu Praha (ARUP).
Pro dokumentaci v terénu experti využívají skenery. Z běžných fotografií lze v současnosti vytvářet virtuální rekonstrukce nebo je využít pro takzvanou rozšířenou realitu. Zpřesnění a zlevnění přístrojů s GPS umožňuje snadnější zaměřování lokalit a objektů.