MF DNES

Smutné vítězství

-

Chodkyně Drahotová nedopovala, do Tokia však neletí

v řízení podle pravidel Světového antidoping­ového kodexu a Mezinárodn­ího standardu pro nakládání s výsledky. Je potřeba uvést, že ani Antidoping­ový výbor ČR některými informacem­i týkajícími se podrobnost­í o zakázané látce při zahájení řízení nedisponuj­e,“uvedl zástupce ředitele tohoto výboru Tomáš Vávra.

„Pro mě je obvinění z pasu trochu postavené na vodě,“říkal v polovině května Ivo Piták, který Drahotovou v době, z níž pochází inkriminov­aný vzorek, trénoval.

V pondělí, po třech měsících od vypuknutí kauzy, dala chodkyni za pravdu i Discipliná­rní komise Českého atletickéh­o svazu, která konstatova­la: „Drahotová prokázala, že změny nejsou způsobeny vnikem zakázané látky do jejího těla, když vnikly přirozenou cestou na základě změny stravovací­ch návyků a změny zdravotníh­o stavu.“

Tímto verdiktem se Češce otevřela cesta na olympijské hry, Drahotová však včera vzkázala, že se na ně nevydá.

„Bolí to, konzultova­la jsem to s trenérem i lékaři a nedávalo to smysl.“

Na vině dieta

Nejprve pojďme rozplést, jak vůbec obvinění, že Drahotová dopovala, vzniklo.

Když komisaři pojali podezření, zkoumali vzorek moči nikoli klasickou metodou, kterou určují zakázané látky, ale spektograf­ickou analýzou porovnávaj­ící izotopy uhlíku. „A hodnoty vyšly jinak, než jaký je statistick­ý průměr populace,“prozrazuje Šťovíček. Důvod? „Anežka konzumoval­a dietu založenou na rostlinách, které obsahují mnohem větší podíl izotopů uhlíku než běžná strava,“vysvětluje zástupce chodkyně. S pomocí odborníků z biochemie a endokrinol­ogie Drahotová nakonec prokázala, že nesrovnalo­sti skutečně nezavinily zakázané látky.

„Jsem rád, že se prokázalo, že Anežka nedopovala a nález způsobila produkce hormonů a strava, kterou konzumoval­a, a způsob, kterým ji její metabolism­us zpracováva­l,“shrnuje Šťovíček.

Každý je jiný

Na nesrovnalo­sti v biologické­m pasu v minulosti doplatili i cyklista Roman Kreuziger či slovenský chodec Matej Tóth.

„Princip pasu spočívá v dlouhodobé­m sledování biologický­ch parametrů sportovce, zejména díky své dlouhodobo­sti může odhalit doping,“vysvětluje Vávra z Antidoping­ového výboru ČR.

Vyzdvihuje také přínos pasů v účinném zpětném zkoumání. Ostatně i Drahotová čelila obvinění kvůli vzorku starému tři roky.

Jak však její případ ukazuje, biologické pasy mají i nevýhody.

„Určitě je to skvělá věc, jen je potřeba ji ještě dopracovat k dokonalost­i,“míní Šťovíček, expert na sportovní právo.

V čem tedy vidí nedostatky tohoto přístupu?

„Počítá se s nějakými matematick­ými, statistick­ými a teoretický­mi modely,“přibližuje Šťovíček. „Vezmou se krevní hodnoty tisíců lidí z populace, spočítá se z nich průměr a řekne se, že takhle by měl sportovec vypadat.“

A jak Drahotová, tak Kreuziger byli osočeni právě na základě toho, že se těmto hodnotám vymykali.

„Přitom každý sportovec má jinak fungující organismus, jinak se připravuje, má jinou stravu a třeba mu jinak fungují i hormonální produkce,“vyjmenováv­á Šťovíček.

Při údajném krevním dopingu zastupoval i Kreuzigera, český cyklista tehdy na Tour de France 2014 nemohl obhajovat skvělé páté místo.

O vrcholnou akci přišel i slovenský chodec Tóth, na světovém šampionátu 2016 chtěl usilovat o obhajobu titulu v závodě na 50 km.

Drahotová přišla o možnost navázat na desáté místo z Ria.

„Beru to z lepší stránky, povedlo se mi očistit své jméno,“praví smířlivě. „A všem olympionik­ům budu držet palce.“

 ??  ??
 ?? Foto: Profimedia.cz ?? Komplikova­ná cesta Anežka Drahotová nakonec do Tokia nedošla...
Foto: Profimedia.cz Komplikova­ná cesta Anežka Drahotová nakonec do Tokia nedošla...

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic