Smutné vítězství
Chodkyně Drahotová nedopovala, do Tokia však neletí
v řízení podle pravidel Světového antidopingového kodexu a Mezinárodního standardu pro nakládání s výsledky. Je potřeba uvést, že ani Antidopingový výbor ČR některými informacemi týkajícími se podrobností o zakázané látce při zahájení řízení nedisponuje,“uvedl zástupce ředitele tohoto výboru Tomáš Vávra.
„Pro mě je obvinění z pasu trochu postavené na vodě,“říkal v polovině května Ivo Piták, který Drahotovou v době, z níž pochází inkriminovaný vzorek, trénoval.
V pondělí, po třech měsících od vypuknutí kauzy, dala chodkyni za pravdu i Disciplinární komise Českého atletického svazu, která konstatovala: „Drahotová prokázala, že změny nejsou způsobeny vnikem zakázané látky do jejího těla, když vnikly přirozenou cestou na základě změny stravovacích návyků a změny zdravotního stavu.“
Tímto verdiktem se Češce otevřela cesta na olympijské hry, Drahotová však včera vzkázala, že se na ně nevydá.
„Bolí to, konzultovala jsem to s trenérem i lékaři a nedávalo to smysl.“
Na vině dieta
Nejprve pojďme rozplést, jak vůbec obvinění, že Drahotová dopovala, vzniklo.
Když komisaři pojali podezření, zkoumali vzorek moči nikoli klasickou metodou, kterou určují zakázané látky, ale spektografickou analýzou porovnávající izotopy uhlíku. „A hodnoty vyšly jinak, než jaký je statistický průměr populace,“prozrazuje Šťovíček. Důvod? „Anežka konzumovala dietu založenou na rostlinách, které obsahují mnohem větší podíl izotopů uhlíku než běžná strava,“vysvětluje zástupce chodkyně. S pomocí odborníků z biochemie a endokrinologie Drahotová nakonec prokázala, že nesrovnalosti skutečně nezavinily zakázané látky.
„Jsem rád, že se prokázalo, že Anežka nedopovala a nález způsobila produkce hormonů a strava, kterou konzumovala, a způsob, kterým ji její metabolismus zpracovával,“shrnuje Šťovíček.
Každý je jiný
Na nesrovnalosti v biologickém pasu v minulosti doplatili i cyklista Roman Kreuziger či slovenský chodec Matej Tóth.
„Princip pasu spočívá v dlouhodobém sledování biologických parametrů sportovce, zejména díky své dlouhodobosti může odhalit doping,“vysvětluje Vávra z Antidopingového výboru ČR.
Vyzdvihuje také přínos pasů v účinném zpětném zkoumání. Ostatně i Drahotová čelila obvinění kvůli vzorku starému tři roky.
Jak však její případ ukazuje, biologické pasy mají i nevýhody.
„Určitě je to skvělá věc, jen je potřeba ji ještě dopracovat k dokonalosti,“míní Šťovíček, expert na sportovní právo.
V čem tedy vidí nedostatky tohoto přístupu?
„Počítá se s nějakými matematickými, statistickými a teoretickými modely,“přibližuje Šťovíček. „Vezmou se krevní hodnoty tisíců lidí z populace, spočítá se z nich průměr a řekne se, že takhle by měl sportovec vypadat.“
A jak Drahotová, tak Kreuziger byli osočeni právě na základě toho, že se těmto hodnotám vymykali.
„Přitom každý sportovec má jinak fungující organismus, jinak se připravuje, má jinou stravu a třeba mu jinak fungují i hormonální produkce,“vyjmenovává Šťovíček.
Při údajném krevním dopingu zastupoval i Kreuzigera, český cyklista tehdy na Tour de France 2014 nemohl obhajovat skvělé páté místo.
O vrcholnou akci přišel i slovenský chodec Tóth, na světovém šampionátu 2016 chtěl usilovat o obhajobu titulu v závodě na 50 km.
Drahotová přišla o možnost navázat na desáté místo z Ria.
„Beru to z lepší stránky, povedlo se mi očistit své jméno,“praví smířlivě. „A všem olympionikům budu držet palce.“