Deset let po dnu, kdy se na Utöyi otevřelo peklo
Zabíjel v uniformě policisty. Dnes se mnohonásobný vrah Breivik hádá o svá lidská práva.
Před deseti lety, 22. července 2011, se v Norsku odehrál jeden z nejhorších teroristických útoků v evropských dějinách. Ultrapravicový extremista Anders Behring Breivik tehdy ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí, a krátce nato postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya. Týž den také zveřejnil na internetu svůj manifest a deník, v němž popsal přípravu na atentáty.
Breivik se otevřeně hlásí k nacismu a odsuzuje multikulturní společnost. Změnil si jméno na Fjotolf Hansen a zatím marně usiluje o podmíněné propuštění.
UTÖYA Vrah v uniformě ochránce
Při prvním Breivikově útoku vybuchla v půl čtvrté odpoledne bomba ve vládní čtvrti v centru Osla. Nálož umístil do auta, které zaparkoval před úřadem premiéra a ministerstvem spravedlnosti. Exploze si vyžádala osm obětí a 11 osob bylo vážně zraněno.
Při druhém útoku asi o hodinu později připlul Breivik převlečený za policistu přívozem na ostrov Utöya na jezeře Tyrifjorden zhruba 35 km severozápadně od Osla, kde se nacházelo asi 600 převážně mladých lidí na táboře vládní Norské dělnické strany. Představil se jako policista vyšetřující výbuch v Oslu a poté, co se několik účastníků na jeho výzvu shromáždilo, začal do nich střílet. Lidé v panice prchali, řada se jich utopila – zemřelo 68 osob. Jeden člověk po několika dnech podlehl zraněním v nemocnici.
Breivik na ostrově střílel téměř hodinu a půl, poté se vzdal policii. Umístili ho do věznice Ila západně od norské metropole. Policie ustavila k případu zvláštní vyšetřovací jednotku a na začátku srpna 2011 vyšetřovatelé došli k závěru, že Breivik oba útoky naplánoval, připravil a spáchal zcela sám.
Při rekonstrukci činu na ostrově Utöya Breivik s vyšetřovateli spolupracoval, ale neprojevil lítost nebo emoce. V manifestu o 1 500 stranách, který Breivik zveřejnil krátce před útoky, je i několik zmínek o ČR. Obsáhle popsal svou cestu do Prahy, kde si v srpnu 2010 chtěl koupit zbraně. Nakonec ale neuspěl a navíc zjistil, že si je může koupit legálně doma.
Porouchaná osobnost
Znalci podrobně zkoumali Breivikovo duševní zdraví, bylo vypracováno několik lékařských posudků, podle dvou z nich Breivik trpí schizofrenií, další experti to ale popřeli 90 minut hrůzy s tím, že je za své činy odpovědný. Znalci dále dospěli k názoru, že Breivik trpí poruchou osobnosti a vykazuje narcistické a antisociální zvláštnosti.
Soud s Breivikem začal 16. dubna 2012. Ke spáchání útoků se atentátník přiznal, zároveň však prohlásil, že se cítí nevinný. Odmítl také uznat legitimitu soudu. Po sejmutí pout zdvihl pravou ruku zaťatou v pěst, později u soudu používal i nacistický pozdrav. Senát v Oslu koncem srpna 2012 uznal Breivika vinným ze spáchání útoků a odsoudil ho k trestu 21 let vězení, který může být opakovaně prodlužován až do jeho smrti. Trest si odpykává ve věznici Skien, kde má k dispozici tři cely – obytnou, pracovní a tréninkovou o celkové ploše 30 metrů čtverečních. V celách má mimo jiné psací stůl, televizi s DVD přehrávačem, počítač bez připojení k internetu či běhací pás.
Souboj o lidská práva
V březnu 2016 Breivik zažaloval stát za porušování lidských práv a v dubnu soud rozhodl, že Norsko porušilo některá jeho práva při věznění, především kvůli držení v samovazbě. Stát se proti rozhodnutí soudu odvolal, generální prokurátor Fredrik Sejersted uvedl, že Breivik se snaží z vězení šířit nacistickou ideologii, proto jsou přísné podmínky jeho zadržování nadále nutné a že neporušují lidská práva „ve skutečném ani právním smyslu“. Odvolací soud v březnu 2017 rozhodl, že Norsko při jeho věznění lidská práva neporušuje. Breivik se poté obrátil na nejvyšší soud, který v červnu 2017 rozhodl, že se odvoláním nebude zabývat.
V téže době si Breivik legálně změnil jméno na Fjotolf Hansen. V září 2020 požádal o podmíněné propuštění z věznice a oznámil úmysl znovu žalovat stát kvůli podmínkám ve vězení.
Téma Breivikových atentátů zpracoval i norský film Utöya 22. července, představený na festivalu Berlinale v únoru 2018, který vzbudil velkou pozornost v Německu a kontroverze v Norsku. (zah a ČTK)