Jsme dospělí. Marpo halasně sděluje banální pravdy
„Všichni to ví/jsme dávno dospělí/nikdo z nás se už za úspěchem nehoní/v tomhle věku člověk vlastně už nic neřeší/ví, že po neděli přijde zase pondělí,“zpívá Marpo ve skladbě Vietnam.
Tvrďácká póza
Sdělení se mu zřejmě natolik zalíbilo, že na něm postavil i následující skladbu Dospělí s hostujícím slovenským raperem Kalim, známým z poroty televizní soutěže The Voice. Prázdných mouder je písnička ostatně plná: „Nejde chtít zažívat vítězství/když jsi ani jednou neprohrál/ti co nemaj nic jsou silnější/protože jim život nedopřál/s věkem se stane člověk moudřejší“. Samozřejmě
dojde i na otřepané a mnohokrát přežvýkané „co tě nezabije/to tě v životě posílí“či „i když prohraješ/tak tě to naučí“.
Podobné životní pravdy a motivační citáty mívají na různých částech těla vytetované a doma na stěnách napsané účastnice spotřebních reality show, ale Marpo je na albu Backwoods Bred přednáší s tak zaťatou urputností a odhodlaností, jako kdyby byl přesvědčen, že na ně přišel sám.
Kde Marpo nelká nad sebou samým, stylizuje se do pózy tvrďáka. Cedí slova skrz zuby a přehrává na celé kolo, čili je výsledek spíše směšný. Viz Hillbilly s rádobydrsňáckými anglismy „mám nabitou shotgun“, „chci chránit svý loved ones“… Hudebně to má být podle Marpových slov jakýsi průsečík rapu, blues a country v kulisách seriálu
V póze tvrďáka
True Detective (Temný případ). Části alba se nahrávaly v Louisianě a Mississippi a po zvukové a produkční stránce jde o adekvátně odvedenou práci. Hudebně je to však tuctový rap pop-rock. Z country a blues zazní jen občasné náznaky. Alfou a omegou hudební složky věci zůstává důraz na chytlavost a všeobecnou srozumitelnost.
Musí to prostě zabírat na první dobrou, být dostatečně efektní, bombastické, nablýskané, aby to chytlo co největší počet lidí s velmi nízkými nároky na kvalitu.
Vyznání lásky po třech zelených
Při poslechu skladby Bad Man, což mělo být zřejmě cosi na způsob otevřené a zároveň intimní zpovědi, člověku dojde, že Marpo nezná míru.
Citlivé téma rozbíjí na prach humpoláckou melodií v refrénu a zcela nepřípustnou machou. Upřímné je to asi stejně jako žvatlání společensky znaveného jinocha na taneční zábavě, který po sedmi pivech a po třech zelených při ploužáku s vyhlídkou možných tělesných rozkoší v nedalekém remízku škytá své princezně do ouška, že ji „tyvole miluje jak sviňa“.
Ke slovům má každý svůj vlastní přístup. Někdo je s obdivuhodnou zručností a vtipem splétá v jedinečné slovní hříčky, kterými krom pobavení dokáže i leccos podstatného sdělit. Marpo na ně jde v boxerských rukavicích, chce posluchače knokautovat, zahrnout ho a nenechat ho vydechnout.
Bohužel to však má podobný efekt, jako kdyby šel s kulometem na komáry. Hřmotně efektní pozlátko mu možná zajistí stále rostoucí posluchačskou obec, ale je to zboží s velmi omezenou záruční lhůtou. Každý další poslech odhaluje jeho (na)dutost a prázdnotu.
Backwoods Bred Marpo