Policie bude vyšetřovat odstřel laní na Šumavě
Bývalý šéf národního parku obvinil své následovníky z nepovoleného lovu
Zabíjejí lovci na Šumavě březí laně v době, kdy se vůbec na laně nesmí střílet? To je klíčová otázka kauzy, kterou odstartoval bývalý ředitel šumavského národního parku Jiří Mánek. Z evidence ulovené zvěře v systému LeSiS zveřejnil údaje, kdy lovci do tabulek zapsali, že ulovili laň. Přesněji – od března do poloviny května to bylo osmnáct laní. Právě v tomto období se smějí střílet jen jeleni, kolouši nebo laně do dvou let věku, kterým se říká šmolka. Správa šumavského parku se brání, že všechna zvířata byla mladší dvou let a o laně ve skutečnosti nešlo, i když v tabulkách se jako laně evidovaly.
„V tabulce správy šumavského parku je napsáno, že se jedná o laň, nikoliv o koloucha. Třeba je tam zastřelení zvířete 24. května a je to identifikováno jako ‚samice kolouch‘. Tak ta je zcela evidentně jednoroční a může se střílet v souladu s vyhláškou. Pokud je to ale zvíře zastřelené 30. dubna a je u něho napsáno, že je to ‚samice/laň‘, tak je to zvíře dvouleté. Z toho to jasně vyplývá,“říká bývalý ředitel šumavského parku Jiří Mánek a kritizuje, že u laní je podle mysliveckých zkušeností na jaře 90 procent kusů březích, a tedy velmi pravděpodobně část z laní byla také březí.
Své tvrzení dokládá Mánek i fotografií, na níž jsou vyvržené vnitřnosti laně i s mrtvým kolouškem těsně před porodem.
Dále zveřejnil fotografii postřelené čtyřleté laně, kterou dostřelili myslivci údajně v honitbě v Kašperských Horách. Ověřit původ těchto fotografií, o kterých Mánek říká, že je získal od šumavských myslivců, objektivně nelze.
Správa šumavského parku se proti nařčení brání a tvrdí, že k žádnému ulovení laně starší dvou let v období, kdy se nesmí lovit, nedošlo.
Fotografii zpochybňuje právě tím, že nelze dokázat, že šlo o zastřelení v národním parku. A odmítá, že by kdokoliv z lovců střílel na dospělé laně.
„Základním kamenem je erudice personálu, který myslivost vykonává, přísná evidence a kontrola. U každého kusu se ověřuje druh, pohlaví, věk podle velikosti, tělesné konstituce, tvaru těla, vývoje chrupu a jeho opotřebení. U samců ověřujeme orientačně věk i podle paroží. To se následně zaznamenává mimo jiné na lístek o původu zvěře a dále průběžně kontroluje až do doby prodeje zvěřiny,“argumentuje mluvčí šumavského parku Jan Dvořák.
Národní park střílí spárkatou zvěř proto, aby se nepřemnožila a neokusovala listnaté porosty a mladé stromky.
Loni podle statistiky ulovili myslivci 707 zvířat – konkrétně 321 kolouchů, 227 laní a 159 jelenů. U každého zvířete lze v systému dohledat místo ulovení i jméno lovce.
V největším českém národním parku žije zhruba 1 000 až 1 500 kusů jelení zvěře a každoročně se narodí zhruba 500 mláďat.
Správa parku tvrdí, že ve svých tabulkách jako kolouchy označuje jelení zvěř do jednoho roku života. V druhém roce už pak zvířata označuje jako jelena špičáka, nebo laň.
„Tedy evidenční označení laň se vztahuje i na zvěř mladší dvou let,“doplňuje mluvčí Dvořák.
Starosta Modravy Antonín Schubert je ale přesvědčen, že lovci, kterým správa šumavského parku za každé zastřelené zvíře platí, loví i laně.
„Na jednu stranu tady mluvíme o divočině, les ponecháváme kůrovci a na druhou stranu se tady snažíme vyhubit krále lesa. Už mnohokrát jsem se ptal, jestli je potřeba tak drasticky regulovat množství zvěře a na Kvildě pak za desítky milionů korun budovat jelení výběh. Většina zvířat je ulovena mezi jednou až třetí hodinou ranní u krmelců, kam se zvěř stahuje. Lovci střílejí prostě do kusu a střílejí pro peníze. V noci ani omylem nemohou vědět, jestli střílejí na roční, nebo dvouletou laň,“říká starosta Modravy Antonín Schubert.
Většina z odstřelených laní byla zabita v okolí Srní. MF DNES se snažila s několika lovci o situaci hovořit. Do jednoho všichni odmítli.
„Proč bych se s vámi bavil o tom, kde a co střílím? Vůbec mě to nezajímá,“zabouchl dveře například jeden z lovců. Správa parku dál trvá na tom, že všechny odstřelené laně byly mladší než dva roky, a tvrdí, že znovu překontrolovala všechny údaje o odlovených zvířatech.
Střelba v oboře
Na bývalého ředitele národního parku Jiřího Mánka chce správa parku za jeho slova podat trestní oznámení. Vzhledem k tomu, že v případě prokázaní odstřelu starších zvířat by se jednalo o trestný čin, případem se začne zabývat i policie.
Nutno dodat, že jeleni a laně v počtu okolo sedmi set kusů ročně se loví na Šumavě už roky. Bylo tomu tak i v dobách, kdy byl ředitelem právě Jiří Mánek. Střílení jelení zvěře na Šumavě vyvolalo debaty už loni, když správa parku navrhla do klíčového dokumentu „zásady péče o národní park“začlenit povolení lovit jeleny a laně v obůrkách.
To jsou oplocené areály, kam se zvěř na zimu stahuje. Správa šumavského parku ji tam přikrmuje, aby právě v zimě, kdy trávu přikryje sníh, zvěř neokusovala stromy v lesích. Od plánů nakonec kvůli protestům starostů ustoupila.
Policie vyšetřuje letos v Česku minimálně jeden takový čin, kdy myslivec postřílel jeleny v přezimovací obůrce, konkrétně u obce Malá Morávka pod Pradědem na pomezí Moravy a Slezska.