Lokálky na odpis trápí vesnice
Středočeský kraj chce ušetřit na vlacích desítky milionů korun, spousta obcí je ale proti.
Bezmála měsíc po rozhodnutí středočeského krajského úřadu o zrušení nebo omezení provozu na dvanácti železničních tratích nemají starostové v řadě obcí žádné informace o tom, v jakém rozsahu a po jakých trasách místo vlaků vyjedou náhradní autobusy. A tam, kde je mají, označují navrhovaná spojení jako nedostatečnou náhradu. Kraj jim nabízí možnost na trať připlácet.
Některé vesnice dokonce přijdou nejen o vlak, ale i o přístup k jakékoliv dopravní obslužnosti. To je příklad málo využívané trati mezi Rožmitálem pod Třemšínem a Březnicí, jež v současnosti představuje jediné spojení veřejnou dopravou pro několik vsí nacházejících se v okolí zhruba devět kilometrů dlouhé trati. Žije v nich dohromady asi stovka obyvatel a s náhradní dopravou se nepočítá.
„V zásadě dle vyjádření na schůzce nelze řešit každou osadu, spojení má kraj zabezpečit pouze mezi obcemi,“řekl MF DNES starosta Rožmitálu Pavel Bártl. Silnice mezi zmíněnými obcemi jsou navíc příliš úzké a pro autobusovou dopravu nevyhovující.
Podobné je to i na jiných místech, kde kraj už nechce objednávat vlaky. O přístup k veřejné dopravě mohou přijít zejména osady, tedy vesnice bez vlastního zastoupení, připojené k jiné obci či městu. Podle kusých informací o podobě náhradní dopravy by takto mohla být postižena Silvánka u Uhlířských Janovic nebo osada Strachovice na trati mezi Kralovicemi a Rakovníkem.
Studenti pojedou dvakrát déle
O podobě náhradního spojení nechce zatím mluvit ani středočeský radní pro dopravu Petr Borecký s tím, že vyjednávání jsou na začátku. Času ale není mnoho. Už v září musí kraj nahlásit, které železniční spoje v příštím jízdním řádu objedná a které ne. Od poloviny prosince pak místo zrušených vlaků budou muset začít jezdit autobusy.
„O náhradní autobusové dopravě zatím žádné informace nemáme,“tvrdí Martin Mach, starosta Mšena, nacházejícího se na trati mezi Mladou Boleslaví a Mělníkem. Zcela bez informací o rozsahu náhradní dopravy jsou rovněž starostové obcí a měst na trase vlaků mezi Rakovníkem a Kralovicemi, kde mají do budoucna podle představ kraje jezdit vlaky jen v sobotu a během letní sezony.
Zástupci obcí bojují za zachování alespoň pěti párů železničních spojů v pracovní dny. Nabízené posílení stávajících autobusových linek je totiž prý nemůže plnohodnotně nahradit.
„Vlak je přímý spoj. Ranní vlak využívají hlavně studenti, kteří pokračují dále do Rakovníku. Vlakem jedou zhruba 22 minut. Autobusem jedou přes 40 minut, protože ranní spoj je takříkajíc vyhlídkový a objíždí všechny vesnice,“uvedla starostka Čisté Blanka Čebišová.
Se zrušením vlaků mezi Plaňany a Kouřimí se nechtějí smířit ani starostové na Kouřimsku. Kraji proto navrhli, že by se na spojích podíleli finančně. „Můžeme přispět řádově desetitisíce korun. Co nám kraj nabízí, aby se osm obcí skládalo na částku 2,5 milionu korun, na to prostě nemáme peníze,“uvádí starosta Plaňan Martin S. Charvát.
Kraj navrhl svazku obcí v čele s Kouřimí čtyři varianty. Bezplatná je pouze ta, že vlaky ze směru z Peček končí v Plaňanech. Za zajištění víkendového provozu přes léto by
Lokálky, jimiž jezdí méně než 2 500 lidí za týden nemá smysl provozovat, pokud je možné autobusové spojení. Petr Borecký středočeský radní pro dopravu
obce musely doplatit 300 tisíc korun a 600 tisíc korun v případě, že by vlaky jezdily o víkendech i po zbytek roku.
Ne všichni jsou ale nespokojení. „Spoje jsou nahrazeny dle našich představ. Náhrada dokonce bude přínosem pro obyvatele Vraňan, kde tři autobusové spoje nově zastaví ve stanici Vraňany škola a Vraňany železniční stanice,“uvedl starosta Lužce nad Vltavou Patrik Rollo.
Havlíček, bojovník za lokálky
Zrušením nebo osekáním jízdních řádů na lokálkách má kraj ušetřit kolem 52 milionů korun ročně. Jde tak jen o zlomek ze zhruba 3,5 miliardy korun, které ročně zaplatí za veřejnou dopravu.
Hlavním argumentem kraje je to, že od státu nedostává z přerozdělených daní dostatek peněz, aby mohl nadále dopravu v současném rozsahu financovat. Navíc veřejná doprava bude v budoucnu kvůli zavádění zelených technologií nebo nového moderního železničního zabezpečovače zdražovat.
Vlaky jsou přitom na provoz dražší než autobusová doprava. „Náklady na jeden vlakokilometr provozování lokálky vycházejí na 95 až 135 korun, naproti tomu kilometr autobusové dopravy vychází na 40 až 50 korun,“uvedl kraj.
Úspora v rozpočtu kraje nicméně narazila u ministra dopravy Karla Havlíčka. Pokud by i jiné kraje pro rentabilitu vlaků stanovily stejnou metodiku, bylo by v Česku zrušeno 100 až 150 lokálek. I rušení nebo omezení provozu na uvedených dvanácti lokálkách zmaří státní investice za více než miliardu korun.
Jde o peníze, které stát do oprav a modernizace těchto tratí v nedávné minulosti vynaložil. Šéf resortů dopravy a průmyslu a obchodu tak zahájil sérii cest po těchto lokálkách. kde podporuje místní iniciativy proti jejich rušení.