Na desce je náš pohled na svět i smrt, tvrdí Southpaw
Pražská indie-popová kapela Southpaw se po rozpadu v roce 2011 vrací na scénu s osobně laděnou deskou nazvanou I'm Really Gonna Miss These Songs When I'm Dead.
Chtěli jsme znovu psát společně písničky,“říká klávesista Karel Havlíček, který s frontmanem Jiřím Burianem odpovídal na otázky.
Co předešlo návratu Southpaw?
Burian: Všechno, co jsme dělali v našich vlastních projektech. Za sebe musím říct, že jsem se na comeback hrozně těšil. Měl jsem období, kdy jsem si v autě pouštěl naše desky a hrozně se mi stýskalo. Po světu kapely, vztahu s ní, po tvůrčím procesu. Když jsem jezdil hrát jako koncertní kytarista s Emmou Smetanou, na jedné zvukovce jsem si zahrál naši skladbu Thousands z alba Boys Make Noise a rázem mi bylo jasné, to chci zpátky. Že chci znovu zažít tu emoci. A jsem vážně strašně rád, že se to povedlo.
Na nových skladbách jste pracovali průběžně?
Havlíček: Jirka dělal svoje písničky, já taky svoje a občas došlo k tomu, že jsem třeba dělal na nějaké hudbě a najednou mi z toho vylezl song pro Southpaw. Dal jsem ho stranou, pak jsem se sešel s Jirkou, přehráli jsme si svoje nápady, pak jsme udělali několik písniček spolu. Protože jsme chtěli zpátky ten pocit, kdy zase píšeme dohromady jako před lety.
Má nová deska nějaké spojující téma?
Burian: Je v ní obsažený náš pohled na svět, vztahy, duševní svobody, ale i smrt. Jinak než ji vidí západní civilizace.
Havlíček: Texty v Southpaw vždycky psal Jirka a mně se na nich hrozně líbilo, jak jsou autentické. Byla to naše generační výpověď, což platí i pro novou desku. Znovu zpíváme o tom, jací jsme a co právě teď prožíváme.
Uvažujete o koncertech, případně o další desce?
Havlíček: Na listopad plánujeme křest a koncerty, dál se uvidí. Burian: Southpaw byli vždycky hodně koncertní kapela, čili živě hrát určitě budeme. A pak se těším na to, až si s čistou hlavou sedneme a možná se pustíme do psaní dalších skladeb.
Havlíček: Materiálu budeme mít vždycky dost, protože oba něco nového tvoříme prakticky pořád.