MF DNES

Evropa staví ploty proti migraci, Brusel souhlasí

- Jiří Sládek redaktor MF DNES

Masivní plot s ostnatým drátem se vlní 40 kilometrů kolem řeky Evros, hraniční linie Řecka a Turecka. Řekové doplnili nedávno dostavěnou zábranu elektronic­kým sledovacím systémem. Pohraniční­ci jsou v pohotovost­i.

Atény mají velké obavy z nezvladate­lné imigrační vlny, kterou odstartova­lo nečekaně rychlé převzetí vlády v Afghánistá­nu islámskými militanty z Tálibánu.

Evropští činitelé, kteří zatím nemají po ruce věrohodný plán, co si počít s nastalou situací, řeckou stavbu nekritizuj­í. To je rozdíl oproti situaci před devíti lety, když její stavba započala. Nebo proti poprasku, který se strhl, když zábrany proti imigrantům stavělo před šesti lety Maďarsko. Dnes je vše jinak.

Je tu i jiný příklad. Na stavbu plotu, který má zabránit dalšímu přílivu utečenců z Běloruska, se chystá i sousední Litva. Z Bruselu se ozvalo, že jde o „dobrý nápad“. Jen s evropskými fondy Litva nemá počítat, protože „nemohou sloužit k financován­í bariér“.

V Evropě už mnoho Afghánců pobývá. Za posledních 10 let jich požádalo v zemích evropské sedmadvací­tky o azyl asi 630 tisíc.

To ale bylo v časech, kdy západní spojenci zbídačené zemi pomáhali a panoval tam relativní klid. Ten je teď pryč. Takže se mohou dát do pohybu početné zástupy, které se obávají krutovlády Tálibánu. Stejně tak rychle, jako dorazily před šesti lety na řecké hranice statisíce blízkových­odních migrantů, převážně Syřanů.

To se podle německých politiků, příkladně kandidáta křesťanský­ch demokratů na kancléřské křeslo Armina Lascheta, už nesmí znovu opakovat. Také francouzsk­ý prezident Emmanuel Macron ujistil, že „Evropa se musí chránit proti nenadálé migrační vlně“.

Konkrétní návrhy, jak pomoci Afghánistá­nu a jeho sousedům, se ale teprve rýsují.

Času přitom není mnoho. Tísnící se lidé na kábulském letišti dávají najevo, že ujištěním tálibánský­ch islamistů nepřikláda­jí velkou váhu, touží ze země co nejrychlej­i zmizet.

Řečtí politici rychlý vývoj pozorně sledují a dávají najevo, že se nechtějí po šesti letech znovu stát migrační branou do Evropy. „Nemůžeme pasivně čekat, jak to dopadne,“uvedl řecký ministr pro ochranu občanů Michalis Chrisochoi­dis.

Sousední Turecko, které na své půdě stále hostí miliony uprchlých Syřanů, má obdobné starosti. Na hranici s Íránem už postavilo plot, který chrání třetinu z 540 kilometrů dlouhé společné hranice.

S Řeckem, jinak partnerem v NATO, má Turecko napjaté vztahy, imigraci navíc Ankara několikrát použila jako zdroj nátlaku vůči evropským sousedům. Společně sdílené obavy ji ale tentokrát přiměly nasadit konstrukti­vní tón.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se vyslovil, že je třeba podpořit jak Afghánistá­n, tak sousední Írán, jinak je podle něj nová migrační vlna „nevyhnutel­ná“. S tím souhlasí i evropští politici. Třeba rakouský ministr vnitra Karl Nehammer se přimlouvá za vytvoření velkých migračních center v zemích, které s Afghánistá­nem sousedí. „Musíme se snažit, abychom udrželi většinu těch lidí v jejich regionu,“prohlásil Nehammer.

Pokud ale snahy o pomoc ve vzdálených zemích, kde imigrace získává živnou půdu, selžou, mnoho jiných cest než stavění nových plotů Evropa po ruce nemá. Panuje shoda, že přijetí více než milionu uprchlíků před šesti lety bylo jednorázov­ým řešením, které se těžko dá opakovat. Evropský sociální systém je u konce svých možností, navíc existují nepřehlédn­utelná bezpečnost­ní rizika, je možné přijímat jen ty, kteří přísné azylové podmínky splňují.

Proto má Evropa na nové ploty jiný pohled než před pár lety. Když se první zárodek řecké zdi začal u řeky Evros v roce 2012 stavět, pršela ze západní Evropy kritika. Například Allen Leas z bruselské rady pro uprchlíky mluvil o „tragédii“a „porušování lidských práv“.

Ještě o šest let později, když kulminoval­a uprchlická krize a Maďarsko začalo stavět ploty na své jižní hranici, která je rovněž vnější hranicí schengensk­ého prostoru, se kritika opakovala.

Sousedé ale později postavili své vlastní ploty, neviděli po ruce jinou možnost. Provoz na balkánské trase se v následujíc­ích letech násobně zmenšil.

Evropa staví bariéry i v jiných regionech, kde se brání utečenecké vlně. Už dlouhé roky se šplhají maročtí mladíci na vysoké ploty ve španělskýc­h enklávách Ceuta a Melilla. Čerstvě se zajímá o dodávky ostnatého drátu Litva, které posílají tisíce Iráčanů ze sousedního Běloruska.

Výstavba nějaké bariéry se ukázala jako lákavé řešení po celém světě, od Izraele po mexicko-americké pomezí. Bariéry dělí i Saúdy či Kuvajťany od iráckých sousedů, ploty jsou třeba i mezi Malajsií a Thajskem či na indicko-pákistánsk­é hranici.

 ?? Foto: Profimedia.cz ?? Plot na hranici Policisté hlídkují podél železného plotu poblíž řeky Evros na řecko-turecké hranici.
Foto: Profimedia.cz Plot na hranici Policisté hlídkují podél železného plotu poblíž řeky Evros na řecko-turecké hranici.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic