Alternativní taxi odmítají regulaci cen

Praha a Brno spustily kontroly, zda alternativní taxi dodržují ceny. Předražování neodhalily.

Na konci března zareagoval pražský magistrát na stížnosti cestujících na rapidní nárůst cen jízdného u alternativních taxislužeb a zpřísnil cenové podmínky, za které mohou provozovatelé alternativních taxíků nebo například replik historických vozidel přepravu nabízet. „To ve výsledku znamená, že nebudou jezdit za 2 200 korun na hodinu, ale za maximálně 36 korun za kilometr jako kdokoliv jiný,“uvedl tehdy radní pro dopravu Adam Scheinherr s tím, že kontroly snahy obcházení maximálně stanovené ceny odhalily.

Provozovatelé alternativní taxislužby, která v Česku bez taxametrů funguje dlouhodobě a kterou de iure povolila změna zákona až loni v létě, s povinností podřídit se cenové regulaci nesouhlasí. Tvrdí ale, že i přesto upravili algoritmy tak, aby ani zvýšená poptávka lidí po přepravě negenerovala vyšší ceny, než jaké stanovuje vyhláškou magistrát. V jiných městech totiž regulace neplatí.

A zapravdu jim dávají i výsledky kontrol, které oba magistráty uskutečnily. „Od června bylo provedeno celkem 31 kontrol alternativních taxislužeb, při kterých bylo zjištěno 17 porušení zákona o silniční dopravě, na základě kterých byly zadrženy tři průkazy řidiče taxislužby,“uvedl mluvčí pražského magistrátu Tadeáš Provazník. Mezi odhalenými přestupky ale nebylo zjištěno žádné předražování jízdného nad úroveň stanovenou místní vyhláškou.

Podobnou věc řeší i Brno. Magistrát

uvádí, že během koronavirových karantén kontroly taxislužeb přerušilo a po jejich obnovení doposud skončené kontroly žádné předražení neodhalily. „V srpnu 2021 bylo dosud uloženo sedm blokových pokut za drobné přestupky,“uvedla Radka Loukotková z brněnského tiskového odboru.

Dynamické oceňování

Alternativní taxislužby dobývaly tuzemský trh mnohem nižšími cenami, než bylo dlouhodobě nastavených 28 korun na kilometr jízdy v Praze. Využívají ale systém dynamického oceňování, kvůli kterému může cenu vyšponovat vyšší zájem cestujících během večerních špiček nebo například při prudkém dešti, kdy se lidem nechce čekat na zastávkách veřejné dopravy. Zatímco Polsko podobně jako Česko cenu taxislužeb včetně alternativních reguluje, slovenská Bratislava je příkladem města, kde cenu určuje jen nabídka a poptávka.

To ale podle manažera Uberu pro střední Evropu Romana Sysla neznamená, že by ceny přepravy u našich východních sousedů žádný strop neměly.

„Jsou zastropovány rozhodnutím samotné firmy na cenové hladině, která je o 17 procent vyšší než v Praze,“uvedl Sysel. To při přepočtu k pražským 36 korunám vychází na 42 korun na kilometr, respektive 1,65 eura.

Taxikáři alternativcům nevěří

Slibům alternativců, že ani ve špičkách ceny přepravy nerostou nad míru stanovenou obecní vyhláškou, nevěří zástupci klasických taxislužeb. Podle nich skutečnost, že magistrátní kontroly žádné pochybení nenachází, vyplývá z nízkého počtu kontrol nebo z toho, že úřady nemají zájem s alternativními dopravci rozdmýchávat další konflikty.

„Máme screenshoty, že je nabízena jízda asi za 206 korun na půl kilometru,“uvedl předseda Sdružení českých taxikářů Petr Polišenský.

Zatímco alternativní taxikáři argumentují, že u jízdy prostřednictvím aplikace zná cestující cenu jízdy dopředu a není tedy důvod, aby stát do obchodního vztahu vstupoval, klasičtí taxikáři tvrdí, že mají podobné náklady a není důvod, aby během přepravních špiček rostly výnosy jen některým dopravcům.

Podporu získali alternativní dopravci i v prezidentovi Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáši Prouzovi. „Regulace maximální ceny měla smysl v minulosti, kdy neexistovaly aplikace a zákazníci nemohli přesně vědět, kolik nakonec zaplatí. Jenže dnes je to jiné – Uber i Bolt stejně jako některé další taxislužby ještě před objednáním jízdy nabídnou konečnou cenu, takže na straně zákazníka neexistuje žádný nedostatek informací. Stát také nereguluje cenu nábytku v obchodě nebo sushi v restauraci,“uvedl Prouza.

Zrušení cenových stropů, které kromě citované Prahy jsou v Brně stanovené na 30 korun a obě města pak shodně stanovují 60korunovou nástupní sazbu, podle šéfa svazu obchodu umožní lépe vybalancovat nabídku a poptávku.

„Když je večer a začne do toho pršet, tak jsou lidé ochotní zaplatit více,“uvedl Sysel. Regulace podle něj způsobuje to, že se ke službě nedostanou lidé, kteří by byli ochotni si v takovéto situaci připlatit.

Regulace ceny měla smysl v době, kdy klient nevěděl předem, kolik zaplatí.