50 českých krás: Pražské věže
Věže v české metropoli každý spočítal jinak
Ikdyž je rčení o stověžaté Praze jedním z klišé, která se tradují, první zmínka o Praze stověžaté je ze začátku 19. století od spisovatele Josefa Hormayera. K prvnímu známému výpočtu se dopracoval matematik Bernardo Bolzano, ten vynechal věže vodárenské a ty na soukromých domech. Došel přitom k počtu 103 a například podle organizace Prague City Tourism je věží dnes přes 500, jistí nadšenci dokonce věže počítali z letadla a napočítali jich okolo tisícovky – tedy bez těch z měšťanských domů.
Právě kritérium výpočtu přitom zásadně ovlivňuje výsledek, který byl téměř při každém počítání zatím odlišný. Podle místopředsedkyně Klubu Za starou Prahu Kateřiny Bečkové také část věží postupem času zaniká.
A nejde o bourání. Zkáza věže může vypadat i tak, že věž zastíní okolní vysoká zástavba – to je případ Hradební věže staroměstského opevnění v Bartolomějské ulici, která je ukryta ve vnitrobloku tamních činžovních domů.
Kdo je na reliéfu?
K pražským věžím se pojí celá řada záhad a podle Bečkové to zdaleka není jen kvůli jejich nevyjasněnému počtu. „Nejraději mám menší Malostranskou mosteckou věž, které se říká Juditina. Je ve svém jádru z 11. století a později byla renesančně přestavěna, uvnitř je románský reliéf dvou postav v téměř životní velikosti, který je záhadný. Není známo, jaké postavy tam jsou vyobrazeny, ale jedna z nich je pravděpodobně panovník. Prohlídka pro veřejnost tam bývá jednou za měsíc,“říká Bečková.
Sousední větší Malostranská mostecká věž je ale přístupná každý den stejně jako Staroměstská mostecká věž. Ta je nejoblíbenější pražskou věží pro člena české sekce Mezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS), Josefa Štulce.
„Celé Praze pochopitelně kraluje velká jižní věž svatovítské katedrály a Staroměstská mostecká věž má parléřovskou výzdobu,“říká památkář.
Staroměstská mostecká věž přitom byla původně zdobená ještě bohatěji. Z pohledu od mostu byl zničen švédským vojskem při ostřelování v roce 1648 portrét císaře Karla IV. a jeho manželky Alžběty Pomořanské.
Pro Prahu jsou podle Štulce také velmi charakteristické obě věže Týnského chrámu. „Silueta krovů těchto věží je opravdu velmi bohatá a ve své době ani nemá žádnou analogii,“říká památkář a vyzdvihuje i staroměstskou radniční věž.
„Je zajímavá například tím, že v ní byl vybudován orloj – ten původní někdy na konci 14. století, který později získal za jagellonské doby mnohem bohatší podobu,“dodává Štulc. Ideální výhled na historické centrum i se všemi věžemi je podle
Kláry Malé z Prague City Tourism z Petřínské rozhledny.
„Dnes si lze jen těžko představit, že vyrostla za necelých pět měsíců v roce 1891. Má celkem 299 schodů, ale lidé vystupující nahoru se s těmi, kteří jdou dolů, nepotkají, protože schodiště je dvouramenné,“připomíná Malá.