Ruské našlapování kolem Tálibánu
Moskva zvolila pragmatismus: diplomacii a demonstraci síly
S příchodem radikálů z hnutí Tálibán do afghánské metropole Kábulu zamířilo Rusko znovu k pragmatismu. Na rozdíl od západních kolegů, kteří se postupně evakuovali, ruské diplomatické zastoupení jako jedno z mála zůstává na svém místě a nešetří vlídnými slovy vůči bojovníkům z Tálibánu. To ovšem nic nemění na tom, že i Moskva sleduje chaotickou situaci v regionu s obavou. A zatímco na jedné straně aspoň naoko zachovává klid, na straně druhé cvičí vojáky pro boj s teroristy.
„Bedlivě situaci sledujeme,“prohlásil počátkem týdne ruský prezident Vladimir Putin. Jedním dechem ale dodal, že Rusko se vojensky vměšovat do vnitřních záležitostí země nechystá.
Pragmatické našlapování kolem Tálibánu není příliš překvapivé. Souvisí i s vlastní porážkou, které se v zemi dostalo Sovětům v 80. letech a kterou si mnozí Rusové ještě příliš živě pamatují. Na rozdíl do Západu Moskva díky tomu nechovala ani iluze o vývoji v zemi po odchodu spojeneckých vojáků a stávající události zastihly Rusko alespoň částečně připravenější. Vůči Afghánistánu razí nyní Kreml dvojí strategii – na jedné straně diplomatická jednání, na straně druhé demonstrace síly a jasné vymezení ruských hranic, které by Tálibán neměl překročit.
Pomalé oteplování
Ruská reakce na konečné ovládnutí Afghánistánu radikály byla ve srovnání se Západem o poznání klidnější. Moskva včera sice začala evakuaci asi 500 svých občanů a zájemců z dalších států, ruské zastoupení ale v zemi zůstává. Ruští diplomaté se setkali se zástupci Tálibánu
už do 48 hodin od pádu Kábulu a zdvořilostmi zatím stále nešetří. Ruský velvyslanec v Afghánistánu Dmitrij Žirnov označil bojovníky za „normální chlapy“, kteří si vzali na starost ochranu ruské ambasády v Kábulu, zatímco Putinův zvláštní zmocněnec pro Afghánistán Zamir Kabulov si pochvaloval vzájemnou spolupráci, která je prý lepší než se „Západem nastrčenou vládou“uprchlého prezidenta Ašrafa Ghaního.
Zatímco s tím měl Kreml spíše chladné vztahy, Tálibáncům se dosud dostávalo spíše mírnějších slov z Moskvy. Ta se v posledních letech usilovně snaží navázat s radikály lepší vztahy a po pádu Kábulu se postoj Rusů vůči hnutí nadále ještě výrazně oteplil. Ruské uznání nové vlády nicméně na pořadu dne zatím není. Tálibán například nadále oficiálně zůstává na ruském seznamu teroristických organizací a i všeobecná negativní konotace vůči bojovníkům může být překážkou rychlého uznání. I proto už od termínu „teroristé“odstoupil třeba šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, státní zpravodajská agentura TASS ho nedávno začala zaměňovat za označení „radikálové“.
„Pro Moskvu nebude jednoduché vysvětlovat, proč když Talibánci běhali po horách, byli špatní a teď se jich nemusíme bát,“okomentoval webu Deutsche Welle ruský expert na Afghánistán Andrej Serenko.
Na druhou stranu bude Rusko přece jen usilovat o posílení vlastního vlivu na region a právě uznání tálibánské vlády by mu k tomu mohlo pomoci. Výměnou pak může žádat především zajištění bezpečnosti sousedních zemí a celé střední Asie, které patří do strategického prostoru Ruska.
Bezpečnostní riziko
Bezpečnost hranic je hlavním důvodem ruského bolehlavu. Moskva se obává zejména posílení jiných teroristických skupin, jako je Islámský stát či al-Káida, a především pak přelévání se extremismu do sousedních států a následně do samotného Ruska. Minulý týden tak začalo v Tádžikistánu společné vojenské cvičení, které bude trvat měsíc. Počátkem srpna už ruští vojáci cvičili s tádžickými a uzbeckými kolegy nedaleko afghánské hranice.
Podle některých ruských expertů přitom nebezpečnější jsou pro afghánské sousedy teroristé z jiných proudů než z Tálibánu, kteří by chaosu v zemi mohli zneužít. Jedním z vůbec nejhorších scénářů by pak bylo propuknutí bojů mezi jednotlivými islamistickými skupinami uvnitř země.