Válka mezi prezidentem a šéfem BIS se stupňuje
Ředitel Koudelka před poslanci vyloučil, že by kontrarozvědka odposlouchávala prezidenta
Konflikt mezi Pražským hradem a Bezpečnostní informační službou (BIS) se vyhrocuje. Šéf tajné služby Michal Koudelka včera na uzavřeném jednání ve Sněmovně popřel obvinění Miloše Zemana, že BIS odposlouchávala prezidenta i další ústavní činitele. Stejně tak šéf kontrarozvědky odmítl, že by na něj premiér Andrej Babiš tlačil, ať zastaví sledování prezidentova poradce Martina Nejedlého.
Hrad včera reagoval dalším ostrým výpadem: „Pan Koudelka dlouhodobě porušuje zákon a zpravodajské prostředky BIS zneužívá ke shromažďování informací pro svoji osobní potřebu.“
Podle mluvčího Unie státních zástupců Ondřeje Šťastného však nemají žalobci důvod se případem zabývat.
Kvůli slovům Miloše Zemana z minulého týdne, že ho šéf civilní kontrarozvědky nechal sledovat, se včera sešla sněmovní komise pro kontrolu BIS. Na jednání, které se odehrálo bez přítomnosti veřejnosti za zavřenými dveřmi, dorazil i sám Koudelka.
„Kategoricky odmítl obvinění z úst prezidenta. Ujistil nás, že v průběhu výkonu jeho funkce nebyla na nikoho z nejvyšších ústavních činitelů použita operativní technika,“prohlásil po jednání předseda komise a poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Zároveň však připomněl, že ani ústavní funkce nevylučuje politiky z možnosti, že je bude služba sledovat.
Na veřejnost se v minulém týdnu dostaly informace, že BIS odposlouchávala prezidentova ekonomického poradce Martina Nejedlého. Údajně se tak dělo kvůli jeho obchodním aktivitám a vazbám na Rusko. Sám Nejedlý v minulém týdnu potvrdil, že o sledování věděl.
Poslanci se postavili za BIS
Prezident Miloš Zeman také tvrdil, že o svém domnělém odposlouchávání informoval premiéra Andreje Babiše, který mu měl za přítomnosti kancléře Vratislava Mynáře sdělit, že odposlechy zastavil. „Ale nebyla to pravda, protože z útrob BIS jsem se dozvěděl, že odposlechy pokračují,“prohlásil v neděli prezident Zeman.
Premiér Babiš to však opakovaně popřel a včera se k němu přidal také šéf kontrarozvědky. „Jasně zaznělo, že pan premiér nevyvíjel žádný tlak na pana Koudelku, aby zastavoval jakékoliv prověřování osob z okolí prezidenta. To v minulých dnech zaznělo z úst prezidenta i v médiích. Pan Koudelka nám to však na jednání jednoznačně popřel,“ujistil místopředseda sněmovní komise Robert Králíček (ANO). Podle informací Deníku N Koudelka poslancům údajně řekl, že sledování spolupracovníků prezidenta navrhl před lety bývalý ředitel analytiky BIS Jiří Rom. Ten dnes paradoxně pracuje pro Kancelář prezidenta republiky, kam nastoupil téměř bezprostředně po odchodu z BIS. Poslanci se po jednání s Koudelkou nicméně usnesli, že BIS postupovala podle zákona.
Ostrá odpověď Hradu
Jen několik minut poté, co poslanci seznámili s výsledky jednání novináře, přišel Hrad s razantní odpovědí. Šéfa civilní kontrarozvědky obvinil z toho, že zpravodajské prostředky BIS zneužívá „ke shromažďování informací pro svoji osobní potřebu“.
Zeman však konkrétní důkazy nepřinesl. Proto se případem nezabývají ani žalobci. „Je to spor mezi prezidentem a zpravodajskou službou. Žádný konkrétní podnět zvenčí mi v této věci není znám. Nezabýváme se tím,“řekl MF DNES mluvčí Unie státních zástupců Ondřej Šťastný.
Hrad také uvedl, že Zeman od Koudelky již od roku 2018 žádá vysvětlení, zda sledování jeho spolupracovníků odhalilo konkrétní bezpečnostní hrozby pro stát. Šéf BIS však prý Hradu neodpovídá. „Prezident do dnešního dne nedostal v rozporu se zákonem na svoji otázku jakoukoliv odpověď. Zároveň nebyl upozorněn na žádná bezpečnostní rizika ve svém okolí,“uvedla v prohlášení prezidentská kancelář. Zeman práci BIS dlouhodobě kritizuje. Civilní kontrarozvědku v minulosti označil dokonce za „čučkaře“. Koudelku již šestkrát odmítl povýšit do hodnosti generála, jak mu opakovaně navrhovala vláda. Koudelkovi skončil mandát ředitele BIS 15. srpna. Prezident Miloš Zeman usiloval o to, aby v čele tajné služby nadále nepokračoval. Vláda Andreje Babiše však Koudelku i přes výhrady hlavy státu pověřila dočasným vedením civilní kontrarozvědky. O novém řediteli má rozhodnout podle plánu nový kabinet po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny.