Vědci určili jednoho společného prapředka
Nově příchozí skupiny, které u nás měnily pravidla a nahradily kulturu původních obyvatel, privilegovaní muži anebo záhady únětické kultury. I to náleží k převratným objevům studia pravěké společnosti, zveřejněné badateli z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR (ARUP) a německého ústavu Maxe Plancka pro výzkum historie lidstva.
„Archeologové doplnili další velké kusy mozaiky pravěké Evropy. Díky analýzám genomů 271 jedinců, kteří žili na území dnešních Čech před zhruba 7 000 až 3 500 lety, zjistili, že pravěk byl mnohem dynamičtějští,“vysvětlila Eliška Zvolánková z Akademie věd ČR. Na území nynější Prahy a Čech v eneolitu (pozdní době kamenné, pozn. red.) přicházely skupiny z lesních a lesostepních oblastí východní Evropy. Po svém příchodu mimo jiné asimilovaly místní ženy. Ty byly potom pohřbívány způsobem běžným u příchozích skupin. Podle genetické analýzy však nevykazují žádný „stepní“podíl ve své DNA.
Další zajímavostí plynoucí z výzkumu je, že patrně jenom někteří muži v éře kultury se šňůrovou keramikou (před ca 4 900–4 400 lety) měli právo plodit potomstvo. „To
Pravěký hrob může odrážet vznik nových sociálních struktur nebo vědomých, cílených regulací sexuálního chování, které vedlo ve svém důsledku k vytvoření systému, kde měla jen omezená skupina mužů právo plodit potomstvo,“uvedl Luka Papac, vědecký pracovník ústavu Maxe Plancka.
Muži s výsadami
Zásadně se totiž ve zmíněné epoše snížil počet mužských rodových linií. Zatímco po příchodu na území dnešních Čech existovalo nejméně pět různých mužských příbuzenských linií, v pozdějším období už to byla téměř výhradně jen jedna.
To znamená, že všichni muži byli v zásadě potomky jediného, geneticky nepříliš vzdáleného předka.
Novinky studie přináší také o únětické kultuře (ze starší doby bronzové, pozn. red.). Její jméno je spjato s lokalitou poblíž Prahy. Ovšem přibližně 80 procent mužských rodových linií se v této době objevuje na českém území nově. „Toto zjištění je překvapivé. Neočekávali jsme, že doklady nějakého genetického zlomu na přelomu eneolitu a starší doby bronzové budou výrazné a zasáhnou podstatnou část zdejší populace,“uvedl spoluvedoucí projetu Michal Ernée z ARUP. (boh)