Kdo smí česat ovoce u silnic
Na Vysočině mají podrobný ceník. Jablka jsou nejlevnější.
Je to každoroční dilema milovníků ovoce. Na jedné straně mají prázdné zavařovací sklenice a sudy na kvas. Na druhé straně chodí kolem obsypaných ovocných stromů u silnic, které provokují k očesání. Jenže pozor – komu strom nepatří, toho nejsou ani plody.
Stromové aleje patří většinou správcům komunikací. U dálnic a silnic 1. třídy ve správě ŘSD se moc ovoce tak jako tak nesbírá. Jiná je ale situace u silnic 2. a 3. tříd, které mají na starosti kraje. O tom, jestli si zájemce může ovoce v klidu odvézt, pak rozhodují správy krajských silnic a jejich pohled zdaleka není jednotný.
Své ovoce si hlídají například silničáři v Olomouckém kraji. „Už se stalo, že jsme někoho přistihli, že nám trhá ovoce ze stromů. Řešíme to prozatím domluvou. Nevím o tom, že by nám někdo organizoval nájezdy na stromy,“říká Tomáš Vaida, provozní náměstek Správy silnic Olomouckého kraje.
Silničáři sice nabízejí po dohodě stromy k očesání, je ale nutné zaplatit. Poplatek je fixní – padesát korun za strom. Pokud česáč nezaplatí, dopouští se přestupku, a když ho někdo chytí, může dostat pokutu.
Nejdražší jsou švestky
Ještě propracovanější systém na česání mají silničáři na Vysočině. Tam jsou poplatky rozdělené dokonce zvlášť podle druhu ovocného stromu. Nejlevnější jsou jabloně, třešně a višně, které je možné očesat za 30 korun na jeden strom.
Hrušně, ořechy a jeřabiny stojí 50 korun. Nejdražší jsou švestky, které jsou nejoblíbenější surovinou na výrobu domácích pálenek.
U těch musí za strom zájemce zaplatit stovku. Záleží i na množství plodů, s nímž je člověk načapán.
„Nemáme vůbec nic proti těm, kteří si natrhají dva pytlíky ovoce pro vlastní potřebu. Plody by zůstaly na stromě, postupně opadaly a auta by je rozjezdila,“vysvětluje vedoucí oddělení správy majetku krajských silničářů Ivana Mojžyšková.
„Nelíbí se nám ale velkosběrači, kteří bez povolení otrhají hned několik stromů najednou a na majetku silničářů pak sami vydělávají,“dodává Mojžyšková.
Ideální je podle silničářů zamluvit si strom třeba měsíc před předpokládanou úrodou. Po rezervaci zájemce dostane speciální cedulku, kterou může na strom zavěsit, aby
Nelíbí se nám ale velkosběrači, kteří bez povolení otrhají hned několik stromů najednou a na majetku silničářů pak sami vydělávají.
bylo jasné, že úroda je zabraná. Až plody dozrají, může si je odvézt. Že nebude někdo rychlejší, mu však garantovat nikdo nedokáže. I poctivci se tak může stát, že mu předplacenou úrodu někdo vyfoukne.
Divoký sběr
Na druhou stranu většina krajů se k ovoci u silnic staví mnohem benevolentněji.
„Systém, který by sběr ovoce u cest řešil, u nás neexistuje. Když ho někdo bude sklízet, určitě ho za to nebudeme kárat. Bude mít možnost,“krčí rameny jednatel Správy a údržby silnic Zlínska Libor Lukáš. Dodává ale, že sám by se do sběru nepustil. „Slivovici ze švestek, které rostou podél cest, bych nepálil,“dodává Lukáš.
Jinde se silničáři neobávají ani tak o ušlé zisky jako spíše o bezpečnost. Pohyb blízko silnice může být přece jenom zbytečným rizikem. A tak vznikají paradoxy jako v Královéhradeckém kraji.
Tam sice sběr u silnice zpoplatněný není, ale zájemci by stejně měli o povolení zažádat. A pravděpodobně budou mít smůlu. „Ve většině případů k tomu souhlas nedáváme,“říká místní koordinátor Správy silnic Martin Neuwirth. Důvodem je právě obava o bezpečnost.
S přispěním regionálních redakcí