Spojenci nás za evakuaci pochválili
Velvyslanec u NATO Landovský o odchodu z Afghánistánu
PRAHA, BRUSEL Během celého afghánského tažení bylo Česko aktivním hráčem. V rozhovoru pro MF DNES to řekl velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Pro Severoatlantickou alianci je zklamání, že její úsilí nevedlo k obraně Afghánistánu. „Kritizovat ji před koncem stahování je však předčasné,“myslí si Landovský.
Objevují se hlasy, že NATO v Afghánistánu prohrálo. Jak to vnímá Aliance?
V Afghánistánu se odehrávaly války dvě. Jedna byla proti terorismu a proti síti al–Káida po 11. září. V té se dosáhlo nesporných úspěchů a z Afghánistánu nikdo na Západ neútočil. Došlo nakonec k dopadení Usámy bin Ládina, sítě byly zpřetrhány. Druhá válka je občanská. Ta má jenom čtyři aktéry: centrální vládu, povstalce, Afghánce a vnější prostředí. A tam jsme podporovali centrální afghánskou vládu, která v podstatě bez boje prohrála.
Takže je to pro NATO zklamání?
Do jisté míry je zklamáním, že naše úsilí nakonec nevedlo k účinné obraně afghánského zřízení. Tam určité zklamání vidím a je třeba to vyhodnotit do budoucna.
V posledních letech se NATO dostává pod tlak kritiky z Evropy. Francouzský prezident Emannuel Macron, ale i například český prezident Miloš Zeman mluví o tom, že je NATO potřeba reformovat. Nevyjde Aliance z afghánské mise slabší i vzhledem k tomu, že stažení vytvořilo prostor pro kritiku?
Kritizovat v tuto chvíli, když ještě není dokončené stahování, by bylo předčasné. Vyhodnocování afghánské zkušenosti přijde potom, co se 31. srpna nejspíš dokončí stahovací fáze. Kritika v tuto chvíli neprospívá atlantickým vztahům. Pojďme si to vyříkat interně. Já bych teď nechtěl být tím, kdo kritizuje, pokud neexistuje na straně kritiků plán, jak situaci zvládnout. Příspěvek Spojených států ve válce proti terorismu i v kolektivní obraně je zhruba dvoutřetinový. Naše armáda bojovala s americkými vozidly, vysílačkami, drony a měli bychom tuto věc také promítnout, pokud se budeme pouštět do případné kritiky.
A je nějaký takový plán?
Myslím si, že vést boj s tak rozvětvenou sítí světového terorismu bez Spojených států jednoduše nejde.
Češi se při evakuační akci v Afghánistánu zapojili aktivně. Projevilo se to nějak na naší reputaci v Alianci?
NATO to vnímá, protože jsme byli opravdu dospělý a zodpovědný spojenec, který nezatěžoval společné kapacity a všechny svoje nároky na stahování z Afghánistánu vyřešil sám, vlastními letadly, pomocí organizace. Využili jsme přitom bezpečné zóny letiště, jejíž existenci nejenom Spojené státy, ale i Velká Británie a další státy umožnily. Je potřeba si uvědomit, že naše úspěšná operace závisela i na poměrně drahých letadlech CASA, která máme a která evakuaci provedla.
A nepůsobilo to naopak tak, že Češi jsou sólisti, a že když se láme chleba, hrají sami na sebe?
Nemyslím si, že to je dojem, který jsme zanechali. Navíc spousta zemí nedokázala stáhnout ani své diplomaty, ani své spolupracovníky a potom musela úpěnlivě žádat o pomoc další. My jsme měli možnost naopak pomoci některým zemím.
Jak výjimečný akt byla tato pomoc v rámci Aliance?
Jsme k sobě navzájem velice solidární, takže to fungovalo rychle a bylo to pozitivně přijato. Aliance stojí na vzájemné solidaritě, ale vysoký stupeň organizace a kvalitní provedení českého stažení určitě zanechaly dobrý dojem. Tým KAMBA a zejména pan velvyslanec Baloun odvedli vynikající práci.
Střílelo se u brány?
Střílelo se tam.
Nakonec i velvyslanec Jiří Baloun popisoval, jak se rychle zkracovaly odhady, dokdy bude nutné z Afghánistánu odjet. Má už NATO vyhodnoceno, proč se plány musely narychlo měnit?
Já si myslím, že tím hlavním problémem byla absence vůle bojovat na afghánské straně. Že převládl náš instrumentální pohled na konflikty, tedy počítání pušek a hodin výcviku, nad psychologickým faktorem. To je první věc, ale zpráva o realitě je tak překvapivá, že ji možná systém neuměl poslat na úroveň politického rozhodování. Možná i ze strachu, že by způsobila paniku.