Drony ruší zvěř, ochránci chtějí přísnější zákon

Nesmí se létat nad městy, nad letišti a teď chtějí vyhnat piloty dronů správci chráněných oblastí. Sokoli nemohou hnízdit.

Stát už konečně ví, kolik je v Česku dronů a jejich pilotů. Od 1. ledna 2021, kdy platí povinnost registrace, se přihlásilo téměř 30 tisíc pilotů + 32 tisíc dronů. Podle odhadů by jich do konce roku mohlo být 50 tisíc.

„Každým dnem se registruje asi 30 nových pilotů. Největší nárůst očekávám na Vánoce, kdy lidé dostávají drony jako dárek, loni to naskakovalo po stovkách,“počítá Jiří Beran z oddělení bezpilotních systémů Úřadu pro civilní letectví.

Ani registrace dronů ale nezastavila přestupky jejich majitelů, létají tam, kde se to nesmí. Třeba nad areály nemocnic, Pražským hradem nebo nad rezervacemi, kde ruší zvířata. Ochránci už volají po zpřísnění zákonů.

Drony v chráněných územích. Problém, který zatím nikdo neřešil. S rostoucí popularitou a počtem provozovaných malých, na dálku řízených bezpilotních vrtulníků vyvstala otázka, jestli jejich provoz na území chráněných oblastí neomezit. Za změnu legislativy lobbují zejména ochránci přírody. Drony totiž ruší vzácné druhy živočichů, především dravé ptáky.

Poslední případ se stal v Českém ráji. Drony zde patrně vyrušily při hnízdění sokoly stěhovavé, kteří se tu objevují teprve druhým rokem.

Ze sedmi párů sokolů, kteří se snažili vyvést mláďata, se to podařilo jen ve čtyřech případech. Ostatní hnízda vyplašení ptáci opustili. Místní správa CHKO Český ráj se proto rozhodla kolem hradu Trosky, kde sokoli hnízdí, vyhlásit příští rok bezletovou zónu od ledna do konce června.

„V okruhu 300 metrů kolem hradu se nebude smět létat s drony. Dáme tam cedule, lidé se to dozví na parkovišti i u kasy. Ty slušnější to snad odradí,“doufá šéf správy CHKO Český ráj Jiří Klápště. „Přímo pod Troskami kolem hradeb je hřbitov dronů. Každoročně jich tam několik najdeme rozmlácených,“zdůrazňuje Klápště. V členitém terénu totiž stejně piloti dronů „nabourají“.

Chráněné krajinné oblasti nejsou na seznamu lokalit, kde by dron už dnes nesměl létat. Povolení k provozu dronů zde musí mít jen komerční drony a velké modely nad 25 kilogramů, kterých je minimum. Malé drony kolem váhy jednoho kilogramu zde povolení nepotřebují.

„Bohužel, nejdříve se objevilo velké množství dronů a až pak se vymýšlely předpisy, takže lidi ani pořádně neví, kde létat a kde ne,“upozorňuje Dominik Franc, vedoucí správy CHKO Moravský kras. Právě zde drony ruší hnízdící sokoly také. Dronaři nalétávají přímo nad hnízda sokolů u Býčí skály, aby si udělali záběry mláďat. „Musíme to místo vždy hlídat a vyhánět je odtamtud. Děje se to každý rok a štve mě to. Sokoli jsou velmi citliví a sebemenší vyrušení hnízdění zhatí,“komentuje Franc.

Drony létají i nad Broumovskem, kde dravci rovněž hnízdí. Podle šéfky zdejšího CHKO Hany Heinzelové se situace poslední roky zhoršila.

„Tím jak klesá cena těchto hraček, častěji jsou v držení návštěvníků, kteří si chtějí natočit unikátní záběry,“reaguje Heinzelová.

Na přítomnost dronů jsou citliví zejména ptáci hnízdící vysoko v korunách stromů nebo na skalách. Takové druhy vnímají dron jako predátora, kdy před ním buď uletí a hnízdo opustí, anebo na něj zaútočí.

Pták ze střetu s dronem obvykle vyjde s těžkými zraněními od vrtulí.

„Samozřejmě nejde sledovat všechny hnízdící dravce, takže předpokládám, že případy přerušeného hnízdění nebo zranění, o kterých víme, jsou jen špičkou ledovce. Skutečné počty budou mnohonásobně vyšší. Poslední roky je to extrémní.

Není snad den, abych nad sebou v přírodě neslyšel bzučet dron,“říká ornitolog Martin Pudil.

Problému si povšimla i Agentura ochrany přírody a krajiny, která zajišťuje výkon státní správy na území chráněných krajinných oblastí. Její šéf František Pelc chce možnost omezit drony v CHKO prosadit do české legislativy.

„Vyhlašovat bezletové zóny, jako se to děje v Českém ráji, je provizorní řešení, které neodsuzuji, ale není to systémové. Musí vzniknout nástroj, jak to umožnit všem plošně. Vede se o tom diskuse. Nějaký návrh pro změnu legislativy už se rodí. Představuji si to tak, že by se správám CHKO umožnilo formou vyhlášky lety dronů omezit. Není to ale boj proti dronům, ty zcela zakázat nechceme,“řekl MF DNES Pelc.

Drony jsou ale problémem i jinde než v CHKO. Legislativa jejich provoz zapovídá třeba nad letišti a Pražským hradem. Zde to majitelé dronů porušují v Česku nejčastěji. „Turisti si chtějí vyfotit Hradčany, třebaže je tam bezletová zóna. Přijde je to draho. Policie nám tyto zabavené drony vozí, je to v podstatě denní záležitost. Pokuta je tam nejméně deset tisíc,“ varuje Jiří Beran z Úřadu pro civilní letectví.

Dalším takovým místem je Sněžka. Zde Krkonošský národní park eviduje několik stovek nelegálních přeletů dronů ročně. „Každou druhou službu nám strážce hlásí dron na Sněžce. Bohužel v davu tisíce lidí se pilot špatně hledá, ale nejčastěji jde o Poláky, kteří argumentují, že v Polsku je to povolené. Samozřejmě že v Polsku je to zakázané také,“uvádí mluvčí KRNAPu Radek Drahný.

Vletěl do nemocnice

Pomocí dronů se například ani nesmí přesouvat předměty. Přesto to občas někdo zkouší. Naposledy před třemi týdny chytil strážník v Doksech dron se zásilkou pervitinu. Navíc let dronu by zde byl zakázaný, i kdyby drogy nenesl. Létat nad zastavěným územím se nesmí. Hrozí za to vysoké sankce. Stotisícovou pokutu si od Úřadu pro civilní letectví vysloužil před lety fanoušek fotbalové Slavie, který během utkání létal s dronem nad hřištěm i diváky.

„Málokdo si umí představit, jak obrovskou kinetickou energii dron má. Před třemi lety proletěl dron vážící 1,6 kilogramu drátěným sklem v nemocnici v Motole. Kdyby naletěl do davu, tak jednoho může zabít a ostatní propadnou panice a ušlapou ty okolo,“dodává Jiří Beran.

Přímo pod Troskami je hřbitov dronů. Každoročně jich tam několik najdeme rozmlácených.