Politici k zákazu benzinových aut

Anketa MF DNES: Jak se politické strany stavějí k plánům EU na elektromobilitu

Už za 14 let má podle plánů Evropské komise skončit prodej nových aut se spalovacími motory. Vozy podle návrhu nebudou smět kvůli ekologii produkovat žádné emise oxidu uhličitého. Povolena tak bude jenom výroba aut na elektřinu či vodík.

A to je pro Čechy velký problém – jejich cena je nesrovnatelně vyšší než benzinových nebo dieselových vozů.

V Česku zatím jezdí jen zhruba 8 500 elektromobilů, což nás staví na chvost Evropské unie. Zatímco český zákazník musí na nejprodávanější elektromobil v tuzemsku, Škodu Enyag iV (v základní výbavě za 1,08 milionu korun), vynaložit 33 průměrných měsíčních platů, průměrně placenému Nizozemci stačí na stejný vůz šetřit jen 10 měsíců. Nizozemsko navíc na rozdíl od Česka přechod na elektromobilitu podporuje dotacemi, jimiž se snaží zlepšit dostupnost elektroaut i pro méně movité občany.

Čím víc, tím líp anebo hůř

MF DNES proto oslovila politické strany a hnutí, jak se k zákazu spalovacích motorů stavějí. Případně zda mají k přechodu na elektromobilitu konkrétní plány, aby jejich voliči nemuseli začít „chodit pěšky“.

Většina z nich se staví k návrhu Bruselu zdrženlivě.

„Domníváme se, že návrh je ukvapený a příliš ambiciózní a termín zákazu by měl být později. Prioritou pro nás je, aby se zákazem nezhoršila dostupnost nákupu osobních aut,“řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Podobně návrh komise odmítá také koalice Spolu, SPD či komunisté.

„Politika zákazu a tvrdé regulace nepovede k rozvoji nových odvětví. Naopak může vést spíše k destrukci celých průmyslových odvětví a ohrožení pracovních míst,“reagoval bývalý ministr dopravy za ODS Zbyněk Stanjura.

Naopak ČSSD a koalice Pirátů se Starosty jsou v zásadě pro. „Potřebujeme, aby stát šel příkladem a ve státních institucích a veřejném sektoru bylo v provozu mnohem více ekologických automobilů. Čím vyšší prodej, tím nižší cena,“sdělil exministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD).

Expert Pirátů Ondřej Polanský připomněl, že pražský magistrát, kterému Piráti šéfují, už dělá konkrétní kroky. „Budujeme síť dobíjecích stanic v pouličních lampách. Jejich montáž už probíhá,“uvedl Polanský.

Ani Piráti však nejsou pro to, aby stát lidem na elektroauta přispíval. V západní Evropě je to přitom rozšířený způsob, jak zvýšit jejich dostupnost i pro občany s nižšími příjmy. Rakousko dává zájemcům o nový elektrický vůz až 5 000 eur, Německo 6 000 a Francie dokonce 7 000 (přes 178 tisíc korun).

Štědře k podpoře elekromobility přistoupili na Slovensku, kde vláda v roce 2019 vypsala jednorázový příspěvek na nákup elektroauta 8 000 eur. Pro zájemce tehdy vyčlenila celkem šest milionů eur. O příspěvek byl tak velký zájem, že se peníze vyčerpaly během několika minut.

V Česku nikdy podobná dotace vypsána nebyla. A situace nevypadá nadějně ani do budoucna. Ambiciózní plán Evropské komise na ukončení prodeje vozů se spalovacími motory v roce 2035 totiž ještě musí schválit Evropský parlament a členské státy. A zdá se, že minimálně v Česku narazí. Jak totiž vyplývá z ankety MF DNES mezi stranami, hnutími a koalicemi, které mají podle posledních průzkumů šanci na vstup do Sněmovny, je proti stávajícímu návrhu většina z nich.

„Tento nesmyslný tlak na ekologii zdraží a zhorší individuální mobilitu. Tuto skutečnost ostatně můžeme pozorovat už teď, kdy jsou ceny elektromobilů astronomické a pro většinu lidí nedostupné. Proto jsme přesvědčeni, že tento šílený plán je třeba razantně odmítnout,“uvedl místopředseda rozpočtového výboru z SPD Jan Hrnčíř.

Změna i bez souhlasu Česka

Ani odmítavý postoj většiny českých politiků však postupný přechod k elektroautům nezastaví. Jejich upřednostňování ze strany Evropské unie má totiž dopad na trh klasických aut už nyní. Kvůli plnění emisních limitů některé automobilky začaly přibližovat ceny elektrických a spalovacích vozů tak, aby dražší elektroauta zatraktivnily, a výrobu některých tradičních vozů dokonce ukončují.

„Extrémně přísná emisní norma Evropské unie ještě dramaticky zrychluje transformační proces směrem k elektromobilitě. Potřebujeme proto nejen více elektromobilů, ale musíme se také rychleji, než se plánovalo, rozloučit s některými produkty se spalovacím motorem,“ vysvětlila v těchto dnech Škoda ukončení výroby Fabie Combi.

S podporou elektromobility souhlasí na české scéně i hnutí Přísaha, podle jejího experta na energetiku a ekologii Davida Sochra by se však vozidla se spalovacími motory neměla úplně přestat vyrábět. „Je třeba nezapomínat na další alternativy pro fosilní paliva, jako je například vodík nebo výroba emisně neutrálních syntetických uhlovodíků, jejichž hlavní výhodou je, že se nijak neliší od těch fosilních. Pro jejich využití je tudíž možné používat současnou infrastrukturu, včetně vozidel se spalovacími motory. Z tohoto důvodu by se neměla přestat vyrábět a měla by se z nich stát jedna z variant osobní dopravy právě za využití syntetických paliv,“řekl MF DNES Sochr.

Přísahou, ČSSD a Piráty se Starosty však končí výčet oslovených stran, které ambiciózní plán Evropské komise alespoň částečně podporují. Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je vysvětlení jednoduché. Politici se před volbami obávají negativní reakce veřejnosti.

Green deal přinese zdražování

„Pro většinu lidí bude šok, že se budou muset vzdát svých aut na spalovací motory. Navíc je to drahé a v Česku zatím není dostatek nabíjecích stanic. Politici se prostě bojí, že je to v současné době příliš nepopulární,“

Pro většinu lidí bude šok, že se budou muset vzdát svých aut na spalovací motory.

vysvětlil Mlejnek, proč většina stran problém ve svých programech neřeší. Podobně vnímá situaci také ekonom Lukáš Kovanda. „Pro politiky by to před volbami byla sebevražda,“tvrdí.

A to hlavně kvůli tomu, že přechod na udržitelnější a ekologičtější dopravu přinese výrazné zdražování. „Bude potřeba zvyšovat daně a také zavádět daně úplně nové. Green deal totiž ve své podstatě představuje revoluční záměr, jak obyčejným lidem uměle zdražit vše, co při své výrobě či provozu využívá fosilní paliva. A to je prakticky vše,“vysvětlil Kovanda.

Česko by podle plánu Evropské komise mělo také vybudovat velkou síť dobíjecích stanic. Plán počítá s tím, že členské země zajistí minimálně jednu na každých 60 kilometrů dálnic či rychlostních silnic. Současných asi 1 100 dobíjecích míst v Česku přitom zatím tvoří jen 0,5 procenta z jejich celkového počtu v Unii.