Útěk z Kábulu se po útocích IS na letišti zrychlil
Británie ukončila evakuaci z Kábulu v sobotu, Francie dokonce už v pátek
Armáda Spojených států zahájila v sobotu stahování z kábulského letiště, kde v uplynulých dvou týdnech pokračovala evakuace cizinců i Afghánců prchajících před Tálibánem. Oznámil to mluvčí Pentagonu John Kirby. Počet amerických vojáků na letišti se o víkendu snížil o dva tisíce, na méně než 4 000. Kirby však upozornil, že armáda z bezpečnostních důvodů nebude nadále uvádět přesné počty stahovaných vojáků z mezinárodního letiště.
Hnutí Tálibán uvedlo, že má od víkendu pod kontrolou většinu vzdušného přístavu. Podle jednoho z velitelů hnutí americká armáda předala Tálibánu „dvě až tři“vstupní brány. Agentura AP poté sdělila, že příslušníci Tálibánu přes svá okolní kontrolní stanoviště nyní nevpouštějí na letiště téměř nikoho.
V neděli vyděsil obyvatele Kábulu další mohutný výbuch. Záhy však mluvčí americké armády oznámil, že Spojené státy provedly ve městě letecký útok na vozidlo, ve kterém se měl nacházet sebevražedný atentátník mířící na letiště.
USA z Afghánistánu evakuovaly více než 100 000 osob od chvíle, kdy v zemi Tálibán v polovině srpna převzal moc.
V Afghánistánu zbývá už jen asi 300 amerických občanů, kteří se snaží opustit zemi, oznámil v neděli americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Aktivně pracujeme na tom, abychom ty lidi dostali ven,“dodal. Upozornil také, že ani ti Američané, kteří se rozhodli zůstat v zemi ještě po 31. srpnu, „v Afghánistánu neuváznou“. Spojené státy pro ně prý mají „mechanismus, jak je dostat ven“. Současně vyjádřil přesvědčení, že teroristické skupiny v Afghánistánu nemají takové schopnosti, aby plánovaly útoky v zahraničí.
Washington opakovaně oznámil, že američtí vojáci se z kábulského letiště zcela stáhnou k 31. srpnu. Přítomnost americké armády na letišti je z hlediska evakuací zcela klíčová. Situace na letišti zůstává po čtvrtečním krvavém útoku Islámského státu krajně napjatá.
Bezpečná zóna v Kábulu?
Američtí spojenci však vyjadřují nespokojenost s konečným termínem stažení západních vojsk z Kábulu. Dnes se proto sejde pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, tedy Británie, Francie, USA, Rusko a Čína, k jednání o situaci v Afghánistánu. „Londýn a Paříž pracují na návrhu rezoluce, která by v Kábulu stanovila bezpečnou zónu pod kontrolou OSN, aby mohly pokračovat humanitární operace,“prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten již dříve oznámil, že byly zahájeny rozhovory s Tálibánem o ochraně a evakuaci zranitelných Afghánců po 31. srpnu. Paříž v tomto ohledu spoléhá na pomoc Kataru.
Francie přitom ukončila evakuační lety z Afghánistánu už v pátek večer. Na kábulském letišti už údajně nebyly zajištěny bezpečnostní podmínky pro letecký most, tvrdí francouzská ministryně obrany Florence Parlyová a ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian.
Britský premiér Boris Johnson při příležitosti ocenění vojáků britské armády za jejich dvacetiletou misi v Afghánistánu obhajoval evakuační operaci, která byla podle kritiků chaotická a opožděná. „Vaše utrpení nebylo zbytečné,“řekl Johnson příbuzným britských vojáků, kteří v Afghánistánu zahynuli.
Británie od nástupu Tálibánu k moci v polovině srpna evakuovala z letiště v Kábulu více než 15 000 lidí, podle odhadů britské vlády ale přes 1 000 afghánských spolupracovníků Británie v zemi ještě zůstalo. Poslední britský let odstartoval z Kábulu v sobotu večer.
Vláda Tálibánu
Islamistické hnutí Tálibán představí v tomto týdnu také novou afghánskou vládu, oznámil mluvčí hnutí Zabiulláh Mudžáhid. Prozradil, že již byli vybráni noví představitelé do čela všech vrcholných státních institucí včetně centrální banky či ministerstev zdravotnictví a školství. Jmenováni byli prý také guvernéři a policejní šéfové naprosté většiny afghánských provincií.
Mluvčí důrazně apeloval na Spojené státy a další západní země, aby zachovaly diplomatické vztahy s novou afghánskou vládou i po skončení evakuace. Spojené státy ovšem už oznámily, že nebudou mít od 1. září v Kábulu velvyslanectví.
V Kábulu zatím roste frustrace lidí z ekonomických problémů způsobených pádem domácí měny i rostoucích cen potravin. Banky jsou zavřené i dva týdny po převzetí moci Tálibánem. Mudžáhid ale očekává, že ekonomické šoky, pád měny a hospodářské těžkosti pominou, jakmile se pustí do práce nová vláda Tálibánu.
O podílu na moci se chystá s Tálibánem jednat také skupina kmenových vůdců. Oznámil to Chálid Núr, syn Atty Mohammada Núra, někdejšího velmi vlivného guvernéra provincie Balch na severu Afghánistánu. Při jednáních v Kataru byl nejmladším členem delegace afghánské vlády. Jako jednoho z nejdůležitějších členů této skupiny jmenoval vůdce uzbecké menšiny Abdula Rašída Dóstuma. „Historie ukázala, že nikdo v Afghánistánu nemůže vládnout silou,“upozornil Núr. V opozici stojí také Ahmad Masúd, který již oznámil, že pokud jednání s Tálibánem nepovedou k uspokojivé dohodě, bude bojovat. (lh, ČTK, Reuters, Al Arabíja)