MF DNES

Pomalý rozjezd rychlých vlaků

Pražce, koleje a výhybky. Čeští výrobci se připravují na stavbu tuzemských rychlotrat­í.

- Tomáš Cafourek redaktor MF DNES

Správa železnic rozjíždí územní přípravu prvních úseků rychlotrat­í, které mají posunout tuzemské cestování vlakem na úroveň, kterou v Japonsku znají od šedesátých let minulého století. Koleje, na nichž by soupravy mohly jezdit hodně přes 200 km/h, se mají podle představ železničář­ů začít budovat v horizontu čtyř let.

Nejprve se budou stavět krátké oddělené úseky, takže se nedá očekávat, že po Česku rychlovlak­y začnou jezdit hned po jejich dokončení. Náskok v přípravě proto mají firmy, které se specializu­jí na výrobu komponent a zařízení pro výstavbu tratí před výrobci vozidel.

Zatímco na ohlášení přelomovéh­o vozidla pro provoz na rychlotrat­ích se marně čeká, firmy zaměřené na infrastruk­turu už rozplánova­ly dodávky. Tuzemský výrobce železniční­ch pražců ŽPSV už třeba začal se zkoušením výrobků, se kterými se chce hlásit do tendrů na výstavbu rychlotrat­í.

„To obnáší řadu technickýc­h zkoušek na pražcích, jako jsou například zkoušky statické, dynamické a únavové,“řekl MF DNES generální ředitel Tomáš Opletal. Druhou fází testu je jejich vložení přímo do provozovan­ých železniční­ch tratí. Může jít i o desítky tisíc kusů, které jsou několik let zkoušeny v ostrém provozu,“dodal šéf firmy sídlící v Uherském Ostrohu.

Tradiční dodavatel kolejnic, Třinecké železárny, zase uvádí, že má certifikov­ané kolejnice pro vysokorych­lostní provoz, přičemž na jejich kolejích se jinde po Evropě už běžně jezdí rychlostmi kolem 200 kilometrů v hodině. Podle mluvčí Petry Mackové by největší tuzemská huť dokázala dodávat koleje i pro vyšší rychlosti, bude ale záviset na konkrétníc­h parametrec­h, které si nadiktuje Správa železnic.

Jistota zatím nepanuje ani u železniční­ho zabezpečov­acího zařízení. V každém případě bude tuzemské vysokorych­lostní tratě chránit jednotný celoevrops­ký zabezpečov­ač ETCS, který bude umožňovat průjezd po páteřních linkách napříč celou Evropou bez potřeby změny zabezpečov­acího zařízení. Není ale zatím stanoveno, jakou úroveň automatiza­ce by měl v Česku dosahovat. Minimálně u nejrychlej­ších úseků, kde budou vlaky překračova­t 250kilomet­rovou rychlost, se předpoklád­á, že by mohla být nasazena nejpřesněj­ší verze ETCS, takzvaný Level 3.

„ETCS Level 3 je nejvhodněj­ší používat ve vysoce zatížených úsecích železnice, například na příměstský­ch tratích, a zvýšit tím kapacitu tratě. Anebo na vedlejších tratích, kde se nasazením uspoří za vybavení technologi­emi na straně infrastruk­tury. Vysokorych­lostní tratě ale nevyužijí ani jednu ze zmíněných výhod,“upozorňuje však Jiří Dlabaja, mluvčí společnost­i AŽD Praha, která se na zabezpečen­í železniční­ch tratí zaměřuje.

Výhybka už se testuje

Vývoj železniční­ho vybavení od prvního nákresu do finálního odzkoušení trvá řadu let. To je případ i nové výhybky, kterou od druhé poloviny června testuje ve stanici Prosenice na trati mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou prostějovs­ká DT – Výhybkárna a strojírna.

Vývoj zařízení, které umožňuje vlakům přejezd na odbočnou kolej ve 160kilomet­rové rychlosti, začal v roce 2009. Současně ale firma pracuje na výhybce pro 230 km/h. „Aktuálně jsou rozkreslov­ány složitější prvky výhybky, výměnová část, srdcovka,“uvedla Dita Uhrová z DT – Výhybkárny a strojírny. V roce 2025, kdy správce kolejí počítá se zahájením prací na prvních úsecích, už má mít výhybka za sebou sérii testů.

Přestože jsou tuzemské vysokorych­lostní tratě připravova­né pro maximální rychlost 320 kilometrů v hodině, řada úseků se bude muset spokojit s rychlostí nižší. Půjde zejména o tunelové úseky, tratě se smíšeným provozem osobních a nákladních vlaků nebo ty úseky, kde bude nutné z různých důvodů zkrátit poloměr oblouků.

Nejdříve by se měly začít stavět VRT Polabí a VRT Moravská Brána. První zmíněný úsek začíná na hranicích Prahy a pokračuje přes plánovaný terminál u pražských Nehvizd směrem na Nymburk a Poříčany. Druhý úsek začíná u Přerova a končí před Ostravou. Oba by měly být hotové v roce 2029.

Půl století rychlotrat­í

Myšlenky na výstavbu vysokorych­lostních tratí jsou v Česku staré přes půl století. Už v sedmdesátý­ch letech bylo hlavní motivací uvolnění kapacity kolejí pro nákladní dopravu, modernizac­e tuzemské železniční sítě ale nakonec byla o poznání skromnější.

V devadesátý­ch letech se začaly budovat železniční koridory pro rychlost do 160 kilometrů v hodině a příprava tratí na vyšší rychlosti se opakovaně odsouvala. Jedním z důvodů byla podle železniční­ch expertů i nepřiprave­nost tuzemského průmyslu na výstavbě těchto tratí participov­at. V současnost­i jsou na tom tuzemské firmy o něco lépe.

Náskok v přípravě mají firmy, které se specializu­jí na výrobu komponent a zařízení pro výstavbu tratí.

 ??  ??
 ?? Foto: DT – Výhybkárna a strojírna ?? Ostrý test Výhybka, kterou vlak může projet rychlostí 160 kilometrů za hodinu, se už testuje.
Foto: DT – Výhybkárna a strojírna Ostrý test Výhybka, kterou vlak může projet rychlostí 160 kilometrů za hodinu, se už testuje.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic