MF DNES

Hřiště horké jako parkoviště

Je příjemněji v parku, u vody, či na ulici? Student srovnává teplotu na různých místech Prahy

- Adam Hejduk redaktor MF DNES

Mohli jste ho potkat o nejrozpále­nějších letních dnech v okolí Anděla, jak se stopkami v ruce postává u zařízení umístěného na trojnožce. S pomocí něj student České zemědělské univerzity Vojtěch Görög měří rozdíly v teplotách nebo vlhkosti vzduchu na různých místech v Praze.

„Chtěl jsem zjistit, jestli se dá nějak ovlivnit, aby bylo ve městech příjemněji,“říká.

PRAHA Můžete nám popsat jaký výzkum tady Andělu provádíte?

V okolí Anděla jsem si vytipoval pět různých stanovišť, které mají odlišné vlastnosti a charakter. Všechna tato stanoviště se nacházejí mezi Andělem a Smíchovsko­u náplavkou. Každé dvě hodiny začínám okruh měření u Anděla a na každém z pěti stanovišť pak pět minut zaznamenáv­ám údaje o všech možných meteorolog­ických proměnných, jako je teplota nebo vlhkost vzduchu, a následně se zhruba o hodinu později vracím opět na první stanoviště. Metodiku měření jsme vlastně speciálně vytvořili s mým vedoucím práce během zpracovává­ní bakalářské práce na základě podobných studií v zahraničí.

Je na to potřeba nějaké speciální zařízení?

Ano, je na to potřeba speciální měřicí přístroj. Já konkrétně používám přenosný přístroj Kestrel 5 400 vyrobený v USA, který kromě teploty vzduchu měří další meteorolog­ické prvky ovlivňujíc­í tepelnou zátěž na člověka. Všechno potřebné vybavení mi poskytla univerzita, konkrétně vedoucí mé práce Aleš Urban, který se touto problemati­kou zabývá.

Výzkum je součástí diplomové práce. Co je jejím cílem?

Ve své práci bych měl na základě tohoto měření analyzovat rozdíly v biometeoro­logické zátěži na člověka v závislosti na podmínkách stanoviště. Laicky řečeno, jak vedro působí na lidi za různých podmínek. Komplexní měření teploty a vlhkosti vzduchu, množství slunečního záření, rychlosti větru a dalších prvků mi umožní detailně popsat, jak se pocitově liší různá stanoviště ve městě.

Dala by studie využít i prakticky?

Podobný výzkum by města mohla využít a někde už i využívají pro úpravu veřejného prostoru tak, aby se v něm lidé během horkých letní dnů cítili příjemněji. Samozřejmě například sázet stromy nejde všude. Jsou zkrátka místa, kde na jejich výsadbu prostě není prostor, což je zrovna případ Anděla u výstupu z metra. Důležitou roli ale hraje i vhodný výběr materiálu při výstavbě nových budov nebo opravě komunikací a veřejných prostranst­ví.

Výzkum v Praze ale není váš první.

Přesně tak. Tento výzkum navazuje na obdobné měření v rámci mé bakalářské práce, které ale probíhalo v mých rodných Neratovicí­ch. Už i to přineslo zajímavé výsledky, kdy jsem například zjistil, že dětské hřiště je stejně rozpálené jako parkoviště u supermarke­tu, což by rozhodně nemělo. Nejlépe pak podle měření bylo logicky u potoka, kde je spousta stromů a je zde minimální zástavba.

Z jakého důvodu jste si zvolil takové téma pro svou práci?

Úplné původně jsem chtěl, aby se má bakalářská práce zaměřovala na srážky, protože se jich týkala i moje maturitní práce na střední škole. Těmi se sice některá nabídnutá témata zabývala, ale nakonec jsem se rozhodl věnovat tématu horka ve městě, konkrétně výzkumu městského tepelného ostrova. Oslovil mě s ním tehdy budoucí vedoucí bakalářské práce. V době, kdy jsem si téma vybíral, byla navíc už delší dobu úmorná letní vedra, takže mě to hned zaujalo, protože jsem chtěl zjistit, jestli se dá nějak ovlivnit, aby bylo ve městech příjemněji.

Co konkrétně na univerzitě studujete?

Studuji obor Ochrana přírody na České zemědělské univerzitě tady v Praze. Je to vlastně navazující magistersk­é studium na obor Aplikovaná ekologie, který jsem dokončil v minulém roce.

Proč jste si ke studiu zvolil právě tento obor?

V případě mých studií vlastně všechno navazuje na všechno. Na zemědělku jsem šel proto, že jsem absolvoval Střední zemědělsko­u školu v Brandýse nad Labem. Popravdě to na začátku nebylo moje rozhodnutí, ale jako spoustu jiných patnáctile­tých dětí mi školu vybrali rodiče. I když je pravda, že například o bouřky jsem se zajímal už od dětství. Na druhou stranu jsem se v tomhle oboru poměrně našel. Pomohlo mi to zejména si uvědomit, které věci je potřeba v dnešní době chránit. Vysoká škola potom tomu všemu dala odborný rámec. V případě magistersk­ého oboru jsem měl na výběr mezi oborem Ochrana přírody a Voda v krajině, která je samozřejmě také nesmírně důležitá, ale od tohohle oboru mě nakonec odradilo, kolik různých výpočtů je v té oblasti potřeba, což není úplně moje parketa.

Co vaše studium obnáší?

Ochrana přírody je samozřejmě široký pojem a zrovna tak její studium. Od management­u chráněných krajinných oblastí, přes genetiku až po velmi rozsáhlou právní přípravu. Koneckonců jsou to zákony, které té ochraně dávají jasný rámec.

Zasáhla do průběhu vašeho studia nějak výrazně pandemie?

Poměrně výrazně. Tohle studium by totiž mělo být i z velké části praktické, což ale kvůli covidu nebylo. I tak jsme ale zvládli například odbornou praxi na Šumavě nebo praktické cvičení odchytu ptáků na Třeboňsku. Teď v září navíc půjdu na pár týdnů na praxi do elektrárny k tamnímu ekologovi, kde předpoklád­ám, že se budu věnovat hlavně odpadovému hospodářst­ví, ale kdo ví, co mě všechno čeká.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Vzhledem k tomu, že příští rok dokončím studia, poohlížím se po pracovních nabídkách už teď. Profesně bych asi chtěl začít na úřadě. Kvůli praxi. Tam se člověk nejvíc naučí a osvojí si legislativ­u. Celý život ale na úřadě strávit určitě nechci. V současné době je navíc i hodně soukromých firem, které do svého týmu přímo ekology shánějí, takže možnost je i taková.

 ?? Foto: Petr Topič, MAFRA ?? Vedro ve velkoměstě Venku třicet a lidé se snaží skrýt do stínu. Vojtěch Görög ale naopak stojí na přímém slunci a zaznamenáv­á údaje ze svého měření. Na jejich základě bude analyzovat rozdíly v biometeoro­logické zátěži na člověka v závislosti na podmínkách daného místa.
Foto: Petr Topič, MAFRA Vedro ve velkoměstě Venku třicet a lidé se snaží skrýt do stínu. Vojtěch Görög ale naopak stojí na přímém slunci a zaznamenáv­á údaje ze svého měření. Na jejich základě bude analyzovat rozdíly v biometeoro­logické zátěži na člověka v závislosti na podmínkách daného místa.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic